O tom, jak se dá krizová situace využít k vlastní propagaci, jež funguje lépe než tisíce billboardů, by tihle dva mohli přednášet. Andrej Babiš neustálým svoláváním tiskových konferencí vytváří dojem, že pořád „dělá na koronaviru“. Petr Kellner zase ukázal, jak se má zachovat charakterní miliardář ve chvíli, kdy ho domovina potřebuje. Za počínáním obou mužů se ovšem skrývá víc, než je na první pohled vidět.
Premiér si na současném krizovém stavu dělá PR od chvíle, kdy se objevila první informace o přítomnosti koronaviru v Česku. Babišovi marketéři skvěle odhadli, jak se dá taková situace využít. Nejenže se najednou úplně přestalo psát a mluvit o střetu zájmů ministerského předsedy a zapomnělo se na urážky na adresu Moniky Hohlmeierové, Tomáše Zdechovského a Mikuláše Peksy. Babiš začal sbírat politické body, a to dokonce i od opozičních politiků. Místo kritiky premiéra se začala spíše objevovat jeho adorace.
Babiš se totiž v mžiku vžil do role zachránce národa před COVID-19. Ne že by snad sám něco podstatného dělal, zato ale o všem informuje. Jak je zvyklý. Na tiskových konferencích, z jejichž průběhu se zdá, že je premiér osobně zodpovědný za všechno, co se podařilo. Pokud došlo k nějakému přešlapu, vina jde samozřejmě za někým jiným. Třeba Adam Vojtěch si dost hlasitě řekl o to, aby ve funkci ministra zdravotnictví nepokračoval.
Naopak jeho náměstek Roman Prymula ukázal, že by mohl být Vojtěchovým zdatným nástupcem. V očích veřejnosti by měl nejspíš důvěru a Babiš si k němu postupně také hledá cestu. Pokud epidemiolog dokáže s premiérem souznít i v politických otázkách, pak je jeho povýšení vysoce pravděpodobné. Do vlády by se tak dostal první skutečný odborník na rezort, který by mohl vést.
Muž činu
Primárně se teď ovšem hraje o Babiše. Netradičně však nikoli proto, že udělal ostudu, něco „odklonil“ nebo sprostě urážel své politické oponenty. Nyní je premiér za „muže činu“, což mu přiznávají i někteří z těch, kterým dosud vadilo téměř vše, co udělal. A s takovým názorem velké části veřejnosti už se dá něco udělat. Konkrétně ve volbách, a to nejen v těch letošních, krajských, ale i v těch parlamentních, které se mají konat napřesrok.
Existuje ovšem věc, která se musí Babišovi, potažmo jeho vládě vyčíst. Nedostatek roušek, respirátorů a dalšího materiálu je neakceptovatelný. Ve vyspělé zemi není přípustné, aby zdravotnický personál nebyl chráněn ve chvíli, kdy musí bojovat s nebezpečnou nákazou. Za tohle by měl být ministr zdravotnictví nejen pokárán, ale rovnou odvolán. To se ovšem nestane, i když se dá předpokládat, že si Vojtěch bude na úřadě brzy balit.
V neděli se pak na scéně objevil druhý spasitel. Dal o sobě vědět nejbohatší Čech a podle mnohých i ten, kdo spoluurčuje zahraniční politiku naší země. Petr Kellner využil toho, že čile obchoduje na čínském trhu, a nakoupil 120 tun zdravotnických pomůcek pro boj s koronavirem. Miliardář utratil svých 100 milionů, aby nakoupil miliony masek a respirátorů. Přidal i desetitisíce testovacích sad, které pomohou odhalit nakažené COVID-19.
Stejně jako Babiš ovšem ani Kellner nehraje úplně čistou hru a prvotně mu jde o zlepšení vlastní pověsti. Jeho image byla totiž v posledních měsících dosti poškozena, když vyšlo najevo, jak ovlivňuje rozhodování prezidenta Zemana a využívá svůj vliv k obohacení sebe sama. Navíc se hodně diskutuje i Kellnerův nákup TV Nova. Ta by se pod vedením šéfa skupiny PPF mohla stát účinným prostředkem čínské propagandy.
Dobroděj se nekritizuje
Na všechny tyto aspekty by se teď mohlo na chvíli zapomenout, protože kdo by kritizoval samaritána, který „zachránil“ naši zemi. Média zřejmě na pár měsíců nechají Kellnera fungovat bez rozebírání jeho politicko-podnikatelských kroků. Třeba ani nezmíní, že jeho peníze pomáhají rodině Klausů, což by se mohlo odrazit ve volebním (ne)úspěchu hnutí Trikolóra.
K „dokonalosti“ teď už chybí jen to, aby sto milionů do boje s pandemií zainvestoval i Agrofert. To by ovšem Babiš nemohl prezentovat jako svůj příspěvek (Agrofert už přece neřídí a neovládá), takže k tomu spíš nedojde.
Je třeba si na pohádku o bojovníkovi Andrejovi a rozdavačném Petrovi dávat velký pozor. Jak ukázala minulost, skutečný hrdina v ní nevystupuje. Stejně tak neexistuje hodná Čína, která nyní pomáhá všem potřebným. Jde o byznys. I zlepšení kreditu u veřejnosti je totiž obchodním artiklem. Babiš ho využije ve volbách, Kellner třeba při půjčování peněz prostřednictvím Home Creditu. Ani jeden nehraje s veřejností fér hru, i když je třeba teď pro někoho složité si to připustit.