Epidemická situace v Česku se velmi rychle zhoršuje, rapidně přibývá nově nakažených i hospitalizovaných. Vláda se s nastupující podzimní vlnou covidu snaží vypořádat i zavedením nových opatření a restrikcí. Ale bude to stačit? A neměly by se některé profese povinně očkovat? Na tyto i další otázky odpovídá v rozhovoru pro deník FORUM 24 epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula.

Jak závažná je podle vás aktuální situace, jaký vývoj očekáváte v dalších týdnech?

Bohužel teď v České republice dochází k téměř exponenciálnímu šíření, ta situace se výrazně zhoršila. Problém je, že tady dochází k tomu, že se onemocnění šíří v málo proočkované populaci, což je otázka zejména lidí ve věkové skupině od 16 do 40 let. Dochází v podstatě ke střídavému nakazování jak v této populaci, tak jejích dětí ve školách, a tím k cirkulaci viru. Teď bude ještě nepochybně docházet k nárůstu, protože ta opatření, která byla přijata, jsou jednak poměrně slabá na to, aby epidemii zastavila, a také přišla v době, kdy můžeme čekat, že stávající stav jimi ještě ovlivněn vůbec nebyl.

Dále čtěte

Konec okupace Pražského hradu. O tom je aktuální Týdeník FORUM, běžte do trafik

Už jste byli v trafice? Ne? Tak to je škoda, protože už vyšlo aktuální číslo Týdeníku FORUM. A logicky reflektuje…

Jak velký podíl tedy mají neočkovaní na současné situaci?

Podíl mají určitě poměrně významný, protože když se podíváme na celkovou účinnost té vakcíny, tak se pohybuje hned po očkování na vysokých procentech – přes devadesát. Pak samozřejmě dochází k poklesu, po šesti měsících už je to někde kolem 47 procent. Ale pokud je aplikována třetí dávka, tak se to zase vrací na hodnoty přes devadesát (procent). To znamená, že neočkovaní mají na situaci zásadní podíl, byť můžeme na jednotkách intenzivní péče nalézt i osoby, které očkované byly. Ale zpravidla jsou to lidé, kteří mají od očkování významný odstup a neměli třetí dávku.

Sám jste říkal, že opatření přijatá vládou nejsou příliš silná. Jednou z nejdůležitějších změn, která má začít platit od pondělí (1. listopadu), je zrušení hrazení preventivních testů na covid mimo jiné pro neočkované. Je toto krok správným směrem?

Ukazuje se, že to možná překvapivě nějakou sílu má. Nemyslel jsem si, že to bude mít až takovou. Ale pokud je pravda to, co se teď objevuje ve sdělovacích prostředcích, tak lidé teď chodí na očkování podstatně více. Překvapivě to není jen kvůli tomu, že dochází k nárůstu počtu pozitivních, hospitalizovaných i úmrtí, ale i proto, že lidé nechtějí v tom režimu, který má nastat, platit za testy. Pokud je to takto, tak se ta motivace svým způsobem vyplatí.

Je ovšem otázka, jak dlouho to lidem vydrží…

To je samozřejmě pravda, protože takováto motivační opatření nejsou úplně silná. Na druhou stranu, když se podíváme na loňské prázdniny, tak to, že se lidé nemuseli testovat, když přilétávali z jednotlivých destinací, byl jeden z nejsilnějších motivačních faktorů pro očkování. Takže by to mohlo fungovat, ale nebude to stoprocentní, protože jsou lidé, kteří ekonomickou motivaci nebudou brát za bernou minci. Naopak si myslím, že se ještě více zatvrdí a nebudou se chtít nechat očkovat.

Dále čtěte

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

Deník FORUM 24 a Týdeník FORUM se od svého vzniku snaží nahradit Čechům to, co jim vzal Andrej Babiš: svobodná…

Nepomohlo by podle vás například povinné očkování v některých profesích? Jakých profesních skupin by se to případně mělo týkat?

V řadě zemí se o tom uvažovalo, nebo se to dokonce zavedlo, ale tady je obrovská obava. Jsme na tom velice špatně personálně ve zdravotnictví a v podstatě si musíme hýčkat každou sestřičku. Je to tak, že kdyby se toto plošně zavedlo, tak je riziko odlivu lidí ze zdravotnictví a to nikdo nechce riskovat. Neukazuje se, že by byla dostatečná vůle, aby se to u zdravotníků zavedlo plošně. A to je podle mě nejsilnější skupina, kde by to mělo být zavedeno. Zatím ve zdravotnictví vyžadujeme plošně jen očkování proti virové hepatitidě B.

Další věcí, která teď bude nově zavedená od listopadu, je, že hospodští mají kontrolovat, jestli jsou hosté očkovaní, testovaní nebo prodělali nemoc. Jak vnímáte toto přenesení odpovědnosti na restauratéry?

Ona je snaha, aby tady byla vůbec nějaká kontrolní činnost, protože policie se v tom příliš neangažovala. Druhá věc je, že to přenesení na restauratéry má pouze omezenou sílu, protože oni mají de facto zjistit, jestli člověk má nějaký papír. Ale už nemají kontrolovat, jestli ten papír je pravý, jestli nedojde k falšování těch výsledků. Ukazuje se, že v řadě případů to tak je – dají se koupit certifikáty, do nichž potom člověk jen vloží datum a takto si to obnoví. A to ten restauratér určitě není schopný posoudit.

Kdybyste vy sám měl možnost teď nějaká opatření zavést, jaká by to byla a odkdy?

Je třeba si uvědomit, že jsme v úplně jiné situaci. Nedojde k tomu, že by byl plošný lockdown, to určitě nikdo neudělá. Už to ani není potřeba z toho hlediska, kdy toto opatření mělo význam pro zpomalení epidemie, abychom stihli proočkovat část populace. Dnes už je to spíše na ochotě lidí (ne)nechat se očkovat. Ta zodpovědnost už není tolik na státu, ale na těch konkrétních lidech. Ale když srovnáme opatření, která se přijímala v různých zemích, tak určitě jejich síla není taková, aby dokázala zastavit šíření onemocnění v epidemické křivce, bude se to spíše zpomalovat, opatření se budou nějakým způsobem upravovat. Podíváme-li se na některé severské země, tak tam těch opatření mnoho není, ale lidé se snaží dodržovat třeba bezpečnou vzdálenost, aby zbytečně neriskovali, že se nakazí.