Epidemiolog Roman Prymula šokoval doporučením, aby dnes lidé žili v menších komunitách. Mohou tak prý být pod lepší kontrolou. Není to poprvé, co překvapil kontroverzním vyjádřením a jeho výroky už nebere na zřetel ani vláda, což dokládá odlišný přístup k nošení roušek.

Dále čtěte

Premiér Babiš a jeho pokračující střet zájmů ve stínu koronaviru

Kontrolní výbor Evropského parlamentu vyzval Andreje Babiše, aby vyřešil svůj trvající střet zájmů. Předběžně jej potvrdily evropské audity směřující do…

Vláda rozhodla, že povinné nošení roušek na venkovních prostranstvích skončí 25. května. Urychlila tak předpokládaný termín o tři týdny, který ještě téhož dne vyhlašoval vrchní vládní epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Tento rozpor nasvědčuje tomu, že názory expertů hrají při rozhodování vlády stále menší roli. Bývají používány jedině tehdy, kdy se to hodí premiéru Babišovi.

Profesor Prymula tuto představu vyhlásil v rozhovoru pro Mladou frontu DNES (11. 5. 2020). „Počítáme s datem 15. června,“ reagoval na otázku, kdy budou moci lidé venku sundat roušky. Odpoledne bylo všechno jinak. Tuto verzi původně držel i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Babišův učeň je ovšem schopen pružně změnit názor ze dne na den, což se potvrdilo i v tomto případě.

Žijme v malých komunitách

Prymula v rozhovoru zaujal především svéráznou představou, jak si představuje návrat k normálu. „Chtěl bych, abychom žili normálnější život, ale to ještě nebudeme. Já bych navrhoval, aby lidé žili v nějakých menších komunitách. Že se budou například stýkat tři rodiny, a další komunikace moc nebude. V této formě se to dá udržet kontrolovaně,“ řekl doslova.

Tato slova vyvolala bouřlivý ohlas opozice, která je považuje za projev vlády šílenců a sociálního inženýrství a vyzvala Prymulu, aby se raději stáhl z médií. Názor svého náměstka odmítl i ministr Vojtěch. Jde prý o jeho osobní úvahu, svět je „pestřejší“.

Prymulovy sklony k etatistickému nařizování lidem, co mají dělat a jak se mají chovat, už překračují myslitelné hranice. Tím není řečeno, že si vláda zasluhuje pochvalu, když na fantaskní plány svého hlavního experta nenabíhá, jelikož si ho vybrala a odpovědnost za další vývoj nesou všichni společně.

Prymulův nástup

Komunikační chaos a nepřetržitá kakofonie protichůdných prohlášení jsou jednou z charakteristických vad vlády při řešení dopadů koronaviru. Od počátku ji provázelo marketingové řízení epidemie jako firmy premiéra Andreje Babiše a průběžné střety s ČSSD, která vinila ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha z podcenění přípravy.

Prymulova hvězdná chvíle přišla poté, kdy se Babiš na tiskových konferencích znemožnil zmatenými výstupy natolik, že byl takticky stažen do pozadí. Nechtěl však uvolnit prostor Janu Hamáčkovi, a proti vůli ČSSD dosadil epidemiologa do čela Ústředního krizového štábu.

Jednostranně zaměřenému Prymulovi, který získal oporu v přízni prezidenta Miloše Zemana, bylo jedno, že kvůli těmto pozičním šachům málem padla vláda. Když prosadil vyhlášení nouzového stavu a přijetí plošných protipandemických opatření, jimž se Babiš původně bránil („lidé nepotřebují nosit roušky“), získal si respekt nemalé části veřejnosti. Teprve později uvolnil místo v čele štábu ministru vnitra, jak předpokládá zákon.

Příliš demokracie škodí

Prymula už v té době vysílal znepokojující signály. „Nechceme tu zatím vyhlašovat výjimečný stav, abychom nutně přejeli na vojenské plánování,“ řekl den před vyhlášením nouzového stavu, a připomněl tak svoji službu v armádě, odkud odešel s hodností plukovníka. „Hyperdemokracie“ podle něj „nesvědčí tomu, aby se epidemie dala kontrolovat tak efektivně jako v některých asijských zemích“.

