Ruský Institut socialno-političeskych issledovanij zveřejnil výsledky čerstvého sociologického průzkumu o postojích obyvatel Ruska k dění v zemi. Průzkum byl proveden v srpnu až září 2020 ve 14 regionech Ruské federace.

Shrnutí zajímavých čísel přinesl web ZNAK.com. Je zřejmé, čeho se Rusové ve skutečnosti obávají a na čem jim zase naopak příliš nezáleží.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Ukázalo se, že největší obavy mají Rusové z vysokých životních nákladů (61 procent). S velkým odstupem následovala situace v oblasti životního prostředí (39 procent), nezaměstnanost (34 procent), rostoucí ceny potravin (32 procent) a zvyšující se sazby za komunální služby (31 procent).

Struktura úzkosti se pak vyvíjela následujícím způsobem: rozdělení společnosti na bohaté a chudé (29 procent), svévole úředníků (28 procent), bezpečí blízkých (25 procent), strach z budoucnosti (19 procent), kriminalita (17 procent), zhoršení postavení důchodců ve společnosti (16 procent), úpadek morálky a kultury (15 procent), zavírání a odstávky podniků (14 procent), zhoršení mezietnických vztahů (12 procent), ekonomické sankce proti Rusku (11 procent), vysoká inflace (10 procent), alkoholismus (10 procent), drogová závislost (9 procent), světová hospodářská krize (7 procent), pozdní vyplácení mezd a důchodů (6 procent), terorismus (6 procent) a zhoršení vztahů s USA a Evropou (3 procenta).

V průběhu sledovaných let byla nejvyšší hodnota zaznamenána v ukazateli „nezaměstnanost“. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány u ukazatelů „alkoholismus“, „drogová závislost“ a „zhoršení vztahů s USA a Evropou“. Rusy tato „nebezpečí“ vůbec nezajímají.

Studie také ukazuje, že si Rusové žijí špatně. 29 procent respondentů podle vlastního vyjádření žije v chudobě nebo bídě. Z nich šest procent nemá dostatek jídla a 23 procent sotva vyjde s penězi („nemá ani na jídlo“). 54 procent respondentů má dostatek peněz na nezbytné potraviny a oblečení, 14 procent si může dovolit koupit většinu zboží dlouhodobé spotřeby a 3 procenta si nemohou dovolit zaplatit nic.

Kromě toho Rusové naprosto nedůvěřují bankovnictví a podnikání (60 procent), policii, soudům a státním zastupitelstvím (54 procent), médiím (43 procent), stranám a politickým hnutím (42 procent) a odborům (41 procent).

Přesto převládá názor, že Vladimir Putin by měl v roce 2024 kandidovat na prezidenta. Tento názor sdílí 47 procent respondentů. Třicet procent zastávalo opačný názor. 23 procent respondentů mělo s odpovědí na tuto otázku potíže.

Zdá se tedy, že velmi mnoho ruských občanů je sice se situací v zemi nespokojeno, ale buď za to odpovědnost nepřičítají Putinovi, nebo si myslí, že by to po jeho odchodu bylo ještě horší.