Julija Navalná, Vlaidmir Kara-Murza a Ilja Jašin v čele protiválečného pochodu v Berlíně. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
REPORTÁŽ / Když Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu, Ilja Jašin se rozhodl zůstat v zemi, kde se narodil, kde žijí jeho rodiče a přátelé. Byl to právě on, kdo se stal snad nejviditelnější tváří Rusů, kteří jsou proti válce na Ukrajině. Jeho kanál na YouTube sledovaly miliony lidí. Jašin ve svých videích zachycoval válku takovou, jaká je. A epizoda o ruském masakru ve městě Buča nedaleko Kyjeva ho nakonec stála svobodu.
Video o místu, kde byly zabity stovky ukrajinských civilistů, vedlo k jeho zatčení. V prosinci roku 2022, jedenáct měsíců od začátku největšího a nejničivějšího konfliktu v Evropě od konce druhé světové války, si vyslechl rozsudek. Ve vězení si měl odsedět osm a půl roku za to, že vědomě šířil lživé informace o ruské armádě, ačkoliv Moskva činí „opatření na podporu bezpečnosti“, stálo v jeho obžalobě.
Celý trest si ale v ruském vězení neodpykal. V červenci letošního roku, více než dva roky po jeho zatčení, mu jeden z vězeňských úředníků řekl, ať ruského prezidenta Vladimira Putina požádá o milost. Jašin odmítl. „Považuji Putina za válečného zločince, neočekávám od něj žádnou milost a o žádnou nepožádám,“ vzpomínal v nedávném rozhovoru. I přes to byl převezen do cely v moskevském vězení Lefortovo, které je de facto pod kontrolou FSB. Až později se dozvěděl, že je připravován na výměnu vězňů.
Nečekaná společnost na letišti v turecké Ankaře
Na začátku srpna se na letišti v turecké Ankaře sešla nečekaná společnost. Z ruských vládních speciálů vyvedla ostraha 16 lidí, včetně Ilji Jašina a dalšího ruského opozičního politika Vladimira Kara-Murzy. Vladimir Putin své politické vězně vyměnil za tajné agenty, kteří byli v dřívějších letech zatčeni v různých koutech světa – ve Spojených státech amerických, Slovinsku, Polsku, Norsku a především Německu.
Ač proti své vůli, Jašin z Turecka směřoval do německého Kolína nad Rýnem, aby nakonec skončil v Berlíně. Z výměny profitoval Vladimir Putin, když se zbavil svých politických odpůrců a vyměněným opozičním politikům dal cejch západních agentů. Rusko dostalo zpět své agenty, Západ zase ty svoje dříve bojující v Rusku za cizí zájmy.
Jašin ale stejně věří, že se do Ruska jednou vrátí, že pojede domů k rodičům, po kterých se mu v Německu tolik stýská. Stejně mluvil i na tiskové konferenci po výměně za osm tajných agentů, včetně toho pro Kreml nejdůležitějšího – Vadima Krasikova, který v roce 2019 v Berlíně zabil bývalého velitele čečenských povstalců.
Uvědomění toho, že mě Putin fakticky vyhnal, ve mně vyvolává pobouření. Necítím se jako emigrant, každý den přemýšlím nad možností vrátit se do Ruska.
„Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko,“ řekl Jašin novinářům v Bonnu v srpnu krátce po největší výměně vězňů od studené války. „Co se stalo 1. srpna, nevnímám jako výměnu. Vnímám to jako mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. A upřímně říkám, víc než cokoliv jiného si teď přeji vrátit se domů.“
Po těchto slovech se na jeho hlavu snesla vlna kritiky. S odstupem tří měsíců mluví o smíšených pocitech. Na jednu stranu se raduje, že získal svobodu. „Na druhou stranu je to pro mě velmi těžké, protože jsem byl fakticky vyhnán ze své země. Uvědomění toho, že mě Putin fakticky vyhnal, ve mně vyvolává pobouření. Necítím se jako emigrant, každý den přemýšlím nad možností vrátit se do Ruska, pracovat tam a být prospěšný svému lidu.“
Neodevzdat zemi Putinovi, nesložit zbraně a nepřestat bojovat
Ještě v létě seděl ve vězeňské cele nedaleko Smolenska, teď Ilja Jašin sedí v malé kavárně v centru Berlína. U stolu jsou i jeho dva ruští přátelé, popíjejí kávu a baví se. Právě německé hlavní město se stalo pro ruské opoziční politiky jakýmsi centrem. Bezpečným místem.
