Mustafa Džemilev je vůdcem krymských Tatarů, původních muslimů na Ukrajině a největší etnické menšiny v zemi. Jejich zástupci slouží třeba také v ukrajinské armádě. Džemilev je také poslancem ukrajinského parlamentu a dlouholetým zastáncem dodržování lidských práv. V rozhovoru pro New Lines Magazine se rozhovořil o současné situaci na Ukrajině, myšlenkových pochodech Vladimira Putina či dalších plánech ruské armády.
Vyjednávání s Ruskem, kterého byl Džemilev účastníkem, pro něj bylo zklamáním. „Tato jednání nemají smysl kvůli směšným požadavkům Ruska: Krymský poloostrov uznáte za ruské území. Uznáte samozvané republiky Doněck a Luhansk. Vzdáte se záměru vstoupit do EU a NATO,“ popisuje aktivista za lidská práva s tím, že přijmutí takových pravidel by se rovnalo kapitulaci.
Na otázku, co můžeme čekat od Vladimira Putina, Džemilev nezná odpověď. „Kdyby byl tento ruský prezident normální člověk, pak by bylo možné dělat předpovědi. Ale on nemyslí na Rusko ani na ruský lid. Kdyby skutečně myslel na budoucnost Ruska, nepřijel by v roce 2014 na Krym,“ tvrdí muž, který byl několikrát nominován na Nobelovu cenu míru.
„V současné době vznikají nejrůznější analýzy a dohady, co by mohl Putin udělat. S jistotou se to však říct nedá. Nejde jen o to zmáčknout červené tlačítko, předtím je sedm nebo osm fází. Říká se, že je velmi obtížné použít jadernou zbraň, že je to na 99 % nemožné. I kdyby však byla jednoprocentní šance, je to nebezpečí pro svět,“ varuje Džemilev.
Podle jeho názoru je ruský plán jasný. Obsadit oblast Donbasu, poté Cherson. Následně patrně přejít do Moldavska, do Ruskem kontrolovaného Podněstří. Z Doněcku by se mohl stát koridor na Krymský poloostrov. Úmyslem je učinit zemi bezmocnou. „Jsem si jist, že tyto plány neuskuteční. Západní země poskytly spoustu zbraní, situace na frontách se brzy hodně změní,“ doufá vůdce krymských Tatarů.
Džemilev je přesvědčen, že Ukrajina nyní bojuje nejen za sebe, ale i za zbytek Evropy. „Pokud zde Rusko zvítězí, může poté zaútočit na další země. Především pobaltské země a Polsko. Oni se vlastně ani netají tím, že takové záměry mají,“ varuje. „Naštěstí země Západu nyní poskytují dostatečnou podporu. Kdyby ji ovšem poskytly v roce 2014, kdy Rusové obsadili Krym, možná bychom k dnešnímu dni nedospěli. Bohužel země na Západě se v tomto ohledu trochu opozdily,“ konstatuje Džemilev.
Přesto doufá, že nedojde k naplnění nejstrašnějšího scénáře. „Tato válka začala na Krymu a na Krymu také skončí. Dokud totiž nebude obnovena úplná územní celistvost Ukrajiny, tato válka neskončí,“ myslí si vůdce krymských Tatarů. „Rusko zde ale rozhodně nezvítězí. Jak dlouho bude zmíněná válka pokračovat? To je velmi složitá otázka. Ukrajina bude samozřejmě bojovat až do konce, za celé své území, za svobodu,“ dodává.
Džemilev také překvapivě v interview přiznal, že Volodymyr Zelenskyj jeho sympatie z počátku neměl, situace se ovšem změnila. „Nebral jsem ho vážně. Prezidentem se stal komediant, a to v tak obtížné situaci. Já jsem ho nevolil. Podporoval jsem Porošenka,“ říká Džemilev. „Poté, co začala ta válka, se zachoval velmi dobře. Byl velmi odhodlaný, velmi statečný. Řekl jsem mu i do očí, že jsem hrdý na svého prezidenta,“ dodává.