Severoatlantická aliance se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin usiluje o znovuzískání území ztraceného ve prospěch Ukrajiny v Kurské oblasti ještě před inaugurací Donalda Trumpa v lednu příštího roku. Vyplývá to z hodnocení situace britským obranným zpravodajstvím. Rusko podle něj zintenzivní útoky kamikadze drony na ukrajinské pozice a využije k tomu nová odpalovací místa v blízkosti hranic.
Ve snaze získat zpět kontrolu Rusko vyslalo do Kurské oblasti 50 tisíc vojáků, včetně vojáků ze Severní Koreje. To potvrdil i ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj, když prohlásil, že „desítky tisíc nepřátelských vojáků z nejlepších ruských úderných jednotek“ usilují o vytlačení ukrajinských sil z ruského území, což vyvolává obavy z výrazné eskalace války.
Kroky Kremlu mohou rovněž signalizovat snahu o spuštění větší ofenzivy do severovýchodní Sumské oblasti na Ukrajině, napsal The Telegraph. Ukrajinští analytici poznamenali, že Rusko již získalo zpět zhruba polovinu území, které ztratilo při svém vpádu do Kurska, který začal na začátku srpna.
V rámci projevu solidarity se britský premiér sir Keir Starmer setkal v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, aby s ním projednal obrannou strategii pro Ukrajinu. Downing Street podle britského deníku potvrdila, že obě země pracují na tom, aby Ukrajina zaujala silnou pozici, protože v zimě bude čelit výzvám.
Západní diplomaté varují, že Putin může jednat rychle, aby získal území před nástupem Trumpa do úřadu, a doufá, že získá páku při budoucích mírových jednáních.
Jak už deník FORUM 24 informoval, ruská a korejská armáda, které se připravují na ofenzivu, provádějí společné cvičení v západní části Kurské oblasti. Severokorejci jsou cvičeni v dělostřelectvu, základní pěchotní taktice, a především v čištění zákopů, popsali američtí úředníci. To znamená, že přinejmenším část armády KLDR bude použita při frontálních útocích na ukrajinské pozice.
Pokud se ofenzivě podaří zatlačit jednotky ukrajinské armády za Kurskou oblast, Rusko se nemusí zastavit na hranicích a bude pokračovat v postupu hluboko na ukrajinské území, napsal americký deník. Pokud se tak stane, není jasné, zda se severokorejská armáda bude operace nadále účastnit. Někteří představitelé Pentagonu se domnívají, že severokorejské úřady mohou své armádě nařídit, aby se na hranicích zastavila.
Jihokorejská tajná služba už dříve informovala o tom, že Severní Korea přesunula na ruský Dálný východ na 1500 příslušníků speciálních sil, aby na tamních vojenských základnách podstoupili výcvik pro boj na Ukrajině. Celkově chce podle ní Pchjongjang vyslat na podporu Ruska okolo 12 tisíc vojáků.
Severní Korea v posledních letech utužila vojenské vztahy s Moskvou. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s vůdcem Kim Čong-unem podepsal obrannou dohodu. Obě země si slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Obě země popírají tvrzení ukrajinských a západních činitelů o dodávkách severokorejských zbraní a munice Rusku.