ANALÝZA / Ruský prezident Vladimir Putin v minulém týdnu navštívil svého „drahého přítele“ Si Ťin-pchinga v Pekingu. Do čínského hlavního města s sebou přivezl kruh svých nejbližších spojenců – bývalého ministra obrany Šojgua, jeho nástupce Bělousova, ministra zahraničí Lavrova, šéfa ropné společnosti Rosněfť, jednoho ze svých pokladníků Timčenka i oligarchu Děripasku, který stojí v čele vedení řady významných ruských firem.

Putinova cesta ale v Číně neskončila. V pátek se z Číny vrátil do Moskvy. Vyložil kruh svých nejbližších a ještě ten den vyrazil do Minsku. Během jednání s Alexandrem Lukašenkem své nejbližší zřejmě už nepotřeboval.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

V Minsku se Vladimir Putin pustil do úvah, když mluvil o obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou i o tom, že svého momentálně asi největšího nepřítele – Volodymyra Zelenského – nepovažuje za legitimního. Jméno ukrajinského prezidenta, jak už jsme u Vladimira Putina zvyklí z dřívějška, nezaznělo ani jednou.

Čím blíž byl termín voleb, tím větší dilema před Zelenským stálo

Vladimir Putin má částečně pravdu. V pondělí 20. května uplynulo pět let od inaugurace Volodymyra Zelenského do funkce ukrajinského prezidenta. Ukrajinská ústava nařizuje, že prezidentské období nesmí být delší než pět let. Vyžaduje však také, aby prezident zůstal ve funkci až do nástupu nové hlavy státu.

A vzhledem k tomu, že Rusko už déle než dva roky vede proti Ukrajině imperiální válku, během níž na Ukrajině platí válečný stav, volby byly odloženy. Toho kromě Putina využívají i kremelští propagandisté, kteří ještě před tím, než tato slova vzešla z úst jejich šéfa, mluvili o tom, že Zelenskyj není legitimním prezidentem.

„Osud Zelenského je jednoznačně předurčen a velmi brzy nastane okamžik, kdy mnozí, včetně (lidí, pozn. red.) na Ukrajině, budou pochybovat o jeho legitimitě,“ prohlásil na konci dubna mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Úplný konec Zelenského legitimity nastane 21. května. I když pro mě osobně Zelenskyj už dávno není legitimním, respektive ani legálním prezidentem,“ přidal se na komunikační platformě Telegram propagandista Vladimir Solovjov.

Čím blíž byl termín voleb, tím větší dilema před ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským stálo. „Jsme připraveni (uspořádat volby, pozn. red.),“ řekl na výroční konferenci Jaltské evropské strategie v Kyjevě vloni v září.

„Není to ale otázka demokracie. Je to otázka bezpečnosti,“ dodal a zopakoval, že volby se nesmějí konat ve válečném stavu, pět milionů Ukrajinců je vnitřně vysídleno a žije mimo své volební okrsky a dalších několik milionů je v zahraničí, kde mohou volit pouze na velvyslanectvích. Další otázkou bylo i to, jak zorganizovat hlasování pro vojáky na frontě a jak zabránit ruským silám v tom, aby útočily na volební místnosti plné civilistů.

Není to otázka demokracie. Je to otázka bezpečnosti.

Volby se po spekulacích a i přes tlak některých západních politiků nekonaly. Konečnému rozhodnutí podle jednoho z průzkumů Ukrajinského centra pro ekonomická a politická studia vyjádřili podporu i samotní voliči. Necelých 60 procent respondentů se na konci března postavilo ke konání voleb negativně. Pouze 22 procent vnímalo konání voleb během válečného stavu pozitivně.

Po volbách zároveň nevolala ani ukrajinská opozice, která doufala, že proběhnou až po válce, kdy budou lidé k Zelenskému kritičtější. To, že Ukrajinci začínají být ke svému prezidentovi více kritičtí, potvrzuje i průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie z poloviny února. Důvěru Zelenskému vyjádřilo 64 procent respondentů, nedůvěru pak 35 procent.

