Roman Prymula, muž, který se v březnu se začátkem „doby koronavirové“ začal objevovat po boku Andreje Babiše a o kterém jsme dlouho ani nevěděli, jak vypadá, protože se nikdy neukazoval bez roušky. Nejprve šéf Ústředního krizového štábu, dnes vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví se souběhem živnosti na výrobu roušek. A muž překvapivých veletočů. Roušky nic moc neřeší, půl roku si s ní představit nedokáže, opakoval v době prasečí chřipky. Roušku by měli nosit všichni, klidně i celý rok, hlásá dnes.

Poté, co v březnu letošního roku vypukla v České republice epidemie koronaviru, stanul tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Vojtěcha, předseda České vakcinologické společnosti plukovník Roman Prymula v čele Ústředního krizového štábu. Když se této funkce tak, jak to mělo být od začátku, ujal ministr vnitra Jan Hamáček, přesunul se Prymula do čela Centrálního řídícího týmu COVID-19, který měl zaštiťovat projekt chytré karantény, testování a další věci. V květnu ale byla chytrá karanténa převelena pod ministerstvo zdravotnictví. A tak se Prymula na počátku června stal pro změnu vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, což si mnozí – a těžko se jim divit – vykládají jako takzvanou trafiku od Babiše.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Víře v čisté úmysly pak příliš nepomohlo ani to, co aktuálně vyplulo na povrch, a sice že si pan vládní zmocněnec Prymula pár dní po svém jmenování, konkrétně 17. června 2020, založil živnost mimo jiné na výrobu roušek a dalšího zdravotnického materiálu. Čili věc na dálku nevábně zavánějící podezřením ze střetu zájmů, kterému ostatně Prymula nečelí poprvé. Už v roce 2016 ho tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček odvolal z funkce ředitele královéhradecké fakultní nemocnice, a to pro obchodování s firmou Biovomed, kterou vlastnila Prymulova dcera. Na dotazy ohledně této poněkud zvláštní nové záležitosti, které se logicky vyrojily, pak odpovídal, že roušky vyrábět ani prodávat nehodlá, nic takového prý nemá v úmyslu. Je to takové věrohodné vysvětlení, lidé si přece běžně zakládají živnosti na něco, co v žádném případě nechtějí dělat, že?

Neméně zajímavé jsou ale i Prymulovy názorové přemety, za jaké, kdyby je předváděl v tělocvičně nebo v manéži, by si jistě užíval zasloužený hlasitý potlesk a volání „bravo!“. Ve věci epidemií si takové veletoče ale žádný aplaus nezaslouží. Posuďte sami.

Na jaře 2009 zachvátila svět prasečí chřipka, podle svého prvního výskytu v březnu 2009 v Mexiku známá také jako mexická chřipka, respirační virové onemocnění přenosné na člověka. Nákaza zasáhla i Česko a vyžádala si přes sto obětí na životech. Dne 9. května 2009 Roman Prymula pro portál iDNES uvedl: „Panika není v tuto chvíli na místě. Osobně bych si vzal roušku, jen pokud bych ošetřoval pacienta.“ A dodal: „Respirátor je samozřejmě lepší než rouška, ale pro dlouhodobé nošení jsou oba typy ochrany nevhodné. Nedokážu si představit běhat v nich třeba půl roku.“

No vida, strávit půl roku v roušce by pro pana Prymulu bylo neúnosné. Ovšem když 20. srpna 2020 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pro CNN Prima News řekl: „Předpokládám, že je budeme nosit do konce chřipkové sezony, která se většinou pohybuje někde kolem března…“, Roman Prymula vyjádřil souhlas. Ano, vidí to stejně jako pan ministr, v rouškách mohou Češi klidně „běhat“ i celý rok, nemusejí si to umět jen představovat.

Deník.cz, kde sice panu docentovi říkají Primula, ale jinak jej jistě citují přesně, 13. listopadu 2009 uvedl: „Podle prezidenta České vakcinologické společnosti Romana Primuly je jediným preventivním opatřením pečlivé mytí rukou. Úplně zbytečné je podle něj nošení roušek.“

A 26. listopadu 2009 napsaly Hospodářské noviny: „Naopak úloha roušek se prý často přeceňuje. Rouška zachytává virus, který člověk vydechuje. Prymula by ji proto doporučoval především už nakaženým a nemocným lidem, aby virus nešířili dál. Není ale nutné, aby si roušku nasazovali zdraví lidé, navíc někde na ulici. Tam je to bezpředmětné, míní.“

A do třetice, rozhovor pro Aktuálně.cz o prasečí chřipce z 30. listopadu 2009. Jakým způsobem, s výjimkou vakcíny a izolace, je možné se chránit? Měly by efekt třeba roušky? Roman Prymula: „Roušky mají velmi omezený význam pro veřejnost, autority je nedoporučují. Mají význam pro zdravotníky v expozici. Rouška má dále význam obrácený. Nemocný by ji měl doma používat, aby nešířil virus na zdravé kolem. Význam má mytí rukou a větrání.“

A teď zas přeskočíme do současnosti, pro změnu k interview ze 17. července 2020 pro Seznam Zprávy. Roman Prymula: „Roušky nepochybně hrají klíčovou roli.“

V rozhovoru pro iRozhlas z 31. března 2020 zase zaznělo: Je, nebo není užitečné nosit v době pandemie na veřejnosti bavlněnou roušku? „Já si myslím, že to užitečné je. Rouška neslouží k ochraně naší, jak Světová zdravotnická organizace (WHO) mylně interpretuje, ale k ochraně všech v okolí. Když budou mít všichni roušku, tak bude její povrch těžko nějakým významným způsobem kontaminovaný, protože nebudeme vytvářet aerosol.“

Abychom si to tedy shrnuli. Půl roku s rouškou si představit nedovede. Roušky nesundáte klidně i celý rok. Roušky mají velmi omezený význam pro veřejnost. Pro zdravé lidi jsou zbytečné. Roušky jsou užitečné. Roušky jsou dokonce klíčové, povinné i pro zdravé.

Tak v tom aby se s prominutím to zvířátko z té prasečí chřipky vyznalo. Ještě se někdo diví, že spousty lidí už nevěří nikomu a ničemu?

Autorka je řadovou členkou TOP 09.