Ruský diktátor a válečný zločinec Vladimir Putin. FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Britský filozof a politický analytik Vlad Vexler ve svém nedávném videu zmiňuje aktuální nálady v Rusku ohledně války na Ukrajině. Podle jeho analýzy založené na sociologických datech například agentury Re: Russia se ukazuje, že i přes autoritářské vládnutí a hlubokou depolitizaci ruské společnosti je možné získat cenné informace o postoji obyvatel ke konfliktu. Rusové by byli pro zastavení války, pokud by to chtěl Putin.
Vexler zmiňuje inovativní metody průzkumů, které zjišťují názory respondentů nepřímými otázkami. „Je velmi obtížné provádět průzkumy za podmínek autoritářského režimu a radikální depolitizace, ale našli se lidé, kteří během války v Rusku udělali opravdu dobrou práci s průzkumy, a často vidíte inovativní způsoby, jak to dělají, aby lidé mohli vyjádřit své názory, aniž byste se přímo ptali,“ říká Vexler.
Jedním z klíčových zjištění je, že polovina Rusů (50 procent) věří, že většina lidí v jejich sociálním kruhu válku podporuje. Dalších 27 procent popisuje situaci jako 50 na 50. Asi 13 procent lidí tvrdí, že většina osob v jejich okolí válku nepodporuje. Vexler upozorňuje, že tedy 40 procent Rusů naznačuje, že v jejich sociálním kruhu neexistuje jasná většina podporující konflikt.
Další otázka se týkala představ Rusů o postoji Kremlu. Zde 47 procent respondentů odhaduje, že většina činovníků v Kremlu válku podporuje, 27 procent považuje názory za rozpolcené a pouze pět procent věří, že většina lidí v Kremlu válku nepodporuje. Vexler zdůraznil, že třetina Rusů pochybuje o jednoznačné podpoře války uvnitř Kremlu, což naznačuje určitou skepsi vůči oficiální linii.
Analytik také upozornil na rostoucí únavu z války. Podle jeho odhadu založeného na reprezentativních průzkumech z posledních měsíců a let polovina Rusů dává najevo únavu a přeje si, aby konflikt skončil.
„Pokud k tomu přidáte Rusy, kteří říkají, že by chtěli, aby se válka zastavila, ale jen pokud by to udělal Putin, číslo se zvedne z 50 na 70 nebo 80 procent,“ podotkl Vexler.
Rusové podle Vexlera často přijímají Putinova rozhodnutí ne na základě jejich přitažlivosti nebo správnosti, ale jednoduše proto, že je učinil právě sám vůdce.
„Legitimita rozhodnutí vůdce nepochází z toho, že je správné, ani z toho, že je populární. Legitimita pochází jednoduše z toho, že je to rozhodnutí, které vůdce učinil.“ Tento „monarchický“ pohled na legitimitu, spojený s konzumním přístupem k politice, vede k tomu, že i když mnoho Rusů touží po ukončení války, skutečně politicky významné je pouze to, co chce Putin. „To, co opravdu říkají, když správně pochopíte tu radikální depolitizaci v Rusku, je: Chci, aby Putin chtěl válku zastavit.“
Vexler varuje, že tato únava může být pro Putina problém, zejména když srovnává současnou situaci s obdobím po anexi Krymu v roce 2014, kdy jeho popularita vystoupala na 80 procent.
„Je to pro něj extrémní výzva. Myslí na to neustále. Líbilo se mu to a srovnává s tím svou současnou situaci.“
Podle analytika však Putin nemůže ve válce ani pokračovat bez dalšího zesílení represí, ani ji zastavit bez rizika vnitřního rozkolu. „Pokud bude Putin ve válce pokračovat, bude muset použít více represe; pokud válku zastaví, bude muset nasadit represe taky,“ uzavírá Vlad Vexler.
