ROZHOVOR / Mateřská dovolená bývá obdobím zvýšeného stresu a psychického tlaku, což může vést některé ženy k častější konzumaci alkoholu. Podle výsledků Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v České republice za rok 2023 mají ženy do věku třiceti čtyř let tendenci pít častěji a ve větším množství ve srovnání se staršími ženami. Právě v tomto období se velká část z nich stává matkami. O tom, jak velkou psychickou zátěž mateřská dovolená představuje i jaké dopady může alkoholismus u matky mít na dítě, pohovořila psycholožka Ilona Haasová, která se ve své praxi zabývá mateřstvím, vztahovou tematikou i neplodností.

Jakou psychickou zátěž představuje mateřství?

Psychická zátěž v období těhotenství je v podstatě přímo úměrná informacím o vývoji plodu, zdravotnímu stavu nastávající maminky, nastavenému očekávání, rodinným, přátelským či kolegiálním vztahům, ekonomické situaci a zkušenostem. Dalo by se říci, že většina nastávajících maminek zvládá toto období relativně spokojeně a v souladu se svým emočním rozpoložením. Samo mateřství už je naprosto odlišnou disciplínou. Výzkumy a rozhovory s maminkami dokládají, že až devadesát procent maminek zažívá po narození dítěte nějakou formu psychické nepohody, ať už poporodní deprese, melancholii, úzkost nebo v nejhorším laktační psychózu.

Přechod do mateřství je významným obdobím v životě ženy, které nikdy nelze zvládnout dokonale. Ženy pak často mluví o pocitu ztráty ve smyslu tělesné integrity, času, sexuality, práce, postavení, autonomie, mužské společnosti a mnoha dalších životních aspektů. Z vlastní terapeutické zkušenosti bych řekla, že nároky, které si maminky kladou na sebe, výchovu a zdraví svých dětí, péči o domácnost i o partnera, jsou zahlcující a výzvy neberou konce.

Dále čtěte

S neplodností v Česku bojuje každý pátý pár. Důvodem může být i nemoc, kterou trpí deset procent žen

Karolína Krejčová s Annou Sedlákovou založily projekt Indiánky v roce 2019, když se seznámily přes facebookovou skupinu. Spojovala je totiž diagnóza polycystických…

Maminkám v hlavě neustále běží soupis všeho, co je třeba ohlídat a o co je třeba se postarat. Z toho potom vzniká nekonečný „to do list“, který se skládá z následujících počinů, a to nakojit, nakrmit dítě, přebalit, uspat, opět přebalit, opět nakojit, pohrát si, ponosit, pomazlit, přebalit, uvařit něco k jídlu, vyčůrat, sprcha, nákup, procházka, oblékání, chystání se ven, nic nezapomenout a tak dále. Zajímavé na tomto listu je, že potřeby matky samotné tam zabírají nejméně místa anebo úplně chybí.

Četla jsem, že každá sedmá žena všeobecně je alkoholismem ohrožena, tak by mě zajímalo, jestli to platí i v případě mateřské dovolené.

Přesná čísla neznám, ale myslím si, že pokud má žena predispozici k závislostem, tak je mateřská dovolená poměrně silně rizikovým obdobím. Maminky jednoznačně popisují užívání alkoholu v této době jako vypnutí. Také by se dalo říci, že jde o instantní pocit spokojenosti či péči o sebe. Právě již zmiňovaná fyzická i psychická zátěž, permanentní vyčerpání, nejistota a s ní spojené pocity viny, že nejsem dost dobrá máma, ale také samota a v neposlední řadě mentální strádání jsou častým důvodem, proč žena po alkoholu sáhne. Mít děti se totiž často jeví jako hlavní smysl života, ale po nějaké době na mateřské se začínají vkrádat pocity ustrnutí, nudy, stereotypu, nespokojenosti a pokukování po ostatních i závist vůči jejich naplnění.

Jaké dopady má matka závislá na alkoholu na své dítě?

Některé maminky sice lehce a hlavně navečer popíjí, ale ne do stavu opilosti, spíše do jakési uvolněnosti, odevzdanosti, a mají tento svůj rituál vlastně pod kontrolou. V tomto případě je dopad na dítě spíše jen nevýchovný. V dospívání a v dospělosti může mít pak potomek tendence řešit svá náročná období podobným způsobem. Mnohem horší dopad má opravdová závislost na alkoholu či jiných omamných látkách. Nejzásadnější je dopad na citovou vazbu mezi matkou a dítětem, jde o vztah, který si dítě osvojuje a má tendenci jej ve svém životě brát jako dogma, tedy pokud to je takto nastavené odmala, tak to tímto způsobem funguje ve všech vztazích.

Dříve žily rodiny pospolitěji, dítě šlo z ruky do ruky a na péči se podílelo mnoho dalších osob. Dnes žijeme ve dvou, daleko od rodin.

Podle stupně závislosti jde o jednu ze dvou možností. Buď je to ambivalentní úzkostná citová vazba, nebo dezorganizovaná citová vazba. U té první není matka stále k dispozici. To znamená, že sice dítěti poskytuje fyzickou anebo psychickou blízkost, ale její chování není konzistentní a předvídatelné. Období blízkosti se střídají s obdobími její fyzické či psychické nepřítomnosti. Na její blízkost se nelze spolehnout, a dítě se s ní proto necítí být v bezpečí. Je vystaveno vlastním pochybnostem, zda je dostatečně dobré, zda si lásku ostatních zaslouží, což ho činí frustrovaným, často se zlobícím na sebe i druhé. Cítí se být odmítané a jeho hlavním zájmem se stane snaha upoutat pozornost pečující osoby, neustále se dožaduje pozornosti, je přehnaně roztomilé a povídavé, stále stupňuje své požadavky, přehání své pocity a demonstruje svou bezmocnost. I malé neshody ho mohou nadměrně trápit a vyžadují opakované ujištění, že je vše v pořádku. Dítě má malý zájem zkoumat okolní svět a učit se nové věci, touží po lásce, blízkosti a pozornosti pečující osoby.

