Měl to být hlavní Babišův trumf v boji s koronavirem. Roman Prymula nahradil krátce před volbami ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a premiér si od něj sliboval zvýšení upadající důvěry ve vládu. Stal se pravý opak. Prymulovi srazila vaz amatérská chyba, ale jeho konec provázejí neobjasněné otázky.
Ambiciózní epidemiolog byl na jaře mnohými oceňován za razantní postupy v první vlně epidemie covidu-19. V té době se podařilo zabrzdit její šíření, čehož premiér Andrej Babiš využil k oslavné propagandě, představující Českou republiku jako světového lídra boje s infekcí.
Prymulova satisfakce
Hlavní postavou této války byl plukovník ve výslužbě Roman Prymula, stoupenec tvrdých zásahů do života společnosti a vojenského velení, jehož strohý styl mnohé odpuzoval. Části veřejnosti naopak imponoval pojetím silné ruky. Šlo přitom stranou, že má za sebou podezřelou podnikatelskou minulost s vážným střetem zájmů, a ani po roce nedostal bezpečnostní prověrku.
Prymula musel cítit obrovskou satisfakci, když nastoupil do úřadu po vynucené rezignaci Adama Vojtěcha, s nímž se nepohodl. U premiéra Babiše mydlil schody nejen jemu, ale i jeho respektovanému expertovi Rastislavu Maďarovi, který z těchto důvodů resort v srpnu znechuceně opustil.
Vojtěch byl obětován měsíc poté a Prymula nastoupil do rozjetého vlaku v době prudkého růstu nových případů a propadu země na samé dno evropských i světových žebříčků. Fatální chyby vlády a Babišova politická objednávka, aby se citelnější přitvrzení regulací posunulo až za volby, jen zhoršily situaci. Za to už nese spoluodpovědnost i nový ministr, jehož dosavadní strategie zatím nezabírá.
Neuvěřitelná chyba
V nejkritičtější fázi utahování šroubů učinil Prymula chybu, nad kterou zůstává rozum stát. Selhal jako symbol boje proti zlehčování dopadů koronaviru, důsledně vyžadující dodržování pravidel a napadající občany, kteří se vymezují vůči návratu vládních restrikcí, ohrožujících mnohé i existenčně. Tím spíše, že vláda už v květnu vytvořila očekávání, že boj s covidem skončil slavným vítězstvím.
Proto jsou dnes státní represe přijímány s mnohem menším pochopením a důvěra vlády klesá k bodu mrazu. Z tohoto hlediska přišel Prymulův exces v nejnevhodnější dobu. Vláda ztrácí legitimitu svého rozhodování, pokud její ministři sami nedodržují přísná pravidla, která vyžadují po ostatních.
Neomluvitelné je nejen porušení pravidel nouzového stavu, ale i následné nedůstojné Prymulovy vytáčky a změny postojů, které srazily jeho hodnověrnost k nule. Ke vší plukovníkově smůle je jeho příběh příliš jednoduchý a srozumitelný, a nedá se z něj snadno vykroutit.
Tajná schůzka s „kmotrem“ ANO
Prymulovo chování je nepochopitelné. Ve středu večer navštívil pověstnou vyšehradskou restauraci Rio’s, oblíbené místo vládních politiků a lobbistů v čele prezidentovým poradcem Martinem Nejedlým a Tomášem Hrdličkou. Opustil ji půl hodiny před půlnocí v doprovodu „kmotra“ a šedé eminence ANO Jaroslava Faltýnka, který je magnetem na průšvihy Babišova hnutí.
V té době měla být restaurace zavřená, což je velmi závažný prohřešek, za který je možné v nouzovém stavu udělit pokutu až tři miliony korun. Její účastníci navíc porušili pravidla nošení roušek, za což žádá prezident Zeman přísnější postihy.
Poté, co třaskavé informace o utajeném nočním jednání zveřejnil deník Blesk, došlo k turbulentnímu vývoji. Prymulovu rezignaci požadovala nejen opozice, ale i vládní ČSSD a KSČM, a brzy se přidal i premiér Babiš, který ministrovo chování označil za katastrofu.
Nesladěné noty
Prymulovi nepomohly ani nesladěné noty s Faltýnkem. Nejprve oba přiznali, že restauraci pracovně navštívili a jednali „u kafe“ v restauračním salónku. Faltýnek se omluvil a snažil se převzít odpovědnost na sebe. Ministra prý pozval na „urgentní“ schůzku, protože se dobře zná s majitelem podniku Raimundem Špundou. Proč zrovna tam a v tuto dobu, už smysluplně nevysvětlil.
Prymula si původně nebyl vědom vážnějšího pochybení, ale v rozhovoru pro Respekt připustil, že pokud si to budou lidé přát, odejde. O několik hodin později však Babišovu výzvu k rezignaci odmítl se zdůvodněním, že nic neporušil. Dostával už v té době pokyny od svého patrona z Hradu? Nejednal prý v restauraci, ale v „soukromých prostorech“ vyšehradské kapituly.
Její zástupci se vzápětí ohradili, že sice jsou majiteli objektu, ale pronajímají ho provozovateli restaurace. Snadno vyvratitelná Prymulova lež připomíná kličkování Stanislava Grosse a jeho vymyšlený příběh se strýčkem Vikem. Už jen tyto fabulace ministra diskvalifikují z veřejných funkcí a jeho odchod je nevyhnutelný.
Co bylo účelem schůzky?
Prymula nepochopil ještě jednu zásadní věc, která je v celé kauze klíčová a dosud neobjasněná. Takto zakonspirovaná schůzka na neoficiálním místě, a zejména v tomto obsazení, by vyvolala rozruch i bez nouzového stavu.
Co tak neodkladného musel člen vlády řešit s kontroverzním politickým lobbistou ANO, vyšetřovaným policií kvůli podezření z manipulací v mýtném tendru? Proč za přítomnosti ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Jiřího Havrlanta, přímého podřízeného ministra zdravotnictví? Jaký mimořádný důvod vedl k tomu, že jednání nemohlo počkat do druhého dne ráno ve standardním režimu na úřadu?
Aktéři vyšehradské schůzky žádné důvěryhodné vysvětlení jejího obsahu neposkytli. Povídačky o probírání komunikace a zdravotnických misí nedávají smysl. Blíže skutečnosti vypadá příprava plošného testování, které se má rozběhnout v Moravskoslezském kraji.
Toto téma zmínil premiér Babiš, ale ani tady není jasno. Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) reagoval, že o tomto projektu bylo rozhodnuto už v polovině října a nechápe, proč o něm jedná Havrlant a zvláště na tomto místě, když ho v kraji nemá organizačně na starosti.
Toxický Faltýnek a střet s Hradem
Velmi podivná je samotná iniciativa Jaroslava Faltýnka, jenž se podobnými restauračními a hotelovými schůzkami „proslavil“ už v minulosti. Jedna z nich přispěla k odstřelu předsedy ÚOHS Petra Rafaje, a nyní stejným způsobem potopil Prymulu.
Oč se jednalo v tomto případě? Šlo snad o byznys s testováním na severní Moravě, přičemž toxický Faltýnek usoudil, že by nebylo vhodné řešit takto citlivou věc na oficiálních místech, kde i stěny mají uši?
Ve hře je však ještě jeden paralelní příběh, a sice bezbřehá prezidentova podpora Prymulovi. Už při jeho instalaci bylo jasné, že je Zemanův muž, což se teď naplno projevilo. Proto se na rozdíl od Vojtěchova rychlého odsunu zadrhla jeho výměna, i když premiér už našel náhradu, jako by ji měl dávno nachystanou v šuplíku.
V podnikatelských kruzích se proslýchá, že Zeman s Prymulou počítal na post premiéra, pokud by musel z nějakého důvodu odstoupit slábnoucí Babiš. To by svědčilo o sázce na drolení ANO a o hlubokých mocenských sporech mezi Babišem a Hradem, které nechce v současné krizové situaci ani jedna strana ventilovat veřejně.
Babiš v každém případě nad Prymulou zlomil hůl, nahraditelný je u něj každý. S výjimkou Faltýnka, který se vzdal funkce prvního místopředsedy ANO, což avizoval už dřív v souvislosti s korupční aférou ANO, do níž je rovněž zatažen. Faltýnek působí, ať už vědomě či nevědomě, jako zbraň hromadného ničení, a ani Babiš si před ním nemůže být jistý.
Podzim bude zřejmě horký nejen kvůli koronaviru.