Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula prolomil mlčení a vyjádřil se k současné koronavirové situaci. Aniž vyslovil jméno svého nástupce Jana Blatného, vymezil se vůči jeho posledním krokům. O budoucím angažmá zatím jedná, ale Babišovy výzvy patrně nevyslyší.

Dále čtěte

Blatného tabulka PES: Nejistota pro podnikání, návrat do normálu v nedohlednu

Ministr zdravotnictví Jan Blatný představil protiepidemický systém (PES), kterým by se měla řídit vláda při schvalování opatření spojených s koronavirem.

Noční návštěva vyšehradské restaurace Rio´s na pozvání zákulisního šíbra Jaroslava Faltýnka přišla Romana Prymulu hodně draho. Opouštěl ji v době, kdy měl být podnik zavřený pro veřejnost, a spolu s dalšími účastníky porušil vlastní nařízení. Skutečný účel podezřele utajené schůzky dosud není znám. Vyrojila se řada spekulací, počínaje byznysem s testováním, konče prozrazením Zemanova plánu na sestavení „hradní“ úřednické vlády v čele s Prymulou.

Potupný Prymulův konec

Andrej Babiš v každém případě reagoval hbitě a s nebývalou razancí. Ačkoli Prymulu přivedl do funkce s oslavnými fanfárami jako „světově uznávaného bojovníka proti covidu“, jeho konec byl okamžitý a potupný, jelikož porušení pravidel odskákal jako jediný.

„Je to absolutní katastrofa. Taková chyba se nedá omluvit. Nemůžeme kázat vodu a pít víno,“ vyslovil premiér nad Prymulou ortel a bleskově ho nahradil loajálním lékařem Blatným, u něhož nehrozí žádné nepředvídatelné chování.

Prymula byl vnímán jako muž prezidenta Zemana než okruhu ANO, a svoji dílčí marketingovou roli pro Babiše sehrál před volbami. Později přiznal jen politickou chybu, nikoli porušení vládních nařízení, a je zjevné, že neodcházel v dobrém.

Dodnes není jasné Prymulovo budoucí uplatnění, a to ani po jeho schůzce s prezidentem v Lánech. Jedno je ale jisté, chce si udržet distanc od současného rozhodování vlády v boji proti covidu-19. Podle vlastního vyjádření by dal spíše než práci ve vládních strukturách přednost pozici nezávislého experta.

Stát má zájem, ale uvidí se

Tento horizont uvažování Prymula zopakoval v nedělní Partii na TV Prima. „Jsem v tuto chvíli soukromá osoba. O moje služby má stát zájem, ale uvidí se, co bude. Nyní nechci zodpovídat za současná epidemiologická opatření z nějaké nové pozice, která by vznikla,“ odpověděl na otázku budoucího angažmá.

Je docela absurdní, ale pro současné poměry typické, že o Prymulovy služby usiluje premiér Babiš, který ho veřejně znemožnil a zostudil. Pak už jen záleží na osobnostním ustrojení, zda dotyčný toto ponížení skousne a bezpáteřně se ohne. Jsou známy příklady typu bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, že to funguje.

Prymula se zatím jednoznačně nevyslovil, ale nezdá se, že by chtěl být v Babišově těsné blízkosti. Do 15. listopadu si sám určil masmediální klid, a do té doby se k ničemu a nikomu nevyjadřoval. Až nyní v Partii, kdy prakticky rozporoval téměř vše, co učinil jeho nástupce Blatný, což také o něčem vypovídá.

PES je nepraktický

Prymula se vyjádřil s velkým despektem o protiepidemickém systému (PES), který formou tabulky pěti pásem vyhodnocuje úroveň rizik covidové situace přiřazením příslušných opatření. Blatného předchůdce považuje tento systém za nepraktický a neprovázaný.

„Po té tabulce tady bylo veliké volání veřejnosti, je to ale spíše politické, nikoliv praktické. Je otázkou, jestli takto detailní informace není příliš nepřehledná,“ pochybuje Prymula. Tabulka podle něj musí mít nějakou logickou provázanost jak horizontální, tak vertikální; podle něj jinak povede k problémům mimo jiné v obchodech, kde hrozí vytváření dlouhých front.

