
Vladimir Putin. FOTO: wikimedia.commons.org/CC A 4.0/Mremlin.ru
FOTO: wikimedia.commons.org/CC A 4.0/Mremlin.ru

Ruský publicista a politický analytik Alexandr Němec komentuje pokračující tažení ukrajinských sil v Kurské oblasti. Podle něj Ukrajinci použili síly, které měli na ukrajinsko-běloruské hranici, takže svou frontu na ukrajinském území neoslabili. Zhoršuje se také podpora ze strany Číny a celkový stav ruské ekonomiky.
„Putin fyzicky nemá síly a prostředky na protiútok!“ konstatuje Němec. Cituje také Romana Svitana, známého ukrajinského komentátora a plukovníka ve výslužbě, který v rozhovoru pro kyjevský kanál UNIAN prohlásil: „Pro invazi do Kurské oblasti nemusela ukrajinská armáda vůbec stahovat svá vojska z Donbasu. Hlavní část vojsk pro tento účel byla stažena od hranic s Běloruskem. Jednotky ukrajinské armády se jednoduše přesunuly o něco dále na východ.“
„Ano, jak jsem psal před několika týdny, Peking nařídil Lukašenkovi, aby do války nezasahoval. Lukašenko stáhl své jednotky od ukrajinských hranic a už je tam nepřesune (bez ohledu na to, jak moc Lukašenko vyhrožuje). Ukrajinské ozbrojené síly dostaly volnou ruku,“ píše Němec.
Pak připomíná nedávnou návštěvu premiéra Li Čchianga( po předsedovi Si druhé osoby v Číně) v Moskvě. Nedomnívá se, že by hlavním tématem návštěvy bylo zlepšení hospodářské spolupráce Číny s Ruskem.
„V žádném případě. Obchod mezi oběma zeměmi, který byl v letech 2022 až 2023 na vzestupu, v roce 2024 zamrzl na místě a dokonce se mírně stáčí zpět. A ‚zboží dvojího užití‘ z čínského vývozu do Ruské federace zmizelo a Putinův režim nyní nemůže zachránit ‚reexport‘ z Číny přes Kazachstán. Proč tedy Li Čchiang přijel do Moskvy? Podle některých ukrajinských kanálů proto, aby ‚přiměl Putina ke stažení vojsk z Ukrajiny‘. Dost možná. Peking vidí (zejména po zahájení kurské operace ukrajinskými silami), že Putinův režim si vede špatně a každým okamžikem může dojít k nekontrolovanému rozpadu Ruské federace a chaosu.“
Podle Alexandra Němce má Peking údajně zcela jiné plány, a protože Putin na nové podněty z Pekingu nereaguje, „Peking se, předpokládám, nezastaví před nahrazením Putina řekněme ‚poslušným triumvirátem Mišustin-Šojgu-Volodin'“.
O roli Číny v tlaku na Rusko psal Alexandr Němec už letos v květnu. Vítězství podle Němce vyžaduje palácový převrat v Moskvě s odstraněním Putina a Patruševa (generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace, pozn. red.), s následnou transformací Ruské federace na Ruskou konfederaci, stažení ruských vojsk k hranicím roku 1991 a případné vystoupení některých regionů z tohoto svazku.
Němec se domnívá, že na takovém převratu by mohli pracovat četní agenti Pekingu v Moskvě, a připomíná vliv Číny na dění v Kazachstánu v lednu 2022, kdy byl proveden „čistě vrcholný puč“, v jehož důsledku zmizel Nazarbajev, byrokrat „sovětského typu“ (se svým klanem), a k moci se dostal Tokajev, byrokrat nové generace (se svým klanem). Tokajev, který získal vzdělání na univerzitě v Pekingu a hovoří čínsky, „se stal místokrálem Číny v Kazachstánu“.
Peking vyvinul mechanismus převratů uvnitř bývalého SSSR s pomocí četných místních agentů a mohl by se o to pokusit i v Moskvě… Jaké by Čína měla motivy? Putin slíbil – a Si Ťin-pching se tvářil, že tomu věří -, že válka skončí tak do měsíce. Si Ťin-pching požadoval, aby Putin za žádných okolností nepoužil jaderné zbraně. Během dvou let Čína zdvojnásobila svůj obchod s Ruskem a Střední Asií, aby nějak kompenzovala nucený pokles obchodu s USA a Japonskem. Zároveň ale začala v důsledku destabilizace světa po vypuknutí války mnohem více platit za uhlovodíky a další suroviny, a to byla velká nevýhoda.
V článku zabývajícím se kurskou ofenzivou autor ještě zmiňuje stav ruské ekonomiky.
„Američtí nezávislí odborníci kritizují Mezinárodní měnový fond (MMF) a přední západní ekonomické publikace (The Economist, Wall Street Journal a další) za ‚nekritické vnímání ruských oficiálních statistik‘. Jednoduše řečeno, Rosstat zákeřně lže… a značně zveličuje údaje o ruském HDP v rublech i dolarech. V únoru až březnu 2024 MMF a Světová banka předběžně odhadly HDP Ruska v roce 2023 na 1680 miliard dolarů (v přepočtu podle současného kurzu). V polovině dubna 2024 (jako obvykle) MMF a Světová banka zveřejnily konečné údaje o HDP všech zemí světa včetně RF za rok 2023. Pro RF z toho vyplynul šíleně divoký údaj 2080 miliard dolarů. Rosstat pochopitelně na Putinův příkaz (‚Rusko se musí stát čtvrtou ekonomikou světa!‘) prudce, o 24 procent ‚zvýšil‘ HDP. A MMF a Světová banka poslušně přijaly kremelské kecy,“ píše analytik Alexandr Němec.
Až teď, po ukrajinském tažení v Kurské oblasti, se nejserióznější západní experti odvážili vyjádřit pochybnosti.