Hasič hasící požár energetické infrastruktury v Oděse po ruském útoku 26. srpna 2024. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
ANALÝZA / Masivní vlny ruských úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu způsobily od března časté přerušování dodávek elektrické energie. Ty jsou z pohledu napadené země nejhorší od února 2022, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Se zkracujícími se dny a klesajícími teplotami je tento problém stále palčivější.
Mezi 22. březnem a 31. srpnem letošního roku podnikly ozbrojené síly Ruské federace devět vln dlouhodobých a rozsáhlých koordinovaných útoků na ukrajinskou elektroenergetickou soustavu. Při těchto útocích poškodily nebo zničily řadu zařízení na výrobu, přenos a distribuci elektrické energie. Nadcházející zimní období, kdy se spotřeba elektřiny logicky kvůli teplotám pod bodem mrazu zvyšuje, podle Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině předvídatelné důsledky těchto úderů ještě zhorší.
Mise Organizace spojených národů navíc ve své zprávě z 19. září vyhodnotila, že „vzhledem k počtu zasažených regionů, koordinované povaze útoků, vysoké přesnosti použitých zbraní a samotnému rozsahu škod způsobených civilnímu obyvatelstvu a propojeným civilním systémům, které zásobují obyvatelstvo službami nezbytnými pro jejich zdraví a přežití,“ tyto útoky mají rozsáhlý a systematický charakter.
Kromě toho podle OSN existují oprávněné důvody domnívat se, že více aspektů vojenské kampaně s cílem poškodit nebo zničit civilní infrastrukturu Ukrajiny pro výrobu a přenos elektřiny a tepla porušilo základní zásady mezinárodního humanitárního práva.
Od října 2022 provedly ruské ozbrojené síly bojující na Ukrajině více než tisíc takových úderů. „To samozřejmě ovlivňuje stabilitu energetické soustavy. Nicméně v současné době probíhá největší opravná kampaň. Ve skutečnosti se soustředíme na obnovení provozu těch energetických zařízení, kde je oprava možná,“ reagoval na ruskou kampaň podle webu Ekonomična Pravda náměstek ukrajinského ministra energetiky Mykola Kolisnyk.
Letošní zima? Zdaleka nejtěžší zkouška
Ruská strategie útoků na ukrajinskou energetickou soustavu není ničím novým. Ještě před bezprecedentní vlnou útoků na konci srpna nebyly k dispozici více než dvě třetiny předválečné ukrajinské výrobní kapacity elektřiny, protože byly zničeny, poškozeny nebo okupovány.
Ve stejný den, kdy Monitorovací mise OSN zveřejnila svoji zprávu, kde mluví o porušování základních zásad mezinárodního humanitárního práva, pronesl šéf Mezinárodní agentury pro energii několik ještě znepokojivějších slov o nadcházejících měsících. „Ukrajinský energetický systém zvládl poslední dvě zimy díky odolnosti, odvaze a vynalézavosti svých obyvatel a silné solidaritě mezinárodních partnerů,“ prohlásil Fatih Birol. „Letošní zima však bude zdaleka nejtěžší zkouškou,“ dodal.
Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci v Bruselu 19. září 2024. FOTO: Mezinárodní agentura pro energii / se svolením
FOTO: Mezinárodní agentura pro energii / se svolením
Ruská federace v rámci své strategie již více než dva a půl roku útočí na ukrajinská obilná sila, školy, nemocnice, elektrárny a další civilní objekty. Vzhledem k tomu, že plán Kremlu na rychlé vojenské ovládnutí Ukrajiny nevyšel, stále častěji se zaměřuje na to, aby se Ukrajina stala pro svoje obyvatele neobyvatelnou – chce je uvrhnout do tmy a použít mrazivé zimní teploty jako válečnou zbraň.
Jinými slovy, Rusko chce Ukrajince přinutit k tlaku na nejvyšší vedení země, aby přistoupilo na ruské podmínky a ukončilo boje. Největším cílem ruských sil na Ukrajině je nyní energetický sektor země, konkrétně jeho schopnost vyrábět elektřinu.
Kreml ale vidí v útocích na ukrajinský energetický systém i další cíle. „Předpokládáme, že tímto způsobem máme vliv na ukrajinský vojensko-průmyslový komplex,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin během setkání se svým spojencem a běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem.
Údery byly podle něj rovněž reakcí na to, že Kyjev se v konfliktu, který se táhne již třetím rokem, zaměřil na ruskou energetickou infrastrukturu, včetně ropných rafinerií. „V poslední době jsme byli svědky řady úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni reagovat,“ prohlásil Putin.
Navzdory tomu, že ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu během loňské zimy zanechaly miliony lidí bez světla a topení, Putin dodal, že jeho země během zimy neútočila na ukrajinská elektrická zařízení „z humanitárních důvodů“. „Nechtěli jsme připravit o elektřinu sociální infrastrukturu, nemocnice a tak dále.“
Nejpalčivější problém energetické bezpečnosti na světě
Podle amerického týdeníku TIME bylo v letošním srpnu – během nejmasivnější vlny ruských útoků – přibližně 60 procent ukrajinské energetiky vyřazeno z provozu. Jen v srpnu Rusko vypálilo více než dvě stovky raket a bezpilotních letounů, které mířily především na energetickou infrastrukturu. Útok způsobil výpadky elektřiny v několika ukrajinských městech, což se dotklo milionů domácností.
