V úterý bude Vladimir Putin hostit summit BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a bude to první výroční setkání, kterého se zúčastní čtyři noví členové – Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Panují pochybnosti, jestli se dosáhne něčeho důležitějšího než společných fotografií vůdců.

Jim O’Neill, bývalý ministr financí Spojeného království v článku v Novaja Gazeta Europe píše, že „Putin nepochybně využije letošního summitu k tomu, aby světu naznačil, že není tak izolovaný, jak si západní vlády přejí“. Je to ideální příležitost, aby on a další lídři propagovali vizi světa, v jehož čele nestojí USA.

Dále čtěte

ROK DO VOLEB: Pomozte bránit Česko, aby se z něj nestal Mordor

Máme za sebou evropské a krajské volby. Nedopadly dobře, výsledky demokratických stran byly chabé, a to zejména v krajích. Nejde…

„Stojí však za povšimnutí, že další dvě země, od nichž se očekávalo, že se k rozšířenému BRICS připojí, tak neučinily. Argentina poté, co původně pozvání přijala, změnila kurz poté, co byl Javier Milei zvolen prezidentem v roce 2023; a Saúdská Arábie se stále nerozhodla, co udělá… Jisté je, že se jedná o fotografické akce. Vedoucí představitelé zemí BRICS+ se mohou postavit po bok Putina a kritizovat nedostatečné zastoupení svých zemí v mnoha velkých organizacích globálního řízení. Dělají to každý rok a zdá se, že je to jeden z mála skutečných úspěchů, který z každého setkání vzejde,“ píše Jim O’Neill.

Podle něj země BRICS zatím neudělaly nic pro to, aby v rámci mezinárodních institucí provedly nějaké smysluplné organizační nebo strukturální změny, spíše udělaly pravý opak. Situace kolem Ukrajiny a vzestup nacionalističtějších vůdců na Západě i v rámci zemí BRICS účinnost mezinárodních institucí ještě snížily.

Dále čtěte

Moskvou vymyšlený projekt jednotné měny BRICS skončil fiaskem. Kromě Ruska o to nikdo nemá zájem

Projekt „jednotné měny BRICS“, který Moskva navrhla v roce 2022 a který sliboval ukončit hegemonii dolaru a „diktát“ jeho „pánů“…

Globální výzvy nelze podle O’Neilla řešit prostřednictvím úzkých uskupení, jako je BRICS nebo třeba G7 a je jedno, kolik dalších zemí se do nich přidá. Spíše by svět potřeboval „omlazenou“ skupinu G20.

Podle autora není jasné, zda BRICS měl někdy nějaký jiný cíl než jen symboliku. Došlo sice ke spuštění Nové rozvojové banky, ale tato instituce nikdy neměla jasný a silný mandát. Alternativa ke světovému měnovému systému založenému na dolaru není v dohledu. Dva nejdůležitější členové, Čína a Indie, se zatím nedohodly na spolupráci na společných iniciativách a obě velmoci se stále roky střetávají ve vojenských potyčkách podél himálajské hranice. Směsice nových členů zřejmě nebyla vybrána z dlouhodobých strategických důvodů, ale proto, že se s nimi dá domluvit.

„Egypt, Etiopie a Írán sice patří mezi 12 největších rozvíjejících se ekonomik z hlediska počtu obyvatel, ale sotva jsou nejdynamičtější; stejně tak Spojené arabské emiráty jsou mnohem bohatší než ostatní, ale je to velmi malá země. Kde jsou Mexiko, Indonésie a další zajímavé asijské ekonomiky z první dvanáctky?“ ptá se bývalý britský ministr financí. Zároveň říká, že je to jedno. G20 by stále byla účinnějším nástrojem multilateralismu.