Putinův projev, který měl během tiskové konference 14. prosince, i odpovědi na následné dotazy se pro Institut pro studium války ISW staly materiálem vhodným k analyzování. Experti se zaměřili na Putinova vyjádření k probíhající válce na Ukrajině.

„Ruský prezident Vladimir Putin sice projevil značnou důvěru ve veřejné projednávání ruské války na Ukrajině, ale jasně nedefinoval svůj předpokládaný konečný stav pro plnou invazi, kterou zahájil 24. února 2022,“ konstatuje ISW. Analytici zaznamenali, že Putin konferenci využil k diskusi o svých cílech na Ukrajině, konkrétních operačně-taktických situacích na frontě a konkrétních znepokojeních ruských vojáků a dobrovolníků mnohem otevřenějším způsobem než v předchozích vystoupeních od rozpoutání války vůči Ukrajině.

Jak se experti ISW domnívají, tato Putinova ochota věnovat velkou část svého projevu válce na Ukrajině svědčí o jeho rostoucí důvěře, že dokáže v této otázce oslovit ruskou veřejnost. To podle expertů naznačuje jeho víru v ruské vyhlídky na Ukrajině po posledních „poměrně úspěšných ruských operacích na Ukrajině, a hlavně po evidentní nejistotě v pokračující podpoře Západu bránící se Ukrajině“.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM se loučí s člověkem, který nám zanechal víru v pravdu a lásku

Nový Týdeník FORUM věnuje hned několik stran rozloučení s Karlem Schwarzenbergem. Pavel Šafr se vrací k obřadu v katedrále svatého Víta v editorialu pod…

„Putin však nenavrhl žádný nový přístup k válce, ani nepopsal, jak Rusko hodlá dosáhnout vítězství na Ukrajině, a neupřesnil, jak by ruské vítězství vypadalo,“ konstatuje ISW s tím, že mnoho jeho výroků ze 14. prosince je podobných standardním výrokům o ruské válce na Ukrajině, které pronesl například během projevu na zasedání kolegia ministerstva obrany Ruska před téměř rokem.

„Putin přesně nepopsal, jaké změny v ukrajinských ozbrojených silách by představovaly ‚demilitarizaci‘, ačkoliv cílem Ruska je téměř jistě zbavit Ukrajinu prostředků sebeobrany a umožnit Rusku vnutit Ukrajině svou vůli. silou, když to Kreml chce,“ poznamenává Institut pro studium války, podle kterého jsou Putinovy výzvy k „ukrajinské neutralitě“ jasnými požadavky, aby Ukrajina změnila ústavu. V ní se totiž dnes nachází formulace, že se země zavazuje usilovat o členství v NATO. Putin však požaduje, aby se Ukrajina této snahy o vstup do NATO či Evropské unie navěky vzdala.

Jak ISW připomíná, ruské požadavky o neutralitě Ukrajiny patří jen mezi širokou paletu požadavků, kam Kreml řadí například i trvalé moratorium na rozšiřování NATO, či zákaz umisťování úderných zbraní v blízkosti Ruska. Putinovou představou je tedy podle ISW návrat postavení sil NATO přibližně na úroveň roku 1997.

Zároveň ruský diktátor ukázal „neochotu účastnit se jednání s Ukrajinou a prohlásil, že mír bude, až když Rusko dosáhne svých maximalistických cílů“. To se však podle ISW rovná úplné kapitulaci Ukrajiny, a tím de facto i Západu před ruskou brutalitou a rozpínavostí.