Jen od března Ruská federace vyřadila energetickou infrastrukturu, která mohla generovat přibližně devět gigawattů energie. To představuje energetický ekvivalent tří pobaltských států. Během té doby Rusko zničilo další ukrajinské vodní elektrárny, včetně té největší dosud fungující v Dněpru. Zásah dostaly i všechny tepelné elektrárny spalující uhlí a zemní plyn a z původních 13 elektráren jsou stále v provozu maximálně dvě. Společnost DTEK, největší soukromý investor v energetickém průmyslu na Ukrajině, přišla o 90 procent své výrobní kapacity.
V důsledku toho Ukrajina čelí výraznému snížení výrobní kapacity. Místo 18 gigawattů, potřebných k pokrytí spotřeby v mrazivých zimních dnech, kdy teploty klesnou deset stupňů pod bod mrazu, bude mít země k dispozici v nejlepším případě pouze 12 až 13 gigawattů.
„Situace na Ukrajině je jedním z nejpalčivějších problémů energetické bezpečnosti v současném světě,“ pokračoval v polovině září na tiskové konferenci v Bruselu Fatih Birol. Jeho Mezinárodní agentura pro energii upozornila i na propast mezi dostupnými dodávkami elektřiny a poptávkou ve špičce, což může v zimě způsobit ještě vážnější přerušení provozu nemocnic, škol a dalších klíčových institucí.
Stav ale nemusí být tak špatný, jak se zdá. Ukrajinská města připravují záložní systémy napájení pro kritickou infrastrukturu, které zajistí, že vytápění, zásobování vodou a kanalizace budou fungovat i při rozsáhlých výpadcích. Města jako Kyjev, Oděsa, Charkov a Žitomir na těchto opatřeních pracují již od jara. Nemocnice si podobně zajišťují záložní zdroje energie, včetně generátorů a solárních bateriových systémů.
Měsíce brutálních úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu způsobily ale takové škody, že i v hlavním městě Kyjevě dochází k výpadkům proudu. A obnova bude trvat roky.
Na pomoc přichází Evropská unie i Spojené státy
Mezinárodní agentura pro energii už dříve předložila deset doporučení, jak v nadcházejících měsících uspokojit energetické potřeby země. Ve zprávě zdůraznila, že je důležité zabezpečit a posílit co největší část kritické infrastruktury země. Vyzvala také partnery Kyjeva, aby „urychlili“ dodávky zařízení a náhradních dílů. Kromě toho agentura zdůraznila, že je důležité, aby se energetický systém zaměřil na decentralizaci dodávek elektřiny prostřednictvím nákupu dieselových generátorů, malých plynových kogeneračních elektráren a solárních fotovoltaických elektráren.
S příchodem zimy se ale nutně musí situace zhoršit. Na pomoc Ukrajině už přišla Evropská unie, která v nadcházející zimě poskytne napadené zemi, kterou se Rusko snaží útoky zhasnout, 160 milionů eur (více než čtyři miliardy korun, pozn. red.) – z toho 60 milionů eur na humanitární pomoc na přístřešky a topení a 100 milionů eur na opravy a obnovitelné zdroje energie, přičemž větší částka půjde z výnosů ze zmrazených ruských aktiv.
„Je správné, aby Rusko zaplatilo za škody, které způsobilo,“ řekla ve čtvrtek novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Kyjeva. Poznamenala také, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu přispěla EU na ukrajinský energetický systém nejméně 2 miliardami eur.
Podle šéfky Evropské komise práce, které v současné době probíhají na opravě ukrajinské energetické infrastruktury a propojení její elektrické sítě se zbytkem Evropy, pokryjí tuto zimu více než 15 procent energetických potřeb země. Jedním z příkladů takového úsilí je tepelná elektrárna v Litvě, kterou převeze EU na Ukrajinu. Sedmadvacítka také odeslala solární panely do 21 nemocnic v zemi, z nichž osm bude do zimy „plně vybaveno“, uvedla.
Spojené státy zase na druhé straně podle agentury Reuters připravují balíček vojenské pomoci ve výši 375 milionů dolarů (necelých 8,5 miliardy korun, pozn. red.). Oznámení balíku se předpokládá tento týden a měl by obsahovat hlídkové čluny, další munici pro vysoce pohyblivé dělostřelecké raketové systémy HIMARS, dělostřeleckou munici ráže 155 a 105 mm, náhradní díly a další zbraně.
Ruská taktika, jak zlomit odhodlání země, nefunguje
„V důsledku masivního ruského útoku dnes trpělo patnáct regionů,“ napsal po jednom z útoků na ukrajinskou infrastrukturu premiér Denys Šmyhal v příspěvku na Telegramu. „Energetická infrastruktura se opět stala cílem ruských teroristů,“ dodal s tím, že „aby se zastavilo barbarské ostřelování ukrajinských měst, je třeba zničit místa, odkud jsou vypouštěny ruské rakety“.
„K tomu Ukrajina potřebuje zbraně dlouhého doletu a povolení svých partnerů k jejich použití k zasažení ruských cílů. Počítáme s podporou našich spojenců a rozhodně donutíme Rusko zaplatit,“ vyzval. Západ tak musí znovu bojovat na dvou frontách – pomáhat Ukrajině přežít zimu, ustoupit ze svých zákazů, které omezují bojující zemi, a vyzbrojit ji, aby se mohla bránit růským útokům.
I přes vidinu temna, které se na Ukrajinu zřejmě neúprosně valí, se zdá, že ruská taktika, jak zlomit odhodlání země, nefunguje. Podle posledního průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu počet Ukrajinců, kteří jsou proti územním ústupkům Rusku výměnou za mír, dosáhl 55 procent. Jejich počet však kontinuálně klesá. Podle dalšího průzkumu ale 88 procent věří, že Ukrajina válku vyhraje, a 80 procent považuje budoucnost země za slibnou.
