Propaganda ministerstva financí líčí barvotiskový obrázek elektronické evidence tržeb, fungující bez problémů a nezpůsobující žádné větší potíže. Jiný pohled přináší rozsáhlý průzkum společnosti Staffino, podle kterého si většina podnikatelů přeje zrušení EET, nevěří v její přínos pro ekonomiku a zákazníci se cítí jejím zavedením poškozeni zdražováním.
Oslavná óda Finanční správy
Finanční správa koncem května zahrála další oslavnou ódu na EET u příležitosti bilance jejího půlročního ostrého provozu. V prvních dvou vlnách se do ní zapojilo 149 tisíc podnikatelů, přičemž stále není vysvětlena záhada, proč ministerstvo financí původně počítalo s téměř dvojnásobně vyšší účastí. Nezodpovězena je tedy otázka, kde se mu poztrácelo sto tisíc firem.
[ctete]132460[/ctete]
„Elektronická evidence tržeb plní naše očekávání, funguje plynule a bez problémů,“ tvrdí Finanční správa. Úspěch dokladuje oznámením, že zákazníkům bylo vydáno 1,4 miliardy účtenek. Nechává stranou, že po řadě změn metodiky a odchylek od původní podoby zákona stále vyplouvají na povrch nové a nové nejasnosti.
Finanční správa avizuje nárůst vybrané daně z přidané hodnoty, ovšem na celkové hodnocení dopadů a významu EET je podle nezávislých ekonomů ještě brzy. Nehledě na to, že jejímu řediteli Martinu Janečkovi, proslulému čarováním s čísly, se podařilo tento úřad zcela znevěrohodnit.
Ve stejný den, kdy Finanční správa vylíčila klíčový projekt šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v nejrůžovějších barvách, zveřejnila výsledky svého průzkumu mezi 1900 respondenty společnost Staffino. Zjištěné údaje přinášejí diametrálně odlišný pohled na EET, která v této nejpřísnější on-line podobě nepříliš úspěšně funguje pouze v několika balkánských zemích.
70 procent podnikatelů proti
Na otázku, co by pomohlo systém EET vylepšit, 63 procent podnikatelů odpovědělo, že jeho zrušení. Dalších 7 procent míní, že nepomůže vůbec nic. 78 procent dotázaných nevěří tomu, že by se díky evidenci tržeb zlepšil výběr daní a že by se její zavedení celkově pozitivně odrazilo v ekonomice.
Průzkum mapoval i dopady fungování systému na zákazníky. Více než polovina z nich (56 procent) si myslí, že jim EET spíš uškodila, a to tím, že se zvyšovaly ceny potravin a služeb v dotčených provozovnách. Zdražení si povšimlo 83 procent zákazníků, přičemž zvyšování cen potvrdilo 49 procent podnikatelů. Nejvíce stoupla cena piva, potravin a jídla v restauracích, což majitelé a manažeři podniků dávali do přímé souvislosti se zavedením EET.
Z průzkumu dále vyplývá, že část podnikatelů by na systém evidence tržeb nahlížela příznivěji, pokud by stát uhradil náklady na jeho pořízení. Asociace českého tradičního obchodu, která jinak kroky ministerstva financí včetně EET podporuje, navrhla kompenzaci firmám ve výši 10 tisíc korun. Andrej Babiš však ještě stihl tento nápad před odchodem z úřadu zatrhnout. Dnes předseda asociace Zdeněk Juračka prohlašuje, že si náhradu nákladů vymůže i soudně.
Zdražování až o 30 procent
Elektronická evidence tržeb vyvolává i půl roku po spuštění velké vášně. Především se naplnily obavy ze zvýšených nákladů podnikatelů, mimo jiné na vytištěný papír, prodražujících měsíční provoz o tisíce korun. Řada vesnických prodejen a hospůdek zkrachovala, další ránu mnohým z nich uštědří protikuřácký zákon.
Nejen průzkum společnosti Staffino signalizuje růst cen. Jak uvádí Právo (31. 5. 2017), mnoho hospod zareagovalo na spuštění EET výrazným zdražením. „Ještě před samotným zavedením EET postupně zdražilo zhruba dvacet procent restauratérů a každý měsíc se k nim přidávali další. Z komunikace s našimi klienty odhadujeme, že se zdražovalo v průměru o 20 až 30 procent, přičemž EET mohla být jedním z důvodů,“ sdělil deníku Zbyněk Švec, zakladatel společnosti ASW Systems, která je dodavatelem technologií pro restaurace.
Stát orwellovského rozměru
Kritikou EET nešetří ani soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka, který poskytl velmi otevřený rozhovor serveru Podnikatel.cz (9. 6. 2017). Zavedení EET považuje za naprosto neproporciální krok ke sražení desetinek procenta šedé ekonomiky, jejíž podíl klesal i před jejím spuštěním.
[ctete]122012[/ctete]
Šimka upozorňuje, že problém mají hlavně malé firmy. „Tato opatření mohou vyhnat desetitisíce lidí do ilegality a černé ekonomiky nebo odvést od podnikání. To mě na tom štve i jako občana. A co si budeme povídat, čím větší firma, tím se s administrativní zátěží vyrovná jednodušeji, protože je více schopna nasadit specialisty (právníky, daňové poradce) a má úspory z rozsahu, díky nimž se jí investice k překonání byrokratických bariér vrátí.“
Velké firmy podle něj právě proto žádným jednoduchým způsobem daně nekrátí. „Pokud snižují své daňové povinnosti, tak zpravidla sofistikovaně a ve velkém – mezinárodními optimalizacemi a nastavením převodních cen v rámci holdingu.“
EET připadá Šimkovi děsivá. „Je to Velký bratr, který každou vteřinu sleduje, zda jste někomu něco prodal. Nevytváříme tím už stát orwellovského rozměru, kde nezbývá než chovat se tak, jak on požaduje, i když už to přesahuje rozumné meze, protože když nebudete, zničí vás nástroji, které má? Chcete takový stát? Já ne.“
Jak vyplývá z bilančního průzkumu společnosti Staffino, k tomuto názoru se navzdory vládní propagandě přiklání i většina oslovených podnikatelů. Tím spíše, že autor Velkého bratra stále dluží věrohodná vysvětlení, jak „ušetřil“ stovky milionů korun na daních.