V případě dezorganizované citové vazby není matka dítěti k dispozici a zároveň je zdrojem psychického, fyzického či obojího ohrožení dítěte, případně ho nedokáže před ohrožením uchránit. Dítě u takto pečující osoby instinktivně hledá ochranu a bezpečí, ale současně se jí bojí. Je zmatené, vyděšené, časem se u něj mohou vyvinout závažné psychické problémy, afektivní poruchy a poruchy chování. Dítě vnímá samo sebe jako špatné, nehodné lásky, ostatní jako ohrožující či nespolehlivé. Svět je pro něj děsivý a nebezpečný. Postrádá snahu zkoumat své okolí a učit se nové věci. Jeho hlavní snahou je přežít a zabezpečit svou moc pomocí síly a agrese.

Může být alkoholismus dědičný? Co ovlivňuje jeho vznik?

Myslím si, že alkoholismus není dědičný. Může být součástí transgeneračního přenosu. To znamená, že pokud je v rodině tendence řešit náročné situace alkoholem nebo se i třeba často veselit a setkávat se za přítomnosti alkoholu, může se z něj stát i součást života další generace. Vznik závislosti na alkoholu ovlivňuje velká řada psychických faktorů, jako je psychická nestabilita, úzkosti, nejistoty, nesebedůvěra, samota, ztráta či stud. Ale také přílišné vyčerpání, stres a vysoké nároky.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Sama vnímám závislost jako strádání. Mnoho lidí strádá nedostatkem blízkosti, bezpečí či přijetí, je pro ně těžké na tyto nejzásadnější lidské hodnoty dosáhnout a je to ještě těžší, když jim to ti nejbližší z jakéhokoli důvodu nedali nebo nemohli dát, a ani je nikdo nenaučil, jak tyto potřeby nasytit. Závislost je taková zkratka. Už nechci čekat na ten hezký hřejivý pocit, že jsem milován, že je vše v pořádku nebo že se cítím být respektován, sám si ho dopřeji, kdykoli se mi zachce! A ono to funguje, napiju se a jsem v pořádku. Jak mi občas zmiňují ženy na mateřské, vypnu starosti. Je to instantní pocit spokojenosti a péče o sebe.

Jaké jsou nejčastější potíže, se kterými za vámi ženy na mateřské chodí?

Nejčastěji se u nich objevují pocity, jako je vyčerpání, nevyspání, tíha, starost, stres, samota, stereotyp, neklid, úzkost, chybějící smysl života, neustále narušované hranice, tlak, bezmoc, či dokonce deprese. Na terapii nejčastěji přichází se silnými pocity viny z toho, že nezvládají, co by podle svých představ měly zvládat, s nezkrotitelnými výbuchy vzteku a se strachem, aby svému dítěti neublížily svým chováním. Důraz je v tomto období kladen na uspokojování potřeb dítěte, společnosti či druhých a často jsou přehlíženy potřeby vlastní, nějak už na ně není prostor.

V čem se liší od těch, které nemají děti?

To je velice široká otázka, ale zkrátím ji tím, že řeknu, že ženy, které chodí na terapii a děti nemají nebo ještě nemají, řeší nejčastěji vztahová témata, porozumění a práci s emocemi, seberespekt a témata spojená s vnitřní svobodou. Čerstvé maminky řeší nejčastěji právě vztah s dětmi, s partnerem, porozumění a práci s emocemi a smysl vlastního života.

Je naše společnost připravena tyto problémy řešit?

Ano. Problém vidím v určitých tabu postojích, které kolem mateřství vystavěla společnost na základě toho, jak maminky navenek své mateřství prezentují. Málokdy je vidět, co je doma. Samy matky tuto skutečnost mohou změnit a myslím, že v posledních letech se to děje, více se mluví o problémech spojených s mateřstvím a řeší se i změna názvu mateřská dovolená, na niž chodí čím dál více otců.

Dále čtěte

Lanovka na Petřín, která mrká. Designérka mění dopravu v Praze i intimní pomůcky

Anna Marešová je produktová designérka, která se kromě intimních pomůcek ve své práci už léta věnuje i městské dopravě. Na…

Vznikají skvělé organizace, jako je například Úsměv mámy, kterou si vytvořily ženy, jež se po narození dětí ocitly v psychických problémech, hledaly pomoc v terapiích, u psychiatrů a někdy i v krizových centrech a v léčebnách. Jde o svépomocnou skupinu žen za podpory psychologů.

Na co se u maminek na mateřské nejčastěji zapomíná?

Na to, že jsou to stále jen lidi, se svojí citlivostí, zranitelností, strachem a studem a že potřebují uznání, podporu, bezpečí, respekt a ohleduplnost. Vše se učí za chodu. Dříve žily rodiny pospolitěji, dítě šlo z ruky do ruky a na péči se podílelo mnoho dalších osob. Dnes žijeme ve dvou, daleko od rodin. I pár zastávek tramvaje může být nepřekonatelná vzdálenost. Maminky jsou odkázané jen na ty nejbližší, a ne vždy to stačí.