„Západní politici jednali s dobrým úmyslem a jsem velmi vděčný, že v rámci této výměny zachránili život několika lidem,“ říká mi Jašin. „Například Vladimir Kara-Murza by se pravděpodobně nedožil nového roku, pokud by nebyl osvobozen,“ dodává pro deník FORUM 24 (celý rozhovor najdete na webu deníku FORUM 24 v úterý ráno, pozn. red.). Ze stolu během rozhovoru často zvedá telefon, odepisuje na zprávy na komunikační platformě Telegram a přidává příspěvky na Instagram. Práce ruského opozičního politika zřejmě nikdy nekončí.
Chápu to, zítřek je pro něj velkým dnem. Spolu s manželkou asi nejviditelnějšího kritika Kremlu, který v únoru letošního roku zemřel v trestanecké kolonii na Sibiři, Julijí Navalnou a dalším politickým vězněm Vladimira Putina Vladimirem Kara-Murzou pořádají v Berlíně velký protiválečný pochod (pochod se uskutečnil v neděli, rozhovor v sobotu večer, pozn. red.). „Nechci svoji zemi odevzdat Putinovi, nechci složit zbraně a přestat bojovat,“ odpovídá na otázku, proč za zemi, která se ho zbavila prakticky bez možnosti návratu a která podle mnohých historiků směřuje k fašismu, stále bojuje.
Zprávy o plánovaném protiválečném pochodu minulý týden doputovaly i do Kremlu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil všechny tři organizátory za definitivně odtržené od země. „Nemají se svou zemí nic společného a země nemá nic společného s nimi.“
Jašin ale se svojí zemí cítí stále stejně pevné pouto, i když žije v cizí zemi a ve městě přes tisíc kilometrů vzdáleném od hranic Ruské federace. „ Když mi nějaký pohlavár říká, že jsem odtržen od své země, vyvolává to ve mně úsměv. Kdyby ti v Kremlu dobře chápali svůj lid a svoji zem, nikdy by nezatáhli Rusko do této krvavé války,“ vysvětluje s úsměvem na tváři.
Ruské vězení Jašina nezlomilo, nezlomila ho ani smrt dvou blízkých přátel, které Vladimir Putin zabil, protože kritizovali jeho vládu a snažili se ho dostat ven za hradby Kremlu, kde vládne už celé čtvrtstoletí. „Dnešní vězeňský systém v Rusku se velmi málo liší od sovětských gulagů. Není to jen můj dojem. Podstata tohoto systému se zachovala až na úplně drobné detaily,“ říká.
Rusko se změní pouze tehdy, když si ruský lid uvědomí nutnost změny a bude mít vůli k tomu, aby tyto změny provedl.
„Spočívá v tom, že má potlačit vůli člověka, aby byl ponížen a neměl sílu k dalšímu boji. Každý politický vězeň je podroben psychickému a fyzickému nátlaku. Každý den pobytu v trestní cele bere člověku část jeho zdraví,“ vzpomíná na dobu, kdy seděl ve vězení na západě Ruska. Stále byl ale v Rusku. A z Německa se režim v zemi mění těžce.
„Rusko se změní pouze tehdy, když si ruský lid uvědomí nutnost změny a bude mít vůli k tomu, aby tyto změny provedl, proto mám před sebou postavený úkol vrátit se do Ruska a hledám možnosti, jak bych toho mohl docílit,“ spřádá plány, jak vyměnit Vladimira Putin za demokratického prezidenta.
