
Americký prezident Donald Trump FOTO: Bílý dům / se souhlasem
FOTO: Bílý dům / se souhlasem

KOMENTÁŘ / Staronový americký prezident Donald Trump se nesporně snaží rozšiřovat pravomoci exekutivy až na samou mez. Příležitostně tu mez překročuje. Zatím poprvé ignoruje i rozhodnutí Nejvyššího soudu, což je v amerických dějinách výjimečná, byť ne úplně nevídaná událost. Jde o případ chybně deportovaného imigranta jménem Kilmar Abrego Garcia , kterému bylo soudem přiznáno právo na to v USA zůstat. Trumpova administrativa ho přesto deportovala do nechvalně proslulého Centra pro věznění teroristů (CECOT) v El Salvadoru. Nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že administrativa musí zprostředkovat jeho návrat. Trump a jeho okolí ovšem říkají, že by se ho musel rozhodnout propustit samotný El Salvador.
Právě s prezidentem El Salvadoru se Donald Trump v pondělí sešel v Bílém domě. Šlo o velice přátelskou návštěvu, i když Nayib Bukele neměl košili a kravatu. Na rozdíl od Zelenského se ho nikdo neptal na to, proč nemá oblek. Je to proto, že Bukele, který se sám označuje za „nejhustějšího diktátora na světě“, je Trumpovým spojencem. El Salvador do svých přeplněných věznic přebírá deportované z USA. Ministryně pro vnitřní bezpečnost Kirsti Noemová se pak v jednom takovém vězení fotila. Spojené státy za věznění těchto lidí platí miliony ročně. Přesto teď administrativa tvrdí, že Bukele by musel neoprávněně deportovaného vydat sám.
Úsměvy, smích a počátky fašismu
Americký prezident s úsměvem poslouchal, jak Bukele říkal, že nehodlá „pašovat“ tohoto teroristu do Spojených států. Trumpova ministryně spravedlnosti pak tvrdila, že rozsudek Nejvyššího soudu Spojeným státům ukládá jediné, totiž zařídit panu Garciovi odvoz, pokud by ho El Salvador propustil. Pak ještě přidala lež, že Garcia byl uznán americkým soudem za člena gangu MS 13. To po ní zopakoval Steven Miller, který je architektem Trumpovy deportační politiky.
V odůvodnění rozsudku je přitom výslovně uvedeno stanovisku soudkyně Sonyi Sotomayerové, která píše, že „jediný argument, o nějž se vláda opírá ve své žádosti, že soudy Spojených států nemohou nařídit nápravu, jakmile deportovaný překročí hranice, je zjevně chybný. K tomu by argument vlády implikoval, že by mohla deportovat a uvěznit jakoukoliv osobu, včetně občanů Spojených států, bez právních následků, pokud to stihne, než zasáhne soud.“
Tato pasáž je o to aktuálnější, že na přímý dotaz prezident Trump řekl, že jeho ministryně spravedlnosti Pam Bondiová hledá právní cesty, jak do vězení v El Salvadoru vyvážet i americké vězně. V neformálním rozhovoru s Bukelem, který zachytila salvadorská média, pak řekl, že bude muset postavit pět dalších takových věznic, protože mu pošle i „ty domácí“. Pokud zároveň jeho administrativa pracuje s principem, že jakmile je už jednou deportovaný za hranicemi, je jedno, jak soud rozhodne, jde o první krok směrem k fašistickému zřízení, kde se ve vězení může ocitnout kdykoliv bez soudu.
Argument bezpečností
K tomu je samozřejmě ještě dlouhá cesta. Neznamená to, že se Spojené státy v pondělí staly fašistickou zemí. Nicméně ani Adolf Hitler nezavedl výjimečný stav hned po svém nástupu k moci. Trump a jeho zastánci přirozeně argumentují, že jde přece jen o nebezpečné zločince. Bezpečností se ale oháněly všechny totalitní režimy.
Je přitom naprosto zjevné, že Trumpova administrativa lže přinejmenším ve dvou věcech. Nešlo o žádný omyl. Tom Homan, kterého Trump pověřil prováděním deportací, v médiích řekl, že vyhoštění Garcii bylo správné rozhodnutí. To zopakoval i Steven Miller v pondělí v Bílém domě. Druhá lež se pak týká soudního rozhodnutí a povinností, které z něj pro administrativu vyplývají. Je naprosto zjevné, že kdyby Trump jen naznačil, Bukele Garciu okamžitě propustí. Nejvyšší soud sice uznal, že soudní moc nemůže exekutivě nařizovat konkrétní kroky, ale zároveň z rozsudku vyplývá, že má povinnost něco dělat.
Pokud tohle Trumpově administrativě projde, a bohužel to vypadá, že ano, pak to skutečně vypadá, že Spojené státy nastoupí na cestu, na jejímž konci mohou být američtí občané vyváženi de facto do koncentračních táborů v El Salvadoru. Ta cesta není předem daná a automatická, ale již učiněný první krok je extrémně znepokojivý. Tohle už totiž není autoritářství a ohýbání ústavy, tohle je skutečně čirý fašismus.