Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Alexej Navalnyj, jenž sedí v ruském lágru za věci, které neudělal, napsal další zprávu o tom, jak to tam vypadá. Zapadá zcela do kontextu posledních odhalení o otřesných poměrech v ruských věznicích, kde dochází k řízenému týrání vězňů. Také to doplňuje výpovědi lidí, kteří byli s Navalným zavření a líčili, jakému nátlaku je vystaven.
Navalnyj podle stanice Echo Moskvy píše:
Jeden z prvních dnů poté, co jsem byl „přiveden do zóny“, přišel Kavkazan. Takový starší. Na cedulce stálo „Nariman Osmanov“.
– Dagestán? – Ptám se.
– No, skoro,“ usměje se. – Avar z Ázerbájdžánu.
Pak se odvrátí, odejde, jako bychom domluvili, a dívá se jiným směrem – úplně jako ve špionážních filmech: „Kolem tebe jsou jen ‚kozlové‘ (ti, co pracují pro správu – A. N.) a práskači. Zaznamenávají každý tvůj pohyb. Nevěř jim ani slovo. A i když nahlas řeknu „ano“, znamená to „ne“ a naopak.
A odešel.
– Do prdele,“ řekl jsem a poškrábal se na hlavě. Každopádně jsem nic jiného nečekal, ale vypadalo to, že ten člověk opravdu riskuje, když mi tohle všechno říká.
– „Nekecej,“ řekl jsem si dnes už podruhé, když mi právník řekl, že Nariman a další bývalí vězni z IK-2 dělali rozhovor pro velký film Doždě (opoziční TV Dožď, pozn. red.) o tom, co se děje v mé kolonii.
Opravdu mám „vězení ve vězení“ a izolaci – nevím téměř nic kromě toho, co se mě osobně týká.
Z některých věcí jsem prostě v šoku. Například z příběhu o holiči, kterého zbili za to, že se mnou mluvil. Opravdu jsme si spolu řekli pár slov. Zajímalo mě, kam se poděl.
Něčemu jsem se zasmál. Ukázalo se, že „nemocný s tuberkulózou“, který ležel na lůžku vedle mě, byl divadlem. Jen aby mě vyděsil. Ha-ha. Na ten okamžik si velmi dobře vzpomínám. Řekli mi: „Má otevřenou tuberkulózu, jak se jen můžeš nenakazit?“ A já si pomyslel: „Po novičoku je mi to jedno, hlavně že nekašle a neruší mě ve spánku.“ A tak jsem si řekl: „Je mi to jedno.“
Ale celkově, co k tomu říct. Věděl jsem, že to tak bude. Nezapomeňte, že můj mladší bratr Oleg si za stejný případ odseděl 3,5 roku ve vězení. Koneckonců jsem nespadl z Měsíce, vím, jak to u nás chodí.
Je zřejmé, že to všechno zařizuje Putin. Je zde jasně patrný rukopis psychicky nezdravého člověka, který si libuje v moci a má problémy s fixací na sexuální orientaci.
A každý, kdo alespoň trochu rozumí fungování ruského vězeňského systému, to potvrdí. Mám dokonce kamery, které jdou nejen k policistovi ve službě v kolonii, ale také do správy a do Moskvy. Nemohou mi dát vlněné ponožky ze skladu bez koordinace s Moskvou, tak to tady máme.
Doufám, že stejně jako kdysi Putinova rada ministrů posuzovala fotografie mých kalhot a diskutovala o tom, jak nejlépe namazat „novičok“ na „zónu rozkroku“, tak nyní informují o tajných údajích z kamery instalované na záchodě baráku 2 v nápravné kolonii 2.
Proč jsem o tom všem nenapsal?
Myslím, že už máš dost zpráv z vězení. No, ruské vězení, jo. Je to pro mě mnohem jednodušší než pro ostatní. Hlavní je nenechat se vyprovokovat.
Takže si o mě nedělejte starosti, postarám se o to sám. Spíš než stěžovat si na vězení mě zajímá, jak s vámi organizovat „chytré hlasování“. O věznicích v Rusku bychom neměli mluvit kvůli mému případu, ale obecně. Bezpráví, vraždy a nelidské fašistické mučení jsou zde již dlouho normou. A pro mě, opakuji, je to mnohem snazší než pro mnoho lidí.
Ale podívejte se na rozhovor. Je to poučné ohledně ohavnosti kremelské moci.
Později jsme s Narimanem komunikovali: mrkal jsem na něj, když se nikdo nedíval, nebo mi potají ukazoval ✊. To bylo velmi podpůrné, zejména v době vrcholící hladovky.
Dnes ti tedy, Narimane, vracím tvou ✊. Děkuji ti, bratře.
(Tolik Alexej Navalnyj.)
