Korunní princezna Victoria, její dcera Estelle a otec král Carl XVI Gustaf FOTO: Thron Ullberg / The Royal Court of Sweden / se souhlasem
FOTO: Thron Ullberg / The Royal Court of Sweden / se souhlasem
Poté, co dánská královna Markéta II. loni na silvestra oznámila abdikaci, začali Švédové řešit, zda není načase, aby i jejich panovník Karel XVI. Gustaf (77) pustil na trůn mladší krev, svou šestačtyřicetiletou dceru, korunní princeznu Victorii. Podle průzkumu ze začátku ledna 2024 by si královo odstoupení přálo sedmatřicet procent dotázaných. Naproti tomu téměř každý druhý chce, aby dál zůstal v čele země.
Dánská královna, která po dvaapadesáti letech 14. ledna abdikuje ve prospěch syna, korunního prince Frederika (55), prolomila tradici, že v moderních dějinách skandinávští panovníci vládnou až do smrti. Švédští i zahraniční experti na královské dvory se okamžitě začali zabývat otázkou, zda její rozhodnutí nestrhne lavinu odchodů dosavadních monarchů také ve Švédsku a Norsku, kde by je mohly nahradit mladší královské páry.
Jonathan Spangler, historik z Metropolitní univerzity v Manchesteru, odpověděl deníku Dagens Nyheter na otázku, zda si myslí, že k něčemu podobnému ve Švédsku dojde. „Nevím, ale domnívám se, že je to dobrý nápad. Zároveň mi král Karel Gustaf nepřipadá příliš starý a neschopný. Spíše si myslím, že pohledy by se měly nejdříve upřít do Norska.“
Poukázal přitom na zhoršující se zdravotní stav tamního krále Haralda V. (86), jehož nástupcem je padesátiletý korunní princ Haakon, přestože je o dva roky mladší než princezna Märtha Louise. Následnictví žen bylo sice v Norsku zavedeno v roce 1990, ale neplatí retroaktivně. Ve Švédsku naopak může na trůn podle zákona, který schválil parlament v roce 1979, usednout princezna Victoria, přestože má i mladšího bratra.
Ta se těší největší popularitě z celé královské rodiny, ale stabilní podporu má dlouhodobě také její otec, který loni v září oslavil půl století na trůnu. V zářijovém průzkumu, kde ho měli lidé známkovat (jednička byla nejhorší), dostal většinou pětky a čtyřky. Respondenti na něm oceňovali především lidovost a schopnost přejímat zodpovědnost.
„Úplně obyčejný člověk, který dělá chyby a přiznává je,“ uvedl jeden z dotázaných. Další ho zase chválili, že se zabývá otázkami klimatu. Naopak král nezabodoval mírou srozumitelnosti a zaměření na budoucnost.
Nicméně ani jeho obliba u veřejnosti nezabránila spekulacím ohledně možné změny na trůnu. Expert na královský dvůr Roger Lundberg SVT řekl, že požadavek na generační obměnu teď zřejmě zesílí ve Švédsku i v Norsku. „Vůbec není vyloučeno, že budou (dosavadní králové) následovat příkladu královny Markéty.“
Další znalec poměrů v královské rodině Johan T. Lindwall se v deníku Expressen vyjádřil, že pokud by v blízké době abdikoval Harald z Norska, švédský král by mezi sousedními panovníky vyčníval, což by vypadalo divně. Král ve Švédsku nemá žádnou politickou moc, jeho úkoly jsou pouze symbolické a reprezentativní.
Dohady o případném odstoupení Karla Gustafa po vzoru jeho sestřenice Markéty II. okomentovala králova mluvčí s tím, že rozhodnutí přijaté v jiné zemi se švédskou královskou rodinou nesouvisí a neovlivní ji. V dokumentu natočeném ke zmíněnému jubileu se švédský panovník vyjádřil, že chce vládnout až do smrti. Své dánské příbuzné vyjádřil po jejím průlomovém oznámení respekt a porozumění.
Deník Dagens Nyheter připomněl, že po odchodu Markéty II. to bude poprvé za téměř dvě stě let, kdy v čele žádné z evropských monarchií nebude stát žena. Ovšem ve frontě jich je hned několik, mezi nimi i Victoria.