Průzkum byl sice prováděn v době odvolávání bývalého vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny a u Ukrajinců velice oblíbeného Valerije Zalužného, Zelenského podpora má ale sestupnou tendenci. Před ruskou invazí v únoru 2022 mu důvěřovalo 37 procent obyvatel. V květnu 2022 důvěra v něj prudce vzrostla na 90 procent a od té doby postupně klesá. Důvěra v Zelenského je mimochodem ale i tak vyšší než důvěra Rusů ve vládce Kremlu před začátkem války na Ukrajině a před anexí Krymu v roce 2014.

Se Zelenským to nejde, s pučisty ale ano

Vladimir Putin se tak, zdá se, snaží kout železo, dokud je žhavé. Ví, že i Ukrajinci jsou z probíhající války unavení, že důvěra v prezidenta kontinuálně klesá a že situace na bojišti není pro ukrajinské jednotky zdaleka ideální.

Možná i proto v pátek v Minsku prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá po vypršení svého pětiletého mandátu žádnou legitimitu, což by podle něj v případě mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou představovalo právní překážku.

„Ale s kým vyjednávat? To není planá otázka… Samozřejmě si uvědomujeme, že legitimita stávající hlavy státu skončila,“ řekl podle agentury Reuters na tiskové konferenci, kterou vysílala běloruská televize.

Dále čtěte

Ukrajina potřebuje zasahovat cíle na území ruského agresora, červené linie ze strany Západu pomáhají Rusku

KOMENTÁŘ / Poslední květnový víkend přinesl krvavý ruský útok na supermarket a veřejný park ve druhém největším ukrajinském městě. Charkov…

Ve stejný den, kdy Putin pronášel tato slova, agentura Reuters přinesla zprávu, že je připravený zastavit válku na Ukrajině vyjednáním příměří, které by uznalo současný stav bojiště. Tím by Kreml sice nenaplnil svůj plán z 24. února 2022. Zároveň by ale ukončil ukrajinské snahy o osvobození všech okupovaných území včetně Krymu. Rusko by tak pod svou kontrolou nově mělo necelých 20 procent ukrajinského území.

Zajímavá je v otázce legitimity nekonzistentnost Vladimira Putina. Ještě pár měsíců po začátku války tvrdil, že na Ukrajině vládně nelegitimní režim, když vznikl po „puči“ v roce 2014. Stejně ale jedná s lídry afrických zemí, kteří se často k moci dostali po vojenských převratech. V roce 2023 jim navíc po Summitu Rusko-Afrika poskytl až 50 tisíc tun obilí zdarma. Mírové rozhovory s demokraticky zvoleným Zelenským však otevřeně odmítá, protože je nelegitimním prezidentem.

Nutno podotknout, že jednat o míru se svým ruským protějškem odmítá i Volodymyr Zelenskyj. „To je jasné a zřejmé (že dokud bude vládcem Ruska Putin, k mírovým rozhovorům nedojde, pozn. red.),“ řekl Zelenskyj ve svém nočním projevu k národu poté, co se v ukrajinských regionech konala falešná referenda, jimiž chtěl Putin anektovat další ukrajinská území.

Zároveň se objevily nepotvrzené zprávy o tom, že v době, kdy byl v Bělorusku Vladimir Putin, do země dorazil i proruský bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Pouhá možnost jeho přítomnosti vedla ke spekulacím, že Moskva opět doufá, že se jí podaří dostat svého zástupce do Bankovy ulice v Kyjevě, kde prezident sídlí.

Jedním z cílů Kremlu bylo nahradit Zelenského svým mužem, který zastaví směřování země k Evropské unii a NATO. Potvrzují to i zdroje webu Ukrajinska pravda v ukrajinské rozvědce, které tehdy informovaly, že Kreml připravuje Janukovyče na speciální operaci – podle jednoho ze scénářů se ho mohl pokusit prohlásit prezidentem Ukrajiny.

Jen těžko se dá odpovědět na otázku, zda Kreml neplánuje něco podobného znovu. Nyní by však Moskva pravděpodobně potřebovala okupační ruské síly, které by novou hlavu státu vnutily obyvatelstvu.

