Vladimir Putin. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Počet kybernetických útoků na ruskou informační infrastrukturu se v posledních letech několikanásobně zvýšil, tvrdil prezident Vladimir Putin na pátečním zasedání Rady bezpečnosti. Proti Rusku se prý „účinně vede rozsáhlá kybernetická válka“. Ještě by k tomu mohl dodat, že Rusům svět krade hodinky a území.
Nářky nad tím, že někdo na Rusko útočí, dokonce i kyberneticky, budí asi takový dojem, jako kdyby si Jack Rozparovač stěžoval, jak se rozmáhá násilí na ženách. Ani jedinec trénovaný ve vzbuzování slitovných myšlenek by ze sebe slzu dojetí nad utrpením Ruska hned tak nevymáčkl. Není to ale asi nutné, protože vůdce Putin všechny ujistil, že všechno zvládnou.
Agentura TASS vybrala zásadní Putinovy myšlenky: „Přestože tato agrese selhala, stejně jako ‚sankční útok‘ proti Rusku obecně, hlava státu nařídila vytvořit národní systém ochrany dat a urychleně vyvinout domácí obdoby pro technologie a zařízení zahraniční výroby. Zde jsou klíčová prohlášení prezidenta.“
Ta klíčová prohlášení jsou podle TASSu tato:
„Počet kybernetických útoků na ruskou informační infrastrukturu se v posledních letech, přesněji řečeno ve všech posledních letech, zvyšuje. A poté, co začala speciální vojenská operace v Donbasu a na Ukrajině, se hrozby v této oblasti staly ještě ostřejšími a závažnějšími, jejich rozsah se zvýšil,“ řekl Putin. „Fakticky byla zahájena skutečná agrese proti Rusku, válka v informačním prostoru.“
„Útoky přicházejí z různých zemí a jsou dokonale koordinované. Efektivně se jedná o akce státních orgánů. A vy i já víme, že některé cizí země zcela oficiálně začlenily kybernetické síly do svých armád.“
Podle Putina byly podniknuty cílené pokusy o vyřazení ruských online zdrojů a zařízení kritické informační infrastruktury. Hlavními cíli těchto útoků byly hromadné sdělovací prostředky, finanční instituce, společensky významné webové stránky a sítě. Závažné útoky byly vedeny také proti oficiálním webovým stránkám vládních institucí.
„Mnohem častěji jsou také dokumentovány pokusy o proniknutí do podnikových sítí předních ruských společností.“
„Již dnes můžeme říci, že kybernetická agrese proti nám, stejně jako celkový sankční útok na Rusko, selhala. Celkově jsme byli na tento útok připraveni.“
Ruští specialisté podle Putina vážně pracovali na ochraně informační infrastruktury a podařilo se jim dosáhnout mnoha úspěchů, ale na tyto záležitosti je třeba neustále dohlížet. „Povaha výzev a hrozeb se dynamicky mění. Informační sféra se rychle rozvíjí,“ řekl prezident.
Pak z něj v podstatě vypadlo, že zřejmě moc připraveni nejsou, takže to bude stejné jako s těmi sankcemi, taky v Kremlu netušili, že budou tak rozsáhlé. Putin podle agentury TASS „poznamenal, že kontroly provedené v roce 2021 ukázaly, že většina tamních zdrojů je zranitelná vůči masivním útokům a destruktivním vnějším vlivům, zejména těm, které využívají zahraniční technologie nejnovější generace“.
Zatímco na Západě se hovoří o tom, jak na Rusko dopadnou sankce ohledně dovozu různých komponent a technologií (omezení přístupu k zahraničním informačním technologiím, programům a produktům, přerušení technické podpory hardwaru ze strany řady západních dodavatelů), v Rusku tomu říkají „výzva“.
Podle Putina je nutný „přechod na domácí hardware, technologie, programy a produkty“ a vláda prý „v co nejkratší době“ musí „vytvořit moderní domácí základnu elektronických součástek“. „Mluvíme o tom už dlouho, pracujeme na tom nejaktivněji a doufám, že výsledku bude dosaženo brzy,“ řekl Putin.
A tak dále.
Kdo je trochu školený v oficiálním jazyce diktatur nebo to sám zažil a uvažoval o tom, je mu jasné, co se tady mezi řádky sděluje. Už ty rozpory v jedné jediné řeči se obtížně maskují. Na všechno byli připraveni a nic je nezaskočí, ale najednou čelí nějaké „výzvě“. Sankce nevadí, ovšem teď musí z ničeho nic nějak zařídit, kde vzít součástky a programy. Jak se to udělá, když odborníci z Ruska prchají a do země nikoho ze zahraničí nenaláká, není jasné. Kyberútokům východní říše podle vůdce odolává, načež jedním dechem konstatuje, že jsou informační struktury zranitelné. O potřebě domácí výroby součástek se mluví „už dlouho“, ale zřejmě se po tu dobu nic nedělo, protože najednou se na tom pracuje „nejaktivněji“.
Jeden by řekl, a nemusí na to být hned maršál, generál nebo ministr, že když už někdo chystá válku proti čtyřicetimilionové zemi, bude na to aspoň trochu připraven. Opět jednou to „mysleli dobře“ a „dopadlo to jako vždycky“.
Tohle jsou ale jen takové technické záležitosti. Podstatné je, že Putin a jeho klika se pustili do válečné agrese (svému obyvatelstvu označení válka ovšem zakázali používat, je to jen „speciální operace“), načež se na oko diví, že někdo provádí válečné operace i proti nim. To už je skutečně ve stylu „nepřítel zákeřně napadl naše letadlo, které pokojně bombardovalo jeho město“ (Karel Čapek). Rusko samo prostřednictvím různých hackerských skupin napadá západní země a najednou se děje velká křivda, když se to děje Rusku samotnému. Skupiny západních hackerů, které nemají s žádnou vládou často zřejmě nic společného, takové útoky provádějí rády, protože se jim nabubřelost moskevské imperiální moci nelíbí. I kdyby to ale všechno řídili přímo z Pentagonu a ukrajinské tajné služby, nebylo by na tom nic špatného. Putin vede nevyhlášenou válku a ti, kdo byli napadeni, se brání (nevyhlášenými) válečnými operacemi.
Putinovci se nesnaží jen napadnout počítačové sítě, oni pracují na zavirování demokratického systému a chtějí ho zničit. Je to boj kdo s koho, tak sotva mohou v Moskvě očekávat, že by na jejich řádění někdo jen koukal s otevřenou pusou.