Dále čtěte

Generál Petr Pavel: Jsem připraven sloužit této zemi

V novém čísle Revue FORUM přinášíme rozhovor s generálem Petrem Pavlem, který potvrdil, že je připraven v roce 2023 kandidovat…

Tato slova zavánějící autoritářstvím tehdy nevyvolala širší odezvu jedině proto, že si v atmosféře strachu nikdo neuměl představit, jak se pandemie neznámého viru rozvine. Prymula ovšem silně přestřelil, protože zákonné nástroje ke zvládnutí takové krize mají i demokratické země včetně České republiky. Jde jen o to, jak dalece se jejich vlády odhodlají zasahovat do občanských práv a svobod.

Prymula vzhledem ke své bývalé spolupráci s dnes zkrachovalou čínskou společností CEFC vzbuzoval podezření, že se hodlá inspirovat čínským režimem, který zavedl extrémní státní dohled v míře, jaká by ve svobodných společnostech nemohla projít.

Mnohem lepších výsledků přitom dosáhl sousední demokratický Tchaj-wan, který má natolik propracované preventivní systémy, že nemusel zavírat obchody, restaurace, školy a další instituce. Včas svým občanům zařídil dostatek roušek, jejichž nošení venku nebylo povinně nařízené. Výsledkem je pouhých 440 případů nákazy, tedy téměř dvacetkrát méně než v České republice s polovičním počtem obyvatel.

Názorové veletoče

Prymula nabíral stále větší vliv a mediální prostor. Jenže časem se ukázalo, že i on se dopouští rozporuplných výroků snižujících důvěru ke zvoleným postupům. Za hranou ústavnosti bylo jeho vyjádření, že hranice mohou být zavřeny až dva roky. Krátce nato otočil a odklonil se od vlastní teze dlouhodobé udržitelnosti tvrdých restrikcí, když vyzval k řízenému promořování společnosti. Po negativní reakci musel vycouvat.

Dále čtěte

Babiš setřel Benešovou za výrok, že podnikatelé měli mít vatu na přežití. Kde ji má Agrofert?

Premiér Andrej Babiš ostře odmítl názor ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která zpochybnila náhradu škody podnikatelům poškozeným vládními zásahy. Prý měli…

Větším problémem však je skutečnost, že vláda nezveřejňuje podrobná epidemiologická data, na jejichž základě experti doporučují další postup. Rozvolňování zabrzděné ekonomiky probíhá chaoticky, překotně a mnohdy nelogicky. Dodnes zůstává záhadou, proč zůstaly zavřeny některé provozovny, na rozdíl od jiných, kde bylo potenciálně větší riziko nákazy. Jelikož se vláda neustále na epidemiology odvolává a Prymula nereaguje, nesou za tento tristní stav značný díl odpovědnosti.

Názorové veletoče klíčového vládního experta vyvolávají otazníky, zda je česká cesta skutečně nejlepší, jak tvrdí premiér Babiš. Jen v Evropě je statisticky vzato v poměru k počtu obyvatel třináct zemí, které mají vzhledem k celkovému počtu onemocnění lepší výsledky než Česká republika.

Laboratorní představy

Vládní blok si počíná licoměrně, když se porovnává hlavně se státy s horším vývojem infekce. Cíleně vynechává komentáře k jiným zemím, kde je dnes situace v počtu aktivně léčených pacientů lepší než u nás a nezaváděly některá plošná opatření, jako je povinné venkovní nošení roušek (Rakousko, Dánsko, Finsko…).

Názory lékařské obce u nás i ve světě se přitom různí a nejblíže k účinnému a nejméně zatěžujícímu modelu řešení pandemie má patrně zmíněný Tchaj-wan, těžící ze svých zkušeností s čínskými viry.

Epidemiologové typu Romana Prymuly jsou schopni zpočátku zbrzdit šíření nákazy, ale za cenu brutálních zásahů do života společnosti a na hranici ekonomického rozvratu. Neváhají přitom uplatňovat svoje bizarní „laboratorní“ představy, jak má život v takové době vypadat. Dosáhnou tak jedině toho, že je nemalá část veřejnosti přestane brát vážně.