NÁZOR / Žákům ruských škol bude na konci školního roku doporučena četba knih takzvaných „Z-spisovatelů“. Tedy propagandistů, kteří nadšeně podporují agresivní válku proti Ukrajině. Jak je v Rusku v dobách temna (tedy skoro vždycky) obvyklé, o vhodné literatuře rozhoduje sám nejvyšší vůdce.
„’Zařazení literárních děl vlasteneckého zaměření, vytvořených současnými spisovateli, do seznamů doporučených děl pro mimoškolní četbu‘ – to je jeden z pokynů, které vydal Vladimir Putin po zasedání rady o realizaci státní politiky v oblasti podpory ruského jazyka a jazyků národů Ruska,“ píše web The Moscow Times.
Dále se dozvídáme, že čtení knih ze seznamů není povinné a není to domácí úkol. Školáci a jejich rodiče se prý sami rozhodují, co číst, a není možné trestat za nepřečtené knihy. Učitel má ale právo doporučit díla, která pomohou „prohloubit znalosti probraných témat a připravit se na nový školní rok“, vysvětlil právník Alexej Kablučkov.
Jistě, jak se kremelský vůdce rozhodne něco „doporučit“ a dá najevo, že je to skoro životně důležité, poddaní, pardon, občané, mají klíč pro své dobrovolné rozhodování velmi usnadněný. Nejjednodušší to budou mít zřejmě učitelé, protože rychle pochopí, že učiteli být také nemusejí.
Dobrá zpráva je, že propagandovody, totiž učitelé, se ohledně výběru moc nenadřou. Do 1. května musí vláda a prezidentská rada předložit návrhy na vytvoření jednotné metodiky výuky ruského jazyka a literatury a do června 2026 vypracovat jednotnou řadu učebnic ruského jazyka, literatury a literární četby.
Za „jednotnou metodiku“ a učebnice jsou zodpovědní premiér Michail Mišustin a Putinova poradkyně Jelena Jampolská, která stojí v čele Rady pro ruský jazyk. Není sice známo, že by premiér Mišustin od svých školních let nějakou učebnici na vlastní oči viděl, to ale nebude na překážku. Jeho těžko zapamatovatelný obličej dává tušit, že se přeškolí na jakoukoli odbornost, když se mu řekne. Takový triumf vůle.
Pružnost ruských učitelů je známá. Loni na základě falešné objednávky uspořádali učitelé ze sedmi škol ve Voroněžské oblasti akci „Přilba vlasti“, během níž vyráběli a nosili čepice z alobalu na „ochranu před satelity NATO“. Přitom šlo o zlomyslný žert, za nímž stál běloruský vtipálek Vladislav Bochan, který rozesílal „rozkazy“ jménem Jednotného Ruska.
V dokumentu byly popsány možné následky v případě nedodržení pokynů a také uveden cíl akce: „Posílit vlastenectví, zvýšit informovanost a dovednosti učitelů v oblasti civilní obrany, schopnost používat improvizované materiály k vytvoření primitivních obranných prostředků tváří v tvář hrozbám ze strany NATO.“
Je zjevné, že plošné vymývání mozků nebohých dětí nenarazí ve školách na překážky. Už od začátku války probíhají takzvané „Rozhovory o vážných věcech“, kde se do žáků vtlouká kremelská propaganda. Jako hosté jsou do škol zváni i „hrdinové speciální vojenské operace“. Mezi nimi i různí zločinci, kteří podepsali kontrakt s armádou, a dostali tak amnestii za účast ve vraždění na Ukrajině. Besedy ve školách musí stihnout dřív, než je zase seberou za násilnosti, kterých se po návratu z fronty řada z nich opět dopouští. Děti mají mít příklad, jak říkal legendární učitel Hnízdo.
Kreslíř Vladimír Jiránek na jednom ze svých vtipů zobrazil dva papaláše sedící v limuzíně. Koukají se na malé školní dětičky a jeden z nich říká: „Doufám, že se nám podaří udělat blbce i z další generace.“ Tohle má v Rusku šanci na úspěch. Putin vládne už pětadvacet let, přičemž už předtím to nebyla několik generací žádná sláva. I experti se o budoucnosti Ruska vyjadřují se značnou skepsí. Naučené vzorce chování jsou tak hluboce zakořeněné, že si ani nejbujnější fantazie nedokáže nějak realisticky představit, jak by byla možná jakákoli změna k lepšímu.