Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který zvyšuje horní věkovou hranici pro povinnou roční službu v ruské armádě z dosavadních 27 na 30 let. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Zákon začne platit od Nového roku.

Spodní věková hranice nadále zůstává na 18 letech, přestože ministr obrany Sergej Šojgu v prosinci navrhoval její zvýšení na 21 let. Tento krok také poslanci schválili v prvním čtení, ale vedruhém čtení to odmítli. Dva senátoři proti změně původně protestovali, ale zákon hladce prošel horní komorou parlamentu, jak avizovala její předsedkyně Valentina Matvijenková. Zákon vstoupí v platnost 1. ledna 2024, napsala ruská redakce BBC.

Zákon podle agentury AFP umožní zvýšit počet potenciálních záložníků ozbrojených sil poté, co Moskva loni v září povolala do armády na 300.000 rezervistů, aby nahradili ztráty způsobené ve válce proti Ukrajině. Ta pokračuje už osmnáctý měsíc. Zákon také zakazuje brancům opustit Rusko poté, co jim vojenská správa pošle povolávací rozkaz. Zákonodárci podle listu Kommersant rovněž přijali sérii dalších právních norem zpřísňujících postih za vyhýbání se povolávacímu rozkazu či mobilizaci.

Dále čtěte

Chtěl být za týden u kanálu La Manche, teď je rád, když dokáže Ukrajině vzdorovat jeden den, říká o Putinovi ruský politolog

Abbas Galjamov, politolog a publicista, který zná ruského diktátora Putina dokonale, protože mu kdysi připravoval politické projevy, zhodnotil v rozhovoru pro…

Kreml už měsíce ujišťuje, že žádnou druhou vlnu mobilizace nechystá. Nicméně anexe čtyř ukrajinských oblastí, kterou svět neuznává, nyní zvyšuje obavy, že by bylo možné legálně poslat do boje na tomto území i povolance, upozornila dříve agentura Reuters.

Změnit věkové hranice pro povolávání do armády navrhl ministr obrany Šojgu loni v prosinci na poradě špiček ministerstva s účastí prezidenta Putina. Na stejném jednání ministr navrhl zvýšit počet příslušníků ozbrojených sil o téměř třetinu na 1,5 milionu, včetně 700.000 profesionálních vojáků.

Vojenská služba je v Rusku povinná a trvá jeden rok, ale už dlouho je citlivou záležitostí. Mnozí Rusové raději odchází do zahraničí, aby se vyhnuli převzetí povolávacích rozkazů, vydávaných dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Obavy vzrostly zejména poté, co byla řada branců poslána bojovat do války proti Ukrajině, přestože úřady v čele s Putinem ujišťovaly, že na bojiště povolance neposílají, a také po nečekané mobilizaci 300.000 mužů vyhlášené Putinem loni v září k doplnění ztrát ruských sil. Chaos při mobilizaci vyvolal v zemi jinak vzácnou veřejnou kritiku. Statisíce Rusů raději utekly do ciziny v obavě z poslání do války, kterou Putin rozpoutal svým rozkazem z loňského února ke vpádu vojsk do sousední země.