Politická síla, která je schopná ovlivnit Rusy
Poslední tři měsíce tak objíždí evropská města a setkává se s ruskými emigranty, organizuje setkání. Nedělní protest je zatím tím největším. Kromě Berlína lidé vyjdou i v dalších evropských a světových metropolích. „Snažíme se spojit lidi, kteří si přejí, aby Rusko bylo svobodným a civilizovaným státem,“ popisuje Jašin pro deník FORUM 24. „Snažíme se, abychom byli politickou silou, která je schopná ovlivnit lidi v Rusku. Snažíme se Rusům vysvětlit, že válka na Ukrajině a násilí neničí jen Ukrajinu, ale bere Rusům budoucnost a poškozuje národní zájmy naší země.“
Požadavky jsou jasné – stažení ruských jednotek z Ukrajiny, postavení Putina před soud jako válečného zločince a propuštění politických vězňů. Pochodem chtějí organizátoři ukázat i to, že protiválečné, mírumilovné, civilizované Rusko existuje. A že na rozdíl od kremelské propagandy ruští občané tuto agresi na Ukrajině nepodporují. Teda alespoň někteří.
Ilja Jašin krátce před berlínským protiválečným pochodem. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Jašin vidí poptávku po politickém zastoupení takových lidí. V Rusku ale skoro nikdo, kdo by tuto jejich poptávku mohl obstarat, nezbyl. Drtivá část ruské opozice je v exilu, rozprostřená po celé Evropě, navíc rozhádaná a neshodne se ani v základních věcech, jako třeba v tom, jak by měl režim Vladimira Putina skončit.
„Musíme hledat témata, která nás všechny sjednotí, nikoliv rozdělí. Právě proto jsme zformulovali velmi stručná a jasná témata,“ vysvětluje Jašin v předvečer pochodu. „Tyto tři požadavky mohou sjednotit celou opozici a měli bychom se na ně soustředit.“
A až přijde chvíle, kdy se otevře okno příležitosti, chce být připraven. „Děláme všechno pro to, abychom tuto šanci mohli využít. Až ten okamžik přijde, musíme mít program, politickou vůli a sílu, která může ovlivnit dění v Rusku.“
Pokud Putin zvítězí, pak je Rusko poraženo
Nad parkem Henriette-Herz nedaleko Postupimského náměstí, kudy v dobách studené války vedla berlínská zeď, vlají vlajky – ruské, ukrajinské i modro-bílo-modré, kterou používají některé ruské opoziční skupiny. Právě vlajky se ještě před protestem staly třaskavým tématem. Na sociálních sítích se minulý týden rozhořel spor o to, zda by na pochodu měly vlát vlajky s ruskou trikolorou.
Panely zbytků berlínské zdi na náměstí ještě dnes připomínají Evropu rozdělenou na dvě poloviny. Na jednom z nich jsou vodorovně nabarvené dva bílé pruhy, mezi nimi je pruh červený. „Svobodu Bělorusku“, píše se na panelu. Sousední státy řeší v Berlíně stejný problém. Autokratickou vládu a opozici v exilu.
Mezi účastníky protiválečného pochodu ruské opozice jsou i známé tváře jako například Oleg Orlov, lidskoprávní aktivista a předseda organizace Memorial oceněné Nobelovou cenou za mír. V Rusku byl odsouzen ke dvěma a půl letům vězení za článek, ve kterém napsal, že se Rusko za prezidenta Putina snížilo k fašismu. Na svobodu se stejně jako Jašin a Kara-Murza dostal po výměně vězňů.
Kdo organizoval protiválečný pochod v Berlíně?
Ilja Jašin je ruský opoziční politik a aktivista. Patří mezi nejvýraznější kritiky režimu Vladimira Putina. Byl blízkým spolupracovníkem Borise Němcova i Alexeje Navalného a aktivně se podílel na ruských protestech v letech 2011 až 2013. V roce 2022 byl zatčen a odsouzen za kritiku války na Ukrajině. Z vězení se dostal poo výměně vězňů mezi Ruskem a Západem v srpnu letošního roku.
