Dolní komora ruského parlamentu se v pátek schází na mimořádné schůzi, o níž se spekuluje, že by na ní poslanci mohli schválit zásadní politické prohlášení nebo změnu vlády. Schůze se koná v době, kdy Rusko čelí narůstajícím vnitropolitickým i zahraničněpolitickým problémům, od vleklé války na Ukrajině až po ekonomické dopady sankcí.
Náhlost rozhodnutí o svolání parlamentu necelý týden po skončení jarního zasedání Státní dumy však naznačuje, že jde o naléhavou záležitost, uvedli analytici a zákonodárci pro deník The Moscow Times. Mimo tento program dochází v Rusku ještě k jedné významné personální změně. Putin v pátek zbavil funkce šéfa Roskosmosu Dmitrije Rogozina, který tuto funkci zastával poslední čtyři roky. Novým šéfem byl jmenován dosavadní místopředseda vlády Jurije Borisov.
Očekává se, že se na programu pátečního zasedání objeví více než 60 položek – včetně opatření na podporu ruských občanů, vojenského personálu a ekonomiky – a „úkolem je projednat je co nejdříve,“ uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin.
Několik zákonodárců deníku The Moscow Times sdělilo, že hlavním důvodem zasedání je obměna vlády, přičemž se očekává, že poslanci budou hlasovat o potvrzení ministra průmyslu a obchodu Denise Manturova ve funkci místopředsedy vlády. Třiapadesátiletý Manturov byl do této funkce oficiálně jmenován ve středu poté, co Vladimir Putin podepsal dekret o zvýšení počtu místopředsedů vlády na 11 osob.
Konstantin Zatulin, významný poslanec vládnoucí prokremelské strany Jednotné Rusko, řekl deníku The Moscow Times, že Manturovova nominace je „důležitá“, protože „v průmyslovém sektoru je potřeba přijmout obrovská mobilizační rozhodnutí“.
Nezávislý politický analytik Abbas Galljamov uvedl, že o zasedání pravděpodobně požádal sám Putin, a to s jediným cílem – potvrdit Manturova: „Zasedání je pravděpodobně jen osobní vůlí Putina, který se rozhodl, že bude efektivnější oživit průmyslové kapacity Ruska s Manturovem jako místopředsedou vlády,“ řekl Galljamov, bývalý autor projevů ruského prezidenta. „Putin se chová jako car a není nic mimořádného na tom, že pro něj shromáždil 450 poslanců.“
Na pořadu jednání se pravděpodobně objeví i zahraničněpolitické otázky, protože Kreml pokračuje ve vojenské ofenzivě na Ukrajině a vyhlíží odvetná opatření vůči rozsáhlým západním sankcím uvaleným kvůli válce. „Není vyloučeno, že se dočkáme politického rozhodnutí, které může souviset se situací na Ukrajině,“ soudí Galljamov.
Takováto mimořádná zasedání byla v minulosti využívána k přijímání zahraničněpolitických rozhodnutí, uvedla politoložka Jekatěrina Schulmannová.
V roce 2014 se Státní duma sešla na mimořádném zasedání, aby ratifikovala „přijetí“ Krymu do Ruska po kontroverzním referendu o připojení ukrajinského poloostrova k Rusku. A v roce 2008 se zákonodárci vrátili z letních prázdnin, aby hlasovali pro uznání gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie.