V Rusku je pěstován kult Vladimira Putina jakožto milovaného vůdce a obnovitele impéria. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Není žádným tajemstvím, že Putin sní o tom, že se zapíše do dějin jako ten, kdo znovu posbíral země někdejšího Sovětského svazu. Byl by velmi rád, kdyby se v učebnicích psalo o Michailu Gorbačovovi jako o člověku, který „rozvrátil“ velkou zemi, a o něm by potomci naopak říkali, že právě Putin tuto chybu napravil. Pokud je Putinova touha vrátit Sovětský svaz v podstatě zřejmá, co na to dalších 144 milionů lidí v Rusku?
Zaprvé, tu část ruské veřejnosti, která se modlí za Putina a je připravena pokračovat ve válce proti Ukrajině ke své vlastní škodě a je ochotná jíst jen starý chléb a pít vodu v zájmu vítězství Ruska, není třeba přesvědčovat. Tito lidé už žijí pro naplnění snů Vladimira Vladimiroviče a Gorbačova považují za zrádce, který neměl odvahu zachovat impérium, vlastně jako by vzal do rukou talíř zvaný SSSR, neudržel ho, ten mu spadl na zem a rozbil se, zůstal jeden velký kus a malé střepy. Putin se podle chápání svých fanoušků snaží dát všechny střepy dohromady, aby z tohoto talíře mohli opět všichni jíst.
Věřte mi, málokomu z Rusů bude vadit chuť lepidla, které spojuje střepy, a zvuk skla křupajícího mezi zuby, hlavní je, že talíř je celý. Jenže takové talíře můžete lepit, jak chcete, ale stejně se rozpadnou, budou vypadat odporně a nemůžete je dát před hosty. Ale některým Rusům je to jedno, budou na svůj „úspěch“ a slepený, smradlavý talíř pyšní. Ale pro ty, kteří se dívají na jiné celé talíře, a pro ty, kteří už z nich jedli, musí ruské úřady vymyslet argumenty a najít výhody používání všeho smradlavého a prasklého.
Putin jako milovaný vůdce
Nejprve si musíte najít nepřítele jako argument. To je pro Rusko typické. Tam se vždycky nějaký nepřítel najde, a když žádný není, tak si ho vymyslí, hlavně aby bylo na koho svést všechny problémy. Michail Gorbačov se do této role hodí dokonale. Obvinění tedy nelétají směrem k Putinovi, který se snaží vojensky obsadit území bývalého SSSR, ale směrem k Michailu Gorbačovovi, který umožnil rozpad Sovětského svazu.
A Putin se mění z válečného zločince v milovaného vůdce, který myslí na svůj lid a snaží se napravit to, co udělali vládci před ním. Opět byl donucen sáhnout ke krajním opatřením, představte si, a tentokrát nikoliv kvůli zlotřilostem Západu, ale prvního prezidenta SSSR Gorbačova.
Proč tento způsob ovlivňování funguje pouze na ruskou veřejnost? Zaprvé proto, že nezávislé a svobodné země bývalého SSSR jsou vděčné za svou svobodu a vysvobození z otroctví, a zadruhé proto, že v normálních zemích se nehledají nepřátelé a v zásadě se nešťourá v minulosti, ale hledí se do budoucnosti. Zeptejte se například obyvatel Lotyšska, zda jsou rádi, že jejich země je nyní nezávislá a je součástí EU a NATO. Jsem si jista, že řeknou, že jsou rádi. Ale v Rusku mnoho lidí nenávidí Gorbačova jako hrobaře sovětského impéria a nebudete tomu věřit, dokonce ho nepřímo viní z války s Ukrajinou. Vždyť podle logiky ruských vlastenců nebýt jeho, Ukrajina by zůstala součástí „velké země“ a nemuseli bychom posílat „ruské chlapce bojovat proti nacismu“.
Ať žije sovětská nostalgie!
Dobře, nepřítel byl nalezen! A co dál? Gorbačov je mrtvý, Putin se snaží napravit „chyby“ minulosti, ale k čemu to Rusům bude? Putin je posedlý snahou zapsat se do dějin. Takže je třeba, aby se i Rusové chtěli vrátit do Sovětského svazu, a není nic lepšího než vyvolat nostalgii. Někdo řekne, že nostalgie může být jen po něčem dobrém a v SSSR nic dobrého nebylo. Ano, máte pravdu, ale nezapomínejte, že starší generace prožila v SSSR své mládí a mládí je to, po čem všichni nostalgicky se smutkem vzdychají a říkají „to byly časy“.
A staré dobré sovětské filmy, které často dávají v ruské televizi a všichni se na ně rádi dívají, jsou pro to ideální. Jestliže sovětská kinematografie vyvolává u starší generace pocit nostalgie, jak mohou filmy ovlivnit mladé lidi? Moje generace také zná sovětské komedie a jsem si jistá, že je znají i lidé mladší než já.
Mladí lidé, když vidí, s jakým leskem v očích se na tyto filmy dívají například jejich rodiče, se ptají, co bylo v SSSR tak dobrého, a dostávají odpověď, kterou jsem osobně od starší generace slýchávala poměrně často: „Lidé byli jiní, nehnali se tak bezhlavě za svými cíli, pomáhali si, a teď se všichni zabývají jen vyděláváním peněz a kvůli tomu jsou připraveni udělat cokoli. To my jsme žili i když ne bohatě, tak alespoň oduševněle!“
A člověk si říká, jestli to v tom SSSR nebylo opravdu lepší. A tahle otázka stačí. Tohle semínko pochybností je zasazeno v hlavě jako semínko avokáda v květináči. A čím více času uplyne a čím silnější je dopad a čím vyšší je tento strom, čím častěji budou ruské úřady tuto sazeničku zalévat a pečovat o ni, živit ji, tím silněji toto semínko poroste a přinese plody.
Válka jako trumf v rukávu
A když už jsme u toho živení, nejdůležitější a nejsilnější je přece vítězství. To se stabilně demonstruje každý rok 9. května na Rudém náměstí v Moskvě a připomíná, že Sovětský svaz porazil největší zlo. Zároveň se Rusko, včetně snahy obnovit Sovětský svaz, samo stalo největším zlem. Myslím, že jste si, milí čtenáři, opakovaně všimli, jak Vladimir Putin manipuluje s tématem druhé světové války, aby motivoval Rusy k válce proti Ukrajině, když říká, že nyní Rusko „opakuje hrdinské činy dědů“.
Ale kromě toho, že toto téma pomáhá ruskému diktátorovi hnát lidi na frontu, pomáhá též Putinovi připomínat Rusům, že SSSR byl velkou říší. Každoročně v květnu pouštějí ve státní televizi válečné filmy, pořádají se vlastenecké koncerty, přehlídky vojenské techniky, Rusové oblékají sebe i své děti do vojenských uniforem (dokonce i miminka), organizují „Nesmrtelný pluk“, kde lidé pochodují s portréty svých předků, kteří padli ve druhé světové válce, a opájejí se hrdostí, vznešeností a vlastenectvím.
Téma druhé světové války je nejsilnějším trumfem, který Putin vytahuje z rukávu, když potřebuje bojovat o mysl a vědomí Rusů. Hlavním argumentem ruských úřadů je tvrzení, že SSSR byl dobrý, protože tato země dokázala porazit mor, který se snažil ovládnout celý svět. A pokud s tím chce někdo polemizovat, v lepším případě bude označen za zrádce, v horším jej soud pošle rovnou do vězení podle „vhodných paragrafů“ v trestním zákoníku. Koneckonců nějaký paragraf se vždy najde.
