Na zasedání ve Štrasburku přijal Evropský parlament usnesení „O nedemokratických prezidentských volbách v Rusku a jejich nelegitimním rozšíření na okupovaná území“. Pro hlasovala naprostá většina z 493 poslanců, proti bylo jen 11 hlasů a 18 lidí se hlasování zdrželo. Parlament zároveň kritizoval Viktora Orbána za blahopřání ke „zvolení“ Putina prezidentem.
„Po takzvaných prezidentských volbách, které se konaly v Rusku ve dnech 15. až 17. března 2024, europoslanci naléhavě vyzývají členské státy EU a mezinárodní společenství, aby neuznaly výsledek za legitimní, protože se konal na nelegálně okupovaných územích Ukrajiny a v Rusku, nebylo to ani svobodné, ani spravedlivé,“ píše se v komuniké po hlasování, v němž dal europarlament jasně najevo, že prezidentské volby v Rusku nebyly volbami, ale fraškou.
Evropská unie tak odsoudila pseudoprezidentské volby v Rusku, zejména na dočasně okupovaných ukrajinských územích, a neuzná jejich výsledky.
„Toto fraškovité vystoupení ruských úřadů mělo za jediný cíl vytvořit dojem volební legitimity pro Vladimira Putina, jeho politiku neúnavných domácích represí a především pro útočnou válku proti Ukrajině,“ odhlasovali europoslanci, kteří zároveň vyjádřili politování nad tím, že se maďarský premiér Viktor Orbán „rozhodl odklonit se od EU a blahopřál Vladimiru Putinovi k jeho předstíranému znovuzvolení“.
Podle europoslanců musí Evropská unie aktivně podporovat ruskou občanskou společnost, demokratickou opozici, nezávislá média a obránce lidských práv. EU se musí „aktivně zapojit do podpory ruské demokratické opozice a nabízet jí podporu“, neboť ta je Putinem a jeho režimem soustavně a cílevědomě potlačována.
Evropský parlament na základě hlasování „vyzývá členské státy, aby omezily vztahy s Putinem pouze na záležitosti nezbytné pro regionální mír a také pro humanitární účely a účely lidských práv“. Myšleny jsou tím například výměny vězňů, návrat dětí deportovaných z Ukrajiny nebo výzvy k propuštění politických vězňů.