KOMENTÁŘ / Tak Putin prý chce vyjednávat? Ano, a nejspíše natolik, že vyhrožuje Ukrajině i celému světu raketami Orešnik. Už to ani nedělá prostřednictvím propagandistů a pseudoexpertů, o jejichž příčetnosti pochybují i Rusové, ale z televizních obrazovek promlouvá osobně. Dívá se všem přímo do očí a říká, že se chystá použít onu zbraň s legračním názvem proti zemím, které dovolily, aby jejich zbraně byly Ukrajinci použity na území Ruské federace. Podle Putina prostě přijde z Ruska odpověď.

Putin vzal vydírání do vlastních rukou a nedovolil ani Mariji Zacharovové, aby komentovala údery balistických raket. Samozřejmě to nebyl Putin, kdo jí osobně zavolal, ale instrukce vydal on, protože bez jeho vědomí se v Rusku nerodí ani koťata. Podle slov ruského diktátora by v případě masového použití Orešniku síla úderu mohla být srovnatelná s účinností jaderných zbraní. V čem spočívá novost tohoto sdělení? Dlouho jsem se ptala sama sebe, protože Putin od začátku války proti Ukrajině vyhrožuje jadernými zbraněmi – a teď nějakým Orešnikem.

Dále čtěte

Vydáme se s Babišem a Putinem směr Rusko? Přijďte diskutovat o knize Nad propastí a směřování Česka a Západu

V pražském klubu Rock Café se bude konat další debata deníku FORUM 24. Tentokrát u příležitosti vydání nové knihy Nad…

Změnilo se něco? Samozřejmě, že ano! Putin zvyšuje sázky, je jako hráč pokeru, který vsadí all in, přičemž sám poněkud pochybuje o kartách, které drží v ruce. Jenže jde o to, že zároveň neví, jaké karty má v ruce jeho soupeř Trump. Putin se bojí, že přijde o všechno, a paradoxně těmito hrozbami nutí Západ k míru. Říká: Jsem psychopat, vyjednávejte se mnou, jinak za sebe nenesu odpovědnost a pokerový stůl obrátím vzhůru nohama.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Putin vyhrožuje použitím Orešniku, aby zmařil snahy zvoleného prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války. „Putin chce vyhrotit situaci do té míry, aby pokusy prezidenta Trumpa selhaly,“ řekl Zelenskyj. Obavy a vysvětlení hlavy Ukrajiny jsou pochopitelné, ale zdá se mi, že Putin se nesnaží zastavit Trumpovy pokusy o organizaci vyjednávacího procesu, nýbrž chce tento proces postavit na podle svých vlastních podmínek. Neví, co může od nového amerického prezidenta očekávat, a tak chce předběhnout situaci a zasadit preventivní úder v procesu vyjednávání.

Putin chce vypadat jako labilní psychopat, aby se ho celý svět bál a vše se dělo podle jeho představ. Lze to přirovnat k teroristům, kteří vezmou rukojmí a požadují vrtulník a milion dolarů, jinak všechny v místnosti zabijí. Tyto požadavky vznášejí, i když jsou dávno obklíčeni a vědí, že může dojít k útoku, ale není cesty zpět. Putin je v podobné situaci, nevidí už cestu zpět, nemůže srolovat mleté maso, ukázat světu celý kus a tvářit se, že se nic nestalo. Jediné, co mu zbývá, je vyhrožovat do posledního okamžiku.

Dále čtěte

Dekolonizace impéria. Ruské „liberály“ čeká dlouhá cesta od manipulací a lží

ESEJ / Zatímco se představa o možné „dekolonizaci“ Ruské federace stává předmětem diskusí na Západě, zdá se, že ani v prostředí…

Je však třeba zdůraznit, že Putin má strach pouze z Trumpa, nikoliv z Ukrajiny ani z Evropy. Vzpomínáte si, jak ruský diktátor reagoval na Scholzův telefonát, že? Masivním útokem na Ukrajinu! Nemyslím si, že by mu Scholz řekl něco urážlivého, co Putina rozzlobilo. Putinovi se jen nelíbilo, že mu zavolal jakýsi Scholz, kterého nepovažuje za sobě rovného. Pro Putina jsou evropští politici nedůležití, vůbec jim nenaslouchá, a upřímně nechápu, proč se nevzdají pokusů mluvit s ním po telefonu. Nedávným masivním raketovým úderem na Ukrajinu dal Putin jasně najevo: „Nemusíte mi volat, já totiž budu vyjednávat s Trumpem!“

