Ve sněmovně poslanci během interpelací kladli členům vlády nejrůznější otázky. Vzhledem k současné situaci byl velkým tématem covid a tedy častým interpelovaným – kromě premiéra – ministr zdravotnictví Roman Prymula. Musel vysvětlovat smlouvy o pronájmu výstaviště v Letňanech, kde vzniká polní nemocnice, komunikaci nových opatření i to, jakou bude mít epidemie další dohru. 

Předseda vlády Andrej Babiš během interpelací prozradil, že pronájem výstaviště v Letňanech pro výstavbu polní nemocnice uzavřela Nemocnice Na Bulovce s firmou ABF. „Vlastník části pozemku je sice Ministerstvo financí, ale firma ABF tam má platný mluvní vztah s Ministerstvem financí, to je historická záležitost. Takže z tohoto důvodu musela Bulovka s firmou ABF jednat o možnosti užívání prostor,“ uvedl Babiš.

Poslanec Petr Gazdík se proto ministra zdravotnictví ptal, kdo zkontroloval částku, za kterou má být pronájem uzavřen, tedy 26 milionů do 30. 11., a co bude dál. „Pověření k tomu, aby Nemocnice Na Bulovce uzavřela smlouvu s Letňany, jsem vydal já,“ odpověděl Prymula. Když některé společnosti nabídly své prostory zdarma – jako například O2 arena nebo Palác kultury, tak je odmítl, protože prý nebyly prostorově vhodné.

Ministerstvo očekává, že největší nápor na tuzemský zdravotní systém bude kolem 10. listopadu – po tomto klíčovém datu má číslo hospitalizovaných začít klesat a pacienti budou převezeni do běžných nemocnic. Prymula odhaduje, že po vypršení smlouvy s letňanským prostorem již polní nemocnice nebude třeba.

Prymula očekává tři měsíce klid a pak další vlnu

S tím souvisí i další predikce, které ministr zdravotnictví o dalším průběhu epidemie má. „Po přijetí tvrdých opatření se dostaneme do situace, že po několika týdnech, zpravidla dvou až čtyřech, se nemoc zase vymýtí a budeme mít dva až tři měsíce klid. Ovšem potom se zase vrátí,“ odhaduje Prymula.

Existují tak prý dva možné scénáře: ten, který Česko zažilo při masivním rozvolňování – tedy nedodržování žádných opatření a pak brutální následky v podobě ekonomických uzavírek, nebo snaha udržovat kontinuálně stupeň opatření, aby k nárůstům nedocházelo.

„První dávky vakcín bychom měli dostat na konci tohoto roku, ale dominantní bolus (dávka, pozn. red.) by měl přijít na konci prvního čtvrtletí a ten největší na konci druhého čtvrtletí. To znamená, před polovinou roku 2021 je obtížné najít nějaké bližší světlo,“ odpověděl šéf resortu zdravotnictví Patriku Nacherovi (za ANO). Nepočítá prý s tím, že by vakcína byla povinná.

Vládní komunikační chaos řešil poslanec Dominik Feri (TOP 09) ve své interpelaci. Ptal se na boj s dezinformacemi i na komunikování složitějších opatření, které v sobě skrývají různé detaily.

„Budeme cílit i na řetězové maily, protože toto nebezpečí je zcela zřejmé a velká část národa nevěří tomu, co se komunikuje. Proto je nezbytné to vysvětlovat lépe a i za využití influencerů, jak tady padlo, to znamená, tuto strategii chceme začít realizovat opravdu rychle,“ přislíbil Prymula. Snaží se prý komunikovat na Twitteru a informace zjednodušovat, pravdou ale je, že tato sociální síť zasahuje pouze zanedbatelnou část obyvatel. Na příští týden slíbil tiskovou konferenci, kde představí novou komunikační strategii.