Koalice SPOLU, Piráti a Starostové FOTO: FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská
FOTO: FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská
Jednou z prvních věcí, kterou se bude muset zabývat nový kabinet v čele s premiérem Petrem Fialou, je rozpočet na příští rok. Vláda Andreje Babiše ho schválila 20. října se schodkem 376,6 miliardy korun. Přičemž, jak designovaný premiér Fiala uvedl v neděli, upravený státní rozpočet s nižším schodkem bude jeho vláda schopna připravit do šesti týdnů, aby netrvalo příliš dlouho rozpočtové provizorium. Zmíněný návrh státního rozpočtu napoví leccos o tom, co od nastupujícího kabinetu můžeme očekávat a v jakém duchu bude vládnout.
V loňském roce skončil státní rozpočet se schodkem 367,4 miliardy korun a na letošní rok byl schválen rozpočet s deficitem 500 miliard korun. V tomto kontextu byl návrh rozpočtu na rok 2022 se schodkem 376,6 miliardy korun kritizovaný jako příliš rozhazovačný.
Petr Fiala už v říjnu zdůrazňoval, že vznikající vláda chce sestavit státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová se už tehdy bránila, že něco takového je nereálné. O to důležitější bude sledovat, jestli se tento záměr Fialově vládě povede, či nikoli. Situaci jí zřejmě zkomplikuje aktuální vlna koronaviru, která si žádá nové vládní výdaje.
Další zásadní otázkou je, na jak dlouho Česká republika skončí v rozpočtovém provizoriu vzhledem k tomu, že parlament rozpočet nestihne schválit do konce roku, což je prakticky jisté. V takovém případě se hospodaření státu řídí podle posledního schváleného rozpočtu.
To by sám o sobě nebyl takový problém, protože jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Potíž to však může být u investic, kde je potřebná jednorázově vyšší částka.
Rozpočtové provizorium
Bylo by ale rozhodně špatným signálem vyvolávajícím zbytečnou nejistotu, kdyby rozpočtové provizorium trvalo příliš dlouho. Petr Fiala v této souvislosti už dříve hovořil o tom, že by mělo trvat v rozmezí od řádu týdnů až do dvou měsíců. Doufejme tedy, že se to podaří naplnit, a nová vládní koalice tak dá jasně najevo, že je rozhodná a akceschopná, což je na počátku jejího působení určitě potřeba.
Pokud nově vzniklá vláda přijde s nižším rozpočtovým deficitem, bude rovněž zajímavé pozorovat, v jakých oblastech nakonec bude především šetřit. Fiala již avizoval, že úspory by se neměly týkat mzdových nákladů, ale například neinvestičních nákladů nebo neinvestičních výdajů pro podnikatelské subjekty.
Důležité je také nezapomínat na to, kam vlastně drtivá většina výdajů státního rozpočtu směřuje. Když si vezmeme rozpočet, který sestavila Babišova vláda, jehož výdaje jsou 1 919,9 miliardy korun, tak z této částky připadá více než 746 miliard korun na ministerstvo práce a sociálních věcí.
Pro srovnání, přibližně stejnou částku tvoří dohromady rozpočtové kapitoly ministerstva zahraničních věcí, obrany, vnitra, průmyslu a obchodu, školství, kultury, dopravy, zdravotnictví, spravedlnosti a zemědělství. Na tom se krásně ukazuje, jak velkou část státního rozpočtu už dnes tvoří sociální politika a v první řadě důchodový systém.
Ozdravení veřejných financí
Zajímavou kapitolou ve státním rozpočtu, kterou je dobré prozkoumat podrobněji, je ale všeobecná pokladní správa. Tu tvoří výdaje státního rozpočtu mající všeobecný charakter a její součástí je i vládní rezerva sloužící ke krytí nezbytných a nepředvídatelných výdajů. Patří sem také státní podpora stavebního spoření či penzijního připojištění nebo příspěvky do společného rozpočtu Evropské unie. Pozoruhodné je, že Babišova vláda ve svém návrhu rozpočtu počítala s tím, že tato kapitola bude představovat více než 245 miliard korun.
V koaliční smlouvě nastupující vlády se píše: „Naše země se musí vypořádat nejen s následky světové pandemie, ale i s následky bezohledné nezodpovědnosti předchozí vlády. Předchozí vláda za sebou nechává zemi s největším zadlužením v její historii a s vysokým růstem cen, především energií a nemovitostí. Zemi rozdělenou a zjizvenou zbytečnými sváry, rozdmýchávanými populistickou politikou posledních let. My, jako vláda vzešlá z voleb reprezentující většinu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, víme, že je potřeba tyto rány zacelit. Že je nezbytné naši zemi vrátit do dobré kondice. Ozdravit nejen veřejné finance a poškozenou ekonomiku, ale také důvěru lidí ve stát a jeho instituce.“
Rozpočet na příští rok je první velkou příležitostí, kdy vláda Petra Fialy může dokázat, že to myslí vážně a že to nebyla jen planá slova. Situace, ve které rozpočet bude dávat dohromady, samozřejmě není jednoduchá, Fialův kabinet na tom však zároveň může ukázat, že na rozdíl od Babišovy vlády je skutečně kompetentní, takže si i s takovým nelehkým úkolem poradí.