Nedůvěřovat slovům Vladimira Putina není cynické

V případě slov Vladimira Putina o míru je kontext přímo klíčový. Důvody, proč Putin právě nyní – v době, kdy na bojišti dosahuje největších úspěchů za poslední měsíce – mluví o mírových rozhovorech, které už několikrát ztroskotaly a ruská propaganda nyní umně pracuje s verzí, že nadějně vypadající dohodu z Istanbulu zarazil tehdejší britský premiér Boris Johnson, což není zcela pravda, můžou být dva.

Ukrajina a její spojenci na červen svolávají na červen mírový summit do Švýcarska. Jeho hlavním tématem má být desetibodový mírový plán, který poprvé představil prezident Zelenskyj na podzim 2022 a který požaduje úplné stažení ruských vojsk z okupovaných ukrajinských území.

Dále čtěte

Rusové budou mít ve vzduchu větší problémy. Nizozemsko poskytne Ukrajině další systém Patriot

Nizozemsko se postavilo do čela iniciativy, jež si klade za cíl poskytnout Ukrajině systém Patriot. Nizozemská vláda navrhuje tento systém…

Účast potvrdilo devadesát zemí včetně Indie, ruská účast je podle Zelenského vyloučená. Účast Číny – nejsilnějšího spojence Ruska na geopolitické mapě světa – však vyloučená není, i když tvrdí, že její zástupci do Švýcarska dorazí pouze v případě, že pozvánku dostane i Putin. Ruský prezident tak možná nyní mluví o míru, aby Pekingu ukázal, že se nemá zapojovat do diplomatických jednání bez jeho přítomnosti. To stejné pravděpodobně říkal čínskému prezidentovi na již zmiňované návštěvě, první od svého znovuzvolení.

Slovy o míru se podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby Putin snaží zoufale zmařit tento summit. „Bojí se jeho úspěchu. Jeho okolí vysílá tyto falešné signály o údajné připravenosti k příměří, přestože ruská vojska nadále brutálně útočí na Ukrajinu, zatímco jejich rakety a bezpilotní letouny dopadají na ukrajinská města a obce,“ napsal na sociální síti X. „Putin v současné době nemá žádnou snahu ukončit svou agresi proti Ukrajině.“

Šance, že jednání ve Švýcarsku ukončí válku na Ukrajině, je sice mizivá, ale Zelenskému se na něm může podařit opět přitáhnout oči světa na největší konflikt v Evropě od druhé světové války. A zároveň možná i dotlačit světové lídry k větším dodávkám vojenského materiálu, které jsou alespoň na Západě stále nepopulárnější.

Bojí se úspěchu. Jeho okolí vysílá falešné signály o údajné připravenosti k příměří, přestože ruská vojska brutálně útočí.

Právě nálady v západních společnostech mohou být druhým – a asi i důležitějším – cílem Vladimira Putina, když z Kremlu vychází informace o tom, že je otevřený míru na Ukrajině, a sám mluví o tom, že pokračující boje by mohlo nahradit jednání u diplomatického stolu.

Západním vládám – které nestojí tak pevně za Ukrajinou jako ta britská, francouzská, polská, česká nebo vlády pobaltských států – tím posílá zprávu, že na dosah ruky je jednoduchá dohoda, která zastaví krveprolití na Ukrajině. Tato zpráva může znít zajímavě pro státy, které míní, že je možné Putinovi u jednacího stolu věřit, a Putin se je snaží popíchnout.

Diplomacie přitom byla pro Kreml vždy vojenským nástrojem. V roce 2015 mluvil o míru v Sýrii. Jeho letadla ale mezi tím zabíjela civilisty v oblastech ovládaných povstalci. Ve stejném roce mluvil podle CNN o míru s Ukrajinou, mezitím co jeho vojska bojovala o strategické ukrajinské město Debalceve v Doněcké oblasti. Nedůvěřovat jeho Rusku při vyjednáváních o míru není cynické, ale pragmatická nutnost.