Čínský prezident Si Ťin-pching nabídl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi rezervovanější vizi rusko-čínských vztahů, než jakou šéf Kremlu očekával, vyplývá z úterní zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW). Rétorika lídra nejlidnatější země světa naznačuje, že není nakloněn tomu, aby Rusku poskytl hospodářskou a politickou podporu, kterou Putin potřebuje ke zvrácení neúspěchů na Ukrajině.

„Čínský prezident Si Ťin-pching se v pondělí v Moskvě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a nabídl zdrženlivější vizi rusko-čínských vztahů, než o jakou Putin pravděpodobně usiloval,“ píše ve svém pravidelném hlášení Institut pro studium války. Samotné návštěvě předcházel Putinův článek v čínských státních médiích, kde tvrdil, že Rusko a Čína budují partnerství pro vytvoření multipolárního světového řádu tváří v tvář kolektivním snahám Západu o dominanci a Spojeným státům americkým prosazujícím politiku dvojího zadržování vůči Číně a Rusku.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

V ruských médiích vyšel text také Putinovu protějšku Si Ťin-pchingovi. Ten poznamenal, že Rusko a Čína obecně usilují o multipolární světový řád, ale nikoli konkrétně proti nepřátelskému Západu. Siovo odmítnutí výslovného spojení Číny s  Ruskem v Putinově zamýšleném geopolitickém konfliktu se Západem je podle ISW pozoruhodným odklonem od čínského deklarovaného „partnerství bez hranic“ s Ruskem, které předcházelo zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Rétorika čínského vůdce také podle Institutu pro studium války naznačuje, že není nakloněn plně poskytnout Rusku ekonomickou a politickou podporu, kterou potřebuje ke zvrácení neúspěchů na Ukrajině.

Po úterním formálním jednání obou lídrů Vladimir Putin prohlásil, že čínský mírový plán by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině. Nevidí ale ochotu Západu a Kyjeva jednat. Západ chce podle Putina bojovat až do posledního Ukrajince. Naopak čínský prezident Si označil čínský postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu za nestranný. Čína se podle něj snaží aktivně pomáhat tomu, aby obě znepřátelené strany uzavřely příměří a začaly spolu jednat.

Kromě války na Ukrajině Vladimir Putin a Si Ťin-pching jednali i o obchodních záležitostech. V úterý večer spolu podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Putin již na začátku jednání ujistil, že Rusko je připraveno uspokojit energetický hlad čínské ekonomiky spolehlivými dodávkami ropy a plynu.

„Celkový objem dodávek plynu (do Číny, pozn. red.) do roku 2030 bude nejméně 98 miliard metrů krychlových plus 100 milionů tun zkapalněného zemního plynu,“ řekl Putin. Loni dosáhly dodávky suroviny plynovodem Síla Sibiře z ruského Dálného východu do Číny maxima – 15,5 miliardy metrů krychlových.