Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Ačkoli bývalý prezident Ruska Dmitrij Medveděv přirovnal vydání mezinárodního zatykače na Vladimira Putina za pouhý cár záchodového papíru, jde o první důležitý krok, který Putina činí odpovědným za páchání zločinů na Ukrajině. Rusko nepatří mezi země, které Mezinárodní trestní soud uznávají, a zatykač taky není totéž, co konkrétní obžaloba. Je to spíš spuštění právního procesu, který má zatím především symbolický význam.
Je to vůbec poprvé v historii, kdy soud vydal zatykač na představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, což experti považují za bezprecedentní. Ruský diktátor se teď nemůže bezpečně cítit ve více než 120 zemích světa včetně Česka, které soudní jurisdikci tribunálu se sídlem v Haagu uznávají. Orgány těchto zemí mají povinnost Putina zatknout a předat spravedlnosti do Haagu. Ruský prezident by si tedy měl dávat dobrý pozor, kam se vydá na své spanilé jízdy.
Ve světě samozřejmě zůstává celá řada destinací, kam se může vládce Kremlu bez obav vypravit. Nezávislý soud například neuznává Čína, Jihoafrická republika, Indie, Bělorusko, Kuba, Kazachstán, Turecko, Pákistán, ale taky Izrael nebo USA. Americký prezident Joe Biden vydání zatykače přivítal, ostatně ruského prezidenta označil za válečného zločince už loni v březnu.
I když se nedá očekávat, že by se ruský prezident měl bezprostředně svého zatčení obávat, žalobce tribunálu Karim Khan zdůraznil, že „ti, kteří páchají zločiny za denního světla a domnívají se, že mohou v noci klidně spát, by se měli podívat do historie“. Příkladem může být srbský prezident Slobodan Milošević, který se před tribunál dostal za zločiny spáchané během války na Balkáně. Ta připravila o život podle odhadů zhruba 200 tisíc lidí. Milošević zemřel v haagské cele v roce 2006, předtím, než se dočkal verdiktu.
Zatykač na Putina zmiňuje zejména nezákonné deportace ukrajinských dětí. Ty podle mezinárodních pozorovatelů probíhají v masivním měřítku od začátku války, nikdo přesně neví, kolik dětí bylo ze svých domovů do Ruska nebo na jím ovládaná území odvlečeno. Těch, které znají ukrajinské orgány jménem, je zhruba šestnáct tisíc, ale to je jen špička ledovce. Ukrajinské úřady šetří přes 70 000 případů, řekl v americké televizi MSNBC Yevgeny Vindman, který se na Ukrajině podílel na vyšetřování válečných zločinů. Podle Ruska jde naopak o humanitární operaci, které má dětem z válečných oblastí zajistit bezpečí. Kreml tak podle vlastního demagogického výkladu „zachraňuje“ děti před válkou, kterou na Ukrajině bezdůvodně rozpoutal. Ukrajinské děti jsou pak převychovávány v duchu ruských vlasteneckých tradic, musí se učit ruskou hymnu a jsou připraveny k adopci do ruských rodin.
Vydání zatykače se kromě Vladimira Putina vztahuje i na Marii Lvovovou-Bělovovou, ruskou zmocněnkyni pro dětská práva a loajální spojenkyni ruského prezidenta. Spojené státy na ni uvalily sankce už loni v září. Podle amerického ministerstva financí připravila legislativní změny, které získání ruského občanství ukrajinským dětem usnadňují. Ruský prezident dekret podepsal.
Mezinárodní trestní soud v Haagu byl zřízen v roce 2002 podle vzoru norimberského tribunálu, který soudil válečné zločiny z druhé světové války, spáchané představiteli nacistického Německa. O Putinově obvinění zatím neodhalil mnoho detailů, ale únosy ukrajinských dětí zmapovala řada světových médií a například i výzkumný tým expertů z Yaleovy univerzity. Zatykač na Putina znamená, že se stupňuje jeho mezinárodní izolace. Kdy a zda vůbec skončí v haagské cele, zůstává zatím nezodpovězenou otázkou.