Vladimir Kara-Murza je ruský opoziční politik a novinář. Byl blízkým spolupracovníkem Borise Němcova a nyní působí jako viceprezident neziskové organizace Otevřené Rusko, založené Michailem Chodorkovským. Dvakrát přežil pokus o otravu. V roce 2022 byl zatčen a později odsouzen za kritiku války na Ukrajině, což vyvolalo široké mezinárodní odsouzení. Stejně jako Jašin byl součástí výměny vězňů mezi Ruskem a Západem.
Julija Navalná je ruská ekonomka a aktivistka. Jejím manželem byl ruský opozičník Alexej Navalnyj, který v únoru 2024 zemřel v trestanecké kolonii na Sibiři. Po smrti svého manžela označila za jeho vraha ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusy vyzvala k pokračování v boji za svobodné a mírumilovné Rusko. Sama se rozhodla pokračovat v manželově práci.
Teď stojí v centru Berlína, v ruce drží transparent s nápisem „Vítězství pro Ukrajinu, porážka pro Putina, svoboda pro Rusko“. „Vítězství Putina na Ukrajině zakonzervuje jeho fašistický režim v Rusku na mnoho let,“ říká novinářům, mezi kterými stojím.
„Pokud Putin zvítězí, pak je Rusko poraženo – tedy Rusko, o kterém my všichni tady sníme a které chceme vybudovat,“ dodává.
Galerista Marat Gelman byl zase u toho, když se v 90. letech Vladimir Putin dostal k moci. Do jisté míry mu k usednutí na kremelském trůnu i pomohl. Think-tank, v němž působil, udělal z neznámého důstojníka tajné služby oblíbeného kandidáta ruských voličů.
„Je to důležité,“ říká o pochodu uspořádaném opozičními politiky. „Pro Ukrajinu jsou to teď těžké časy, nechceme jen mír, chceme, aby se Putinova armáda stáhla do Ruska. Jsme proti Putinovi,“ dodává pro deník FORUM 24.
Pro Ukrajinu jsou to teď těžké časy, nechceme jen mír, chceme, aby se Putinova armáda stáhla do Ruska. Jsme proti Putinovi.
Roztříštěná ruská exilová opozice se shromáždila za různými lídry – část podporuje Navalnou a projekt jejího zesnulého manžela Fond boje s korupcí (FBK), další stojí za bývalým magnátem Michailem Chodorkovským, který strávil deset let ve vězení poté, co se postavil proti Putinovi po jeho nástupu do prezidentského úřadu v roce 2000. Od svého propuštění v roce 2013 žije Chodorkovskij v londýnském exilu, odkud financuje činnost ruské opozice. Je také zakladatelem opozičního hnutí Otevřené Rusko, jehož viceprezidentem je Kara-Murza. Rozdělená ruská exilová opozice ale doufá ve své znovuzrození.
„Já jsem umělec a nechci být lídrem. Politikou se zabývám jen proto, že je to moje povinnost, musím,“ komentuje stav ruské opozice Gelman. „Jsem rád, že Jašin chce být politikem, chce reprezentovat Rusy a možná bude lídrem. O Juliji toho moc nevíme, ale má velmi symbolickou moc. Budu rád, když budou tito lidé úspěšní.“
Jeden za všechny, všichni za jednoho jako Tři mušketýři
Ruská opozice může být rozdělená, možná i roztříštěná, ale Rusové v Berlíně se shodují. Chtějí konec války, Putin je podle nich vrah a válečný zločinec, chtějí stažení ruských vojsk z Ukrajiny a konec vlády novodobého cara.
Když Jašin prochází parkem, vypadá to, jako by se po německé metropoli procházela rocková hvězda. Ti, kteří ho vidí, tleskají a skandují. „Ne válce,“ křičí do mikrofonu z improvizovaného pódia v parku v centru německé metropole. Stejně mu odpovídá zhruba dvoutisícový dav před ním. Pro některé komentátory je ale pochod fiaskem. V Berlíně žijí podle údajů z roku 2020 desetitisíce Rusů, odhady mluví až o 300 tisících Rusů žijících v Berlíně a další žijí