Čínská nákladní loď Yi Peng 3, která je podezřelá z toho, že při cestě z ruského přístavu poškodila telekomunikační kabely na dně Baltského moře, dosud vyšetřovatelům neumožnila vstup na svou palubu. Po incidentu zakotvila v mezinárodních vodách uprostřed zálivu Kattegat mezi Dánskem a Švédskem a úřady zemí, které poškození infrastruktury zasáhlo, teď vedou s Čínou intenzivní diplomatická jednání.
Deník FORUM 24 minulý týden informoval, že v neděli 17. listopadu a v pondělí 18. listopadu byly přerušeny podmořské kabely zajišťující internetové spojení mezi Finskem a Německem a Švédskem a Litvou. Z analýzy pohybu čínské nákladní lodi vyplynulo, že se v obou případech nacházela na místě v době, kdy došlo k poškození kabelů.
„Naše úřady jsou ve střehu a rychle zjistily, že pohyb plavidla časově i prostorově odpovídá přerušení jednotlivých kabelů,“ uvedl již minulé úterý švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin.
Zdroje dánské veřejnoprávní stanice DR a švédské STV v pondělí sdělily, že v současné době probíhají intenzivní vyjednávání s Čínou o povolení vyšetřovat její loď kotvící uprostřed Kattegatu. Od okamžiku, kdy se ocitlo v hledáčku úřadů dotčených zemí, na čínské plavidlo v Baltu dohlíží dánské námořnictvo, k němuž se přidaly lodě švédské a německé pobřežní stráže.
Patová situace
Klíčový dánský zdroj, který má přehled o jednáních, DR sdělil, že strany diskutují o možných východiscích z patové situace. Mezi ně patří i to, zda Čína umožní švédským orgánům vyslechnout posádku a vyšetřit, jestli se loď podílela na údajné sabotáži kabelů, kterou vyšetřuje Švédsko.
Podle informací SVT probíhají jednání částečně s Čínou, ale také s Dánskem, protože čínská loď kotví v dánské ekonomické zóně. V úterý ráno švédský premiér Ulf Kristersson na tiskové konferenci sdělil, že Čínu švédská strana požádala, aby se její loď přesunula do švédských vod, „abychom mohli snadněji spolupracovat na tom, k čemu došlo“.
Současně právníci několika švédských orgánů pracují na tom, jak právně zajistit přístup na palubu podezřelého čínského plavidla. Podle zdroje DR probíhají jednání v dobrém tónu. Také čínská strana popisuje komunikaci jako „hladkou“.
„Čína vedla hladkou komunikaci prostřednictvím diplomatických kanálů se všemi stranami zapojenými do incidentu. Kromě toho nemám žádné další informace, které bych o čínské lodi mohl sdělit,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Možná diplomatická krize
Skutečnost je ovšem taková, že jednání zatím k ničemu nevedla. Andreas Bøje Forsby, vedoucí výzkumný pracovník z Dánského institutu pro mezinárodní studia, se domnívá, že pokud se Číňané odmítnou na podmínkách vyšetřování dohodnout, rozhodnou se odplout a „zanechat dánské a švédské úřady s nevyřízenými účty“, může to vyvolat diplomatickou krizi.
Podle Pera Engströma ze švédského Národního operačního oddělení (NOA), které vede vyšetřování, není možné loď donutit, aby vjela do přístavu, nebo jí zabránit v další plavbě.
Dánský expert na vztahy mezi Čínou a Západem se domnívá, že informace ukazují na komplikovanou diplomatickou přetahovanou. „Číňané pravděpodobně dají jasně najevo, že nešlo o čínskou operaci. A pak je otázkou, zda se Číňany podaří přesvědčit, aby spolupracovali při vyšetřování,“ prohlásil Andreas Bøje Forsby.