Sněm hnutí STAN výraznou většinou odsouhlasil předvolební koalici s lidovci. Nelze však tvrdit, že dohoda má na růžích ustláno. Lidovci se k ní stavějí mnohem vlažněji a do hry ještě může vstoupit Jiří Čunek, který si pohrává s myšlenkou kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Zlínský hejtman se začal v poslední době vůči vedení Pavla Bělobrádka viditelně vymezovat. Hrozí uvnitř „klidné síly“ vážný střet?

Chybí esprit, leadership

Hnutí STAN si dohodu pochvaluje. Do jeho čela se vrátil Petr Gazdík, kterému se podařilo dosáhnout rozdělení míst na kandidátkách a nákladů na kampaň s lidovci v poměru 6 : 8. Samotný Gazdík se má stát lídrem v citlivé Praze, kde aspiroval ministr kultury Daniel Herman. Zdánlivá idyla, kterou posvětilo 101 delegátů STAN ze 116, však má v samotných základech zabudované miny. Úspěch dvojkoalice je tak stále nejistý.

[ctete]108853[/ctete]

Nejde jen o desetiprocentní práh, který bude muset nový subjekt ve volbách překročit, a průzkumy této konstelaci zatím příliš nepřejí. To znervózňuje především moravské lidovce, kteří si navíc stěžovali, že námluvy vedení se Starosty nebyly důkladně probrány uvnitř členské základny.

Není ještě schválena definitivní podoba kandidátek ani koaliční smlouva, na které se má pracovat v nejbližších týdnech. Bude zajímavé sledovat, jak si její tvůrci poradí například s přístupem k rodině, kde lidovci zachovávají tradiční konzervativní pohled na rozdíl od Starostů, usilujících o liberálnější voliče.

Především tu ale mohou sehrát odstředivou roli ambice Jiřího Čunka, který se už před měsícem postavil do čela vlivných lidovců nespokojených s průběhem vyjednávání se Starosty. Dává veřejně najevo, že uvažuje o tom, že se na květnovém sjedu KDU-ČSL postaví proti Pavlu Bělobrádkovi, hodlajícímu obhajovat post předsedy. Nicméně kritikou vedení tento kontroverzní politik, sám kritizovaný za souběh funkcí hejtmana, senátora a starosty Vsetína, nešetří už nyní.

„Chybí nám esprit, leadership. Chuť volby vyhrát. Ta spokojenost s tím, že máme šest procent, je hrozně špatná,“ prohlašuje hejtman s tím, že současné vedení je moc mladé a nezkušené. „Já si nemyslím, že jsem nejlepší. Já jenom vím, že jsem zkušený. A znám lépe ta rizika než moji kolegové, kteří to zkrátka neprožili,“ dodává na adresu vyjednávání, které podle něj začalo příliš pozdě.

Skutečností je, že Pavel Bělobrádek jde dohodou se STAN do velkého rizika přímo ohrožujícího postavení mnoha lidovců, tradičně zvyklých obsadit státní úřady svými lidmi od sklepa až na půdu. Žádnou vnitřní pohodu nenaznačuje ani těsný poměr příznivců společného projektu se STAN uvnitř KDU-ČSL, schváleného většinou 56 procent delegátů celostátní konference (39 pro, 31 proti), přičemž jeho podpora výrazně poklesla.

To může být zárodek konfliktu, který byl zatím na nějakou dobu odložen, i návaznosti na vývoj preferencí. Také je třeba vnímat, že finální kandidátky mají být předloženy nejpozději 66 dní před volbami.

Nemít partnerský vztah s Babišem je chyba

Už nyní jsou však patrné osobnostní rozdíly mezi Pavlem Bělobrádkem a Jiřím Čunkem, které předznamenávají chování lidovců i po případném volebním úspěchu.

Zatímco Pavel Bělobrádek si nelidovecky riskantní dohodu se Starosty pochvaluje a sebevědomě vyhlašuje záměr dosáhnout minimálně patnácti procent voličské podpory, Čunek je skeptičtější. „Nechápu, kam jsme spěchali. Byl jsem pro, ale s třesoucí se rukou,“ dává najevo svůj odstup.

V posledních dnech se projevuje další dělicí čára, kterou zlínský hejtman veřejně vytyčuje. Nikdo z lidovců nedává tak okatě najevo svou náklonnost vůči Andreji Babišovi jako právě Jiří Čunek. Zatímco Bělobrádek je aspoň schopen tu a tam se vůči oligarchovi vymezit, což se projevilo nejen u postoje k novele zákona o střetu zájmů „lex Babiš“, ale naposledy i přitvrzením sněmovního usnesení k Babišovým finančním machinacím, u Čunka nic podobného nehrozí.

Byli to právě lidovci, kteří do usnesení zapracovali výzvu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, aby jednal, pokud ministr financí do konce dubna nepředloží uspokojivé vysvětlení jeho podivných obchodů s vlastními firmami, zavánějících daňovými úniky. Bělobrádek se nejčastěji z lidovců vyjadřuje i k samotné podstatě Babišova působení v politice.

„Je velmi zvláštní, aby byla moc koncentrována v takovém množství do jednoho centra. Spíš mi to připomíná ruskou doktrínu takzvané řízené demokracie,“ řekl Bělobrádek v reakci na výsledky sněmu hnutí ANO a snů jeho vůdce okleštit parlamentní demokracii. „Staví se do role chudáčka, mučedníka, kterému všichni ubližují, aby ho lidé litovali a říkali si: Všichni mu ubližují a rozšlapávají mu bábovičky,“ dodává.

[ctete]109513[/ctete]

Jiří Čunek naopak Bělobrádka za jeho vztahy s předsedou hnutí ANO kritizuje. „Já jsem velmi nerad v pozici toho malého psa, který jen poštěkává. A moje osobní zkušenost s Babišem je taková, že se s ním dokážu dohodnout. Bělobrádek s Babišem partnerský vztah nemá. A to si myslím, že je chyba.“

Čunek je dokonce babišovštější než tradiční babišovec a ministr zemědělství Marian Jurečka, jdoucí majiteli Agrofertu opakovaně na ruku. Čunek nesdílí jeho názor, že nebude sedět ve vládě, pokud bude podporovat spuštění dalších vln EET. „Parlament to schválil, to znamená, že zpochybňovat EET je nesmyslné.“

Tykání s Babišem nestačí

Bělobrádek se hejtmanových ambicí neobává. „Nechť Jiří Čunek kandiduje a sjezd rozhodne, čí vlastnosti jsou pro stranu větším přínosem. To, že si tykáte s Andrejem Babišem, asi nebude jediný parametr, který budou delegáti zohledňovat,“ uvedl v rozhovoru pro Právo (25. 3. 2017).

S lidovci je to složité. Jejich historickým cílem a posláním bylo vždy „být u toho“. Tři roky drželi záda oligarchovi, který zakořenil ve státní správě a hodlá po příštích volbách upevnit svůj vliv. Z tohoto hlediska může vypadat hašteření uvnitř KDU-ČSL jen jako boj o moc. Přesto jsou vidět jisté drobné rozdíly. Pokud lidovci v parlamentních volbách uspějí, mohou se zúčastnit každé reálné koalice. Pod vedením Jiřího Čunka by však do náruče Andreje Babiše směřovali naprosto neomylně.