Současná vládnoucí strana Gruzínský sen vede s asi 53 procenty hlasů v dnešních parlamentních volbách v Gruzii. Po sečtení hlasů z přibližně 70 procent okrsků o tom podle agentury Reuters informovala tamní ústřední volební komise. Za vítěze voleb se už krátce po uzavření volebních místností označil jak Gruzínský sen, tak opozice. Výsledek voleb podle mnohých určí budoucí směřování této jihokavkazské země.

Podle údajů ústřední volební komise přišlo hlasovat skoro 59 procent oprávněných voličů. Volby se odehrály v poklidné a bezpečné atmosféře, uvedla komise přes to, že během dne média informovala o potyčkách před volebními místnostmi a zaznamenán byl nejméně jeden pokus o vícečetné hlasování.

Odhady výsledků zveřejněné různými televizními stanicemi krátce po uzavření volebních místností přinesly rozdílné výsledky. Průzkum vypracovaný pro provládní televizi ukazoval vítězství Gruzínského snu, sondáže na zakázku televizních kanálů podporujících opozici naznačovaly výhru opozičního tábora.

Dále čtěte

Kolář, Landovský, Klvaňa, Pondělíček. Přijďte na debatu o tom, co čeká svět s Trumpem či Harrisovou

Prezidentské volby v nejdůležitější světové demokracii jsou za rohem a voliči mají tentokrát na výběr mezi dvěma diametrálně odlišnými kandidáty.

Zakladatel Gruzínského snu, miliardář Bidzina Ivanišvili, ještě před zveřejněním částečných výsledků prohlásil své uskupení za vítěze voleb. „Jde o ojedinělý případ ve světě, kdy ta samá strana dosáhla takového úspěchu v tak obtížné situaci,“ uvedl někdejší gruzínský premiér jen několik minut po uzavření volebních místností. Jeho strana je u moci 12 let.

Po zveřejnění odhadů výsledků vítězství začala oslavovat i opozice a vzkázala Ivanišvilimu, že by měl uznat prohru. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová na sociální síti X psala o výhře „evropské Gruzie“.

Agentura Reuters uvádí, že Gruzie dlouho patřila mezi postsovětské země s nejsilnější západní orientací. Dokladem toho je například hlavní třída vedoucí z tbiliského letiště, která nese jméno někdejšího amerického prezidenta George Bushe mladšího. Nicméně vztahy Gruzie se Západem silně ochladly po začátku ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru. Gruzínská vláda odmítla zavést protiruské sankce a rétorika Gruzínského snu začala být ve stále větší míře proruská. Opozice i Západ vládnoucí stranu obviňují ze zavádění autoritářské politiky ve stylu současného ruského režimu.

Gruzie je kandidátem na členství v EU, sedmadvacítka ale kvůli krokům vlády přístupový proces pozastavila.