Zdá se, že ruský vůdce Vladimir Putin má nějak pocuchané nervy. Nebo to jen tak hraje. V každém případě se absurdita kremelských obvinění na adresu Západu stále stupňuje.
Nacionalistický web Tsargrad.tv píše: „Vladimir Putin ve svém projevu na kolegiu ruského ministerstva obrany několikrát vystoupil na pódiu a zaměřil se na chyby našich západních partnerů. ‚Je to jejich vina!‘ zdůraznil prezident.
Projev prezidenta Vladimira Putina na kolegiu ruského ministerstva obrany bylo třeba nejen poslouchat, ale také sledovat. Jeho slova doprovázela velmi emotivní gesta. Když tedy prezident hovořil o napětí ve světě, zdůraznil, že vinu je třeba svalit na naše tzv. západní partnery. Protože Rusko bylo neustále provokováno: ‚To, co se nyní děje, napětí, které vzniká, je jejich vina! Na každém kroku muselo Rusko nějak reagovat, situace se neustále zhoršovala a zhoršovala, degradovala a degradovala. A nyní jsme v situaci, kdy jsme nuceni o něčem rozhodnout. Je to pro někoho nepochopitelné? Mělo by to být srozumitelné! Proč to všechno udělali? Muselo to být z euforie z vítězství ve studené válce. Nebo takzvaného vítězství. A z chybného posouzení tehdejší situace a negramotné analýzy možného vývoje.“
Pokud bylo něco chybného v úsudku mnoha lidí na Západě, tak představa, že po rozpadu totalitního Sovětského svazu by se Rusko mohlo vydat jiným směrem, k otevřenější společnosti. Bídná ekonomická situace v Rusku počátkem 90. let, řádění zločineckých gangů a nespokojenost zhrzených příslušníků bývalých mocenských struktur nakonec vedly k návratu k vládě silné ruky.
Dokud byly vysoké ceny ropy, dalo se ještě ledacos záplatovat, jakmile spadly, ukázala se chatrnost ruské ekonomiky. Ta má sice na modernizaci armády peněz dost, stejně jako na různá invazní dobrodružství, ale peněz na uplácení obyvatel už dost není. Demografická krize pokračuje, etnických Rusů ubývá, infrastruktura země je zaostalá. Teď Putin objevil, že do 44 procent ruských vesnic nevede veřejná a ani pořádná silnice, tak tam ani nedojede záchranka, když je potřeba. Vynadal pochopitelně veřejně podřízeným. Co on s tím má společného.
Po úvahách, že by se zvedl věk odchodu do důchodu, začala padat Putinova popularita. Putin sice hraje svou hru, že on nic, to vláda, ale v zemi vládne se svou klikou dvacet let on a měl na všechno dost času.
Podle nezávislé agentury Levada Center schvaluje Putinovo působení 63 procent občanů a neschvaluje 35 procent. To je stejně nízké číslo jako na podzim roku 2013. Pak se to zlepšilo po anexi Krymu, tak se máme na co těšit.
Říjnový průzkum Levada Center ukázal: „21 procent Rusů s V. Putinem sympatizuje, 8 procent ho obdivuje, 27 procent o něm nemůže říci nic špatného, 9 procent o něm nemůže říci nic dobrého, 16 procentům je lhostejný. Ve srovnání s rokem 2020 nedošlo k žádným výrazným změnám.
47 procent Rusů by si přálo, aby byl Vladimir Putin prezidentem i po roce 2024. 42 procent by si to nepřálo, což je nejvyšší číslo od roku 2013. Změny oproti únoru 2021 jsou nevýznamné. Nejvíce si Putina jako prezidenta po roce 2024 přejí Rusové ve věku 55 let a více (57 procent je pro, 33 procent proti), nejméně si to přejí respondenti ve věku 18-24 let (32 procent je pro, 57 procent proti).“
Obavy putinovců, že by při letošních takzvaných volbách do Dumy nepomohlo ani zavírání opozičních politiků a vyřazení z voleb dalších na základě zákona se zpětnou platností (prý proti extremismu), vedly k takovému falšování, že už to vadilo i ruským komunistům.
Putinovi už tak na jeho chatrné lodi zůstalo jen vydírání Západu pomocí dodávek (a nedodávek) plynu a vojenské manévry u hranic s Ukrajinou. Kdyby neměl jaderné zbraně a plyn, nikdo by ho nebral vážně. Energie si ale Západ koneckonců časem nějak vyřeší, když na Rusko nebude aspoň minimální spoleh. Zůstanou tedy už jen zbraně.