„Já si úplně nedovedu představit, že ta tabulka zůstane v té fixní podobě celou tu dobu, protože cokoliv se stane, tak bude znamenat nějaký problém, na který se musí reagovat,“ pokračoval epidemiolog. Zároveň se přidal ke kritikům, kterým vadí, že všech pět pásem včetně nejmírnějšího stupně vyžaduje trvání nouzového stavu.

„Myslím si, že to není dobře. Nouzový stav by měl být vázán jen na ta nejvyšší patra, dejme tomu stupeň 4 a 5. Ta ostatní opatření by měla jít udělat mimo nouzový stav,“ tvrdí Prymula. V tom se shoduje s podnikatelskou sférou, která na základě této tabulky nevidí světlo normálu na konci tunelu, ale možnost dlouhodobého prodlužování nouzového stavu.

Hrozí konec řady firem

Hospodářská komora varuje, že parametry protiepidemického systému znemožní základní ekonomické fungování celých sektorů ekonomiky v řádu mnoha dalších měsíců. „Tento stav povede k hlubokému propadu ekonomické aktivity, faktickému konci řady firem a živnostníků a významnému propouštění zaměstnanců,“ uvádí v prohlášení.

Dále čtěte

Vyvíjejí se špatně statistiky o úmrtí na covid? Prostě je utajíme, navrhují poslanci ANO

Poslancům zdravotnického výboru za hnutí ANO se nelíbí zveřejňování údajů o úmrtí na covid-19. Je prý extrémně depresivní. Nápad zaujal…

Na nevypočitatelnost systému PES pro postižené firmy upozorňuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Poukazuje na to, že posunutí do volnějšího režimu bude možné při splnění podmínek za týden, kdežto pouhé tři dny zhoršení situace mohou znamenat skok do přísnějšího režimu včetně opětovného uzavření provozu.

V takové atmosféře nejistoty se mnohým nevyplatí riskovat a raději ukončí podnikání, jelikož podpora státu je naprosto nevyhovující.

Prymulově odtažitosti od systému PES nahrává i nepochopitelná skutečnost, že tento bombasticky ohlašovaný materiál neprošel jednáním vlády, ta ho neschvalovala. Není tedy závazný a je otázkou, jakou má vlastně relevanci i z právního hlediska.

„Pan ministr Blatný prezentuje něco, co má výrazně ovlivnit fungování celé společnosti, ale vláda ani neměla odvahu to celé odsouhlasit,“ dodává Prouza.

Mezi mlýnskými kameny

Roman Prymula se zároveň vyslovil proti rychlému rozvolňování opatření. Takové nálady považuje za liché. Patrné jsou z optimistických vyjádření ministra Karla Havlíčka, že dojde k předvánočnímu otevření obchodů. Opatrně se přidává i Blatný. „Epidemii sice brzdíme, ale je otázkou, jestli dostatečně intenzivně,“ vyslovil se však bývalý ministr skepticky.

Pokles reprodukčního čísla R na úroveň 0,8 je podle něj zavádějící, jelikož se méně testuje, a zatím zdaleka nejsou splněny další podmínky ústupu epidemie – do tisíce nových případů denně a do pěti procent pozitivních testů (dnes je to kolem 30 procent).

Prymula zpochybnil i návrat žáků prvního a druhého stupně základních škol dne 18. listopadu. „Já osobně bych počkal ještě týden a mělo by to být doprovázeno testováním ve školách, dětí i učitelů,“ uvedl. Blatný přitom téhož dne v České televizi prohlásil, že s testováním školáků nepočítá a u učitelů ho zvažuje.

Návrat Prymuly do mediálního prostoru předjímá další prohloubení komunikačního chaosu kolem koronaviru, kdy jsou v téže době prezentována rozdílná, až protichůdná stanoviska. Exministr sice vystupuje jako soukromá osoba, ale stále s nemalým vlivem na část veřejnosti. Babiš by si v tom měl konečně udělat pořádek.

Ministr Blatný, bez zkušeností s virovými epidemiemi a manažerským řízením velké instituce, nemá žádnou politickou oporu a kdykoli může být Babišem vyměněn. Už teď si stěžuje, že se ocitá mezi mlýnskými kameny „rozvolňovačů“ a „přitvrzovačů“. S tím ale musel počítat. Pokud mu teď vyvstane další oponent v podobě zhrzeného exiministra Prymuly, má se na co těšit.