Ruský diktátor Vladimir Putin, formálně pravoslavný křesťan, je především válečný zločinec FOTO: commons.wikimedia.org/Premier.gov.ru
FOTO: commons.wikimedia.org/Premier.gov.ru
Uživatelé sociálních síti i některá média začali v pondělí masově sdílet informaci o tom, že ruský prezident Vladimir Putin utrpěl srdeční zástavu. Povzbudivá zpráva se bohužel ukázala být nepravdivá. Dementovat ji však musel sám Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Podobně jako v případě útoku na nemocnici v Gaze se ukazuje, že mediální svět nadále zůstává nadmíru zranitelný, pokud jde o senzační dezinformace všeho druhu.
Telegramový účet General SVR se vydává za bývalého hodnostáře z Kremlu a nepřestává zásobovat své fanoušky i celý svět řadou údajných tajných zpráv ze zákulisí tohoto ruského mocenského ohniska. Svým pondělním příspěvkem způsobil neuvěřitelný poprask.
„Členové bezpečnostní služby ruského prezidenta Vladimira Putina (…) slyšeli hluk a zvuky upadnutí z prezidentovy ložnice,“ napsal. Dvojice agentů následně podle něj vešla dovnitř a našla na zemi shozené sklenice a talíře s jídlem. Na podlaze prý ležel ruský prezident, křečovitě se zmítal a obracel oči v sloup. Podle závěru přivolaných lékařů měl utrpět srdeční zástavu, bylo nutné provést resuscitaci a přivést ho zpátky k životu, napsal autor zprávy s tím, že se prezidenta sice podařilo stabilizovat, zůstává nicméně pod stálým lékařským dozorem.
Vyjádření samozřejmě vzbudilo okamžitou pozornost. Kromě ohromného množství sdílení se ho ihned chopila některá média. Byla mezi nimi australská televize SkyNews. Příspěvek citovaly také americký Mirror, Hindustan Times a samozřejmě řada dalších minoritních médií.
Na sociálních sítích zpráva mezitím začala žít vlastním životem. Americký prezident Joe Biden shodou okolností téhož dne předčasně přerušil své veřejné vystoupení s tím, že se musí odebrat do tzv. Situační místnosti Bílého domu. Tam proudí veškeré důležité zpravodajské informace. Co když odešel právě z tohoto důvodu? Uživatelé dílem truchlili, dílem velebili skvělé zprávy o Putinově kolapsu.
Míra zmatení dosáhla nakonec takového bodu, že se k fámě musel vyjádřit mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Odmítl spekulace o Putinově nemoci, prohlásil, že prezident je zdráv, cítí se dobře, a odmítl hovořit o existenci jeho možných dvojníků, což označil za absurdní dezinformaci.
V zásadě vtipný případ Putinova infarktu ukazuje, že redaktoři i editoři čelí neustálému dilematu. Zveřejnit informaci pár minut poté, co se objeví? Počkat, až ji zveřejní někdo jiný, a pak ho citovat? Shánět ověření, což může trvat několik hodin, dnů či týdnů, a nechat své netrpělivé čtenáře, aby si pro svou dávku čerstvých (dez)informací zašli jinam?
Nedávné zprávy o zničení palestinské nemocnice v Gaze ukazují, jak daleko i renomovaná média zahnal tlak na urychlené zveřejňování zpráv, které navíc pocházejí často z pochybných zdrojů. V některých případech jde o úsměvné přehmaty bez velkých následků, například, když se fotografie muže, který údajně strávil týdny v medvědím brlohu, ukáže být lékařským snímkem pacienta z Kazachstánu trpícího pokročilou formou lupénky.
Jindy ale vede tato snaha k neúmyslnému papouškování proruských či teroristických narativů, které představují skutečné bezpečnostní ohrožení pro naši zemi i pro Evropu. Případ Putinova kolapsu nepatří ani do jedné z těchto kategorií. Ukazuje ale dynamiku, s níž se šíří určitý typ zpráv. Právě s tou je v podobných případech jistě nutné dopředu počítat.
