Negativní strategie Andreje Babiše, která zdůrazňovala nebezpečí války a totality, na konci kampaně vyhrotila postoje voličů natolik, že ho skoro polovina respondentů považovala za zcela nepřijatelného. Dokládá to výzkum vědců z Psychologického ústavu Akademie věd ČR v čele s expertkou na politickou psychologii Martinou Klicperovou-Baker. Ta deníku FORUM 24 řekla, že se Andrej Babiš svým projevem porazil sám. Petru Pavlovi podle ní stačilo ho jen nechat mluvit.

Prezidentští kandidáti Petr Pavel i Andrej Babiš vzbuzovali ve společnosti velmi silné emoce, které dokládaly, jak rozdělená česká společnost je, a v průběhu kampaně se toto vnímání ještě prohloubilo. Podle vědců z Akademie věd ČR to potvrzují výsledky průzkumů.

Dále čtěte

Čas na homeopatika na křivdu. Babišova drtivá prohra ukazuje, že Česko už je dál

Všichni s napětím očekáváme tiskovou konferenci Andreje Babiše. Dopředu víme, co zazní. Půjde o komplot médií, pětikoalice, zlých Pražáků a…

Šetření CVVM z konce roku 2022 ukázalo, že 56 procent respondentů mělo silně vyhraněné postoje k Andreji Babišovi. Více než třetina ho považovala za zcela nepřijatelného, naopak jako zcela přijatelného ho vidělo přes 22 procent respondentů. Přijímání a odmítání Petra Pavla bylo poměrně vyrovnané. Pro 20 procent dotázaných byl zcela nepřijatelný a pro 17 procent zcela přijatelný.

Průběh lednové kampaně názory voličů změnil. „Kampaň byla velice intenzivní, téměř nebylo možné se jí vyhnout, a tak měli občané spoustu příležitostí kandidáty blíže poznávat, poopravovat si názory,“ okomentovala výsledky Martina Klicperová. Podle zjištění průzkumu agentury Median z volebního týdne byl Andrej Babiš mezi prvním a druhým kolem zcela nepřijatelným kandidátem již pro 49 procent z nich, přičemž jeho naprostá přijatelnost klesla na 15 procent.

„Obecně se má za to, že skalní zastánci populistických idolů, jako jsou Trump, Orbán či Babiš, mohou udělat cokoli, a jejich popularitu to nesníží. Je zřejmé, že to neplatí absolutně. Náš výzkum to také napovídá. Třeba někteří lidé mají Andreje Babiše nadále rádi, ale přišli na to, že jako prezident pod standartou „Pravda vítězí“ místo nemá,“ dodala psycholožka ke snižující se přijatelnosti Babiše jako prezidenta.

Naopak náklonnost k Petru Pavlovi stoupla na 27 procent a nepřijatelnost o pouhý jeden procentní bod. Tuto náklonnost si podle psycholožky zasloužil tím, že ho lidé postupně poznávali a porovnávali se soupeřem. „Ostatně řád, klid a pravdivost, které sliboval, při svých vystoupeních vcelku dobře demonstroval,“ řekla.

Letošní prezidentská kampaň svým negativismem zřejmě přesáhla dosavadní úroveň v Česku. „Tentokrát však nejenže rozhodující počet voličů extrémní nátlak nezastrašil, ale dokonce je od původce negativní kampaně odvrátil. V raných fázích kampaně Andreje Babiše odmítala třetina, v závěru ho zavrhovala téměř polovina občanů, kteří se ke kandidátům vyjádřili. Roli jistě hrálo zcela neprezidentské vystupování Andreje Babiše v debatách i hrubá zastrašovací kampaň. Ta tak zřejmě měla bumerangový efekt,“ podotýká Klicperová.

Psycholožka dále rozebrala osobnosti prezidentských kandidátů. V debatách podle ní vynikly rozdíly v temperamentu obou soupeřů. „Generál Pavel působil rozvážně a vskutku státnicky. Projev Andreje Babiše byl naopak nesoustředěný, překotný, svého soupeře urážel, a přitom dával všestranně najevo, jak moc o prezidentství stojí. Nakonec se dokonce dopustil fatální politické chyby,“ vysvětlila s tím, že si tím předseda hnutí ANO udělal hroznou negativní reklamu. „Vlastně se porazil sám. Petru Pavlovi stačilo ho jen nechat mluvit,“ dodala.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

Výzkum odhalil, že voliči Andreje Babiše mívají silnější pocit odcizení. Tedy že statisticky významně více souhlasí s tvrzeními, podle kterých je politika podvodný a zkorumpovaný systém, fraška a vyvolává zlost či depresi. Naopak voliči Petra Pavla jsou silnějšími vyznavači demokracie, statisticky významně více souhlasí s otázkou Je pro vás důležité žít v zemi, kde se vládne demokraticky?.

„A u těch, co volit nešli, by se odcizenost ukázala ještě silněji,“ podotkla Klicperová. „Takhle to prostě vyšlo na velkém statistickém vzorku necelého tisíce lidí. Statistika objevila vztah mezi uvedenými proměnnými asi tak, jako že kouření statisticky škodí zdraví, ale někteří kuřáci žijí do stovky, a někdo dostane rakovinu i bez cigaret. Je to vztah pravděpodobnosti, ne třídění,“ vysvětlila s tím, že v jednom z jejích starších výzkumů se skutečně ukazuje, že fenomén tzv. blbé nálady není výmysl.

„Ve srovnání třeba s Dánskem, kde jsme blbou náladu nalezli jen zřídka, jsme otrávenost, pasivitu, odcizenost a skepticismus našli v naší populaci velice často, téměř u poloviny lidí, tedy skoro tak moc jako v Maďarsku,“ uvedla.

Přestože prezidentské volby polarizaci společnosti zesílily, výzkumníci vidí naději pro podstatné scelení. Nahrává jí vysoká volební účast, která dává prezidentovi silný mandát,  a to, že ho nezpochybnil ani poražený Andrej Babiš.

„Volební výsledek spíše spojuje, než rozděluje. V žádném případě se nepotvrdilo Zemanovo rozdělení tzv. pražské kavárny od menších měst či venkova, žádný výrazný regionální předěl,“ řekla psycholožka s tím, že si zvolený prezident Petr Pavel zatím počíná skvěle v tom smyslu, že se skutečně snaží zahrnovat příkopy mezi lidmi. „Sám se žádných volebních podpásovek nedopouštěl. Naopak zdůrazňuje, že poražení mohou být jen kandidáti, nikoli voliči. Plánuje navštívit kraje, kde nezvítězil, slibuje lidem naslouchat. Vyzařuje z něj pokora, slušnost, nikoli arogance. Tím by si mohl lidi postupem času získat,“ uzavřela.