Šéf žoldácké armády Jevgenij Prigožin a někteří vysocí představitelé ruského ministerstva obrany se snaží v očekávání ukrajinské protiofenzívy přesvědčit ruského diktátora Putina, aby armáda přešla do obranných postavení. Putin však vyžaduje, aby se neustále útočilo. Vyplývá to ze zprávy, kterou publikoval Institut pro studium války ISW.
„Ruské jednotky by se měly usadit tak, aby je bylo možné lehce odtrhnout ze spárů nepřítele,“ poznamenal Prigožin těsně po schůzce spojenců v Ramsteinu, kde se hovořilo o dalším výcviku ještě většího počtu ukrajinských jednotek a také o nepřetržité vojenské podpoře Ukrajiny.
Navíc Prigožin uvedl, že se Ukrajina zcela jistě pokusí ruské síly rozbít, ale že Rusko musí takovým snahám odolat. ISW však poznamenává, že Prigožin s podobnými prohlášeními přichází v poslední době poměrně často a že jsou zřejmě důsledkem toho, že jakékoliv ruské ofenzívy na Donbasu jsou velice nejisté.
Za pozornost podle ISW stojí Prigožinovy výzvy k posílení ruské obrany na okupovaných územích a také poměrně časté diskuse o vyhlídkách ukrajinské protiofenzívy. Prigožin v současné době prosazuje, aby se Rusko soustředilo na udržení frontové linie, než aby se snažilo za každou cenu útočit, aby ruské síly mohly znovu získat svou bojovou schopnost pro další útočné operace v budoucnu.
Analytici se domnívají, že i Prigožinova prohlášení o nutnosti odmítnutí denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, o kterých v minulosti rovněž hovořil, souvisejí se snahou připravit domácí informační prostor na vyhlídku na zmrazení frontové linie, a to možná i potenciálně v oblasti počátečních linií 23. února 2022.
Podle ISW se Putina před dalším útočením snaží varovat i ruské vojenské velení, neboť ministr obrany Sergej Šojgu i náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov pravděpodobně chápou hrozbu ukrajinské protiofenzívy. Zároveň však „nadále posílají kontraktory, aby zvýšili nesmyslné útočné operace, protože Putin trvá na svém“.
Jak píše ISW, „podle zdrojů z Kremlu Putin upřednostňuje loajalitu před kompetencí, a to pravděpodobně zabrání Šojguovi a Gerasimovovi soustředit se na vytvoření optimálních podmínek pro efektivní obranu“ a nebudou tak moci odmítnout „plýtvání ruskými elitními jednotkami ve vyčerpávajících bitvách o drobné zisky“.
Skutečnost, že Putin nadále trvá na útočných operacích na východní Ukrajině, podle analytiků ukazuje, že zastánci „zmrazení současné frontové linie“ Putina nepřesvědčili, a tak ruské jednotky nadále pokračují ve vyčerpávajících ofenzivách na Bachmut, Avdijivku a Maryjinku v Doněcké oblasti, i v dalších omezených útočných operacích v Luhansku, a to „navzdory rostoucím ruským obavám z potenciální ukrajinské protiofenzívy“.
Vojenští experti také připomínají, že ambiciózní ruská zimní ofenziva, kterou Putin nařídil, nedokázala dosáhnout stanoveného cíle, jímž je dobytí doněckých a luhanských regionů v jejich administrativních hranicích do 31. března.
Během tohoto zimního tažení navíc utrpěla ruská vojska značné ztráty jak na živé síle, tak i na vybavení, což v současnosti omezuje jejich schopnost vést útočné operace na více než jedné frontě, ale hlavně to zřejmě omezí schopnost ruské armády reagovat na protiofenzivní operace. ISW spekuluje, že důvody, které Putina k nesmyslnému lpění na útočných operacích vedou, mohou souviset s vlivem neznámých proválečných osobností, případně že má diktátor strach z důsledků „podobných ústupků“ pro stabilitu jeho režimu.