Putin se nebojí eskalace a úderem na Dnipro to dal jasně najevo. Ruská strana se ani nesnažila o vytvoření tradiční legendy, že to byl „kyjevský režim“, kdo zasáhl raketami vlastní lidi. Šlo o jakousi sebeprezentaci Putina před rodící se Trumpovou administrativou. Představte si na chvíli obrázek z filmu, kde u velkého kancelářského stolu sedí velcí bossové v drahých oblecích a jeden z nich u tabule s ukazovátkem mluví o svém novém produktu.

Putin hrdě hovořil o svém Orešniku, předvedl jeho účinky v praxi a prohlásil, že v případě potřeby zasáhne ještě více cílů. „Ministerstvo obrany nyní vybírá cíle, které zasáhneme – mohou to být vojenské objekty, továrny obranného průmyslu nebo rozhodovací centra v Kyjevě,“ řekl 28. listopadu na summitu v Astaně. Putin zdůrazňuje, že pokud vyjednávací proces neproběhne podle jeho scénáře, je připraven pokračovat ve válce a má pro to všechny prostředky.

Opět platí, že ti, kteří si přestali dělat iluze o Putinovi, omlouvat ho a hledat vysvětlení pro všechno, co dělá, mohou nyní rozeznat diktátorův strach. Ostatní budou nadále obviňovat Zelenského z toho, že chudáka Vladimira Vladimiroviče přivedl do tak zoufalého stavu, že se musel osobně obrátil na národ s prohlášením.

Dále čtěte

Pozor na komouše! Stále chtějí získat moc a přivést nás do otroctví

GLOSA / „Kdyby USA zaútočily na Rusko, bylo by to pro nás dobré. Pro Rusko by totiž bylo lepší, kdyby…

Otázkou je, jak na to bude reagovat Evropa a zejména USA. Určitě se najdou tací, kteří se budou modlit, aby Putin své hrozby neproměnil ve skutečnost a nezasypal všechny svými „oříšky“. Problém je v tom, že ti, kteří se budou modlit, se nemají čeho bát, protože nejsou na straně Ukrajiny, ale ti, kteří se staví proti tomuto zlu, už vědí, s kým mají tu „čest“. Imunita se již u nich vyvinula, a proto nedošlo k tak prudké reakci.

Orešniki-Ořechy signalizují především Trumpovi, že Putin ukazuje sílu a dává najevo, že právě s takovým postojem zasedne k jednacímu stolu. A co Ukrajina? Ta bohužel nemá tak silnou pozici. Hlavními body jsou pro ni bezpečnostní záruky a návrat okupovaných území. Putin si velmi nepřeje, aby se Ukrajina stala členem NATO, a bude usilovat o to, aby do aliance nevstoupila.

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Sky News řekl, že Kyjev bude souhlasit s ukončením „horké fáze“ války s Ruskem, pokud bude Ukrajina přijata do NATO. Zdůraznil ovšem, že o ukrajinské rezignaci na Ruskem okupovaná území se jednat nebude. Podle jeho slov by Severoatlantická aliance měla přijmout Ukrajinu v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, které zahrnují i Ruskem anektovaný Krym. Okupovaná území pak mohou být vrácena později – „diplomatickou cestou“.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Pro Putina je důležité konsolidovat ruské pozice na okupovaných územích, dokud bude ukrajinská armáda v Kurské oblasti, nebude však moci konsolidovat nic, možná i přijde o část území Ruské federace. Právě na těchto otázkách si bojující strany mohou vylámat zuby, takže nyní hodně záleží na Trumpovi.

Svůj mírový plán Trump zatím nepředstavil a jeho první povolební prohlášení k válce Ruska proti Ukrajině se omezují na obecné fráze: „Budeme velmi tvrdě vyjednávat s Ruskem a Ukrajinou. Tohle musí přestat. Rusko a Ukrajina to musí zastavit.“ Kyjev s obavami očekává od zvoleného amerického prezidenta nějaké konkrétní informace o další spolupráci a chápe, že to s Trumpem nebude jednoduché. Jenže jednoduché to s ním nebude mít ani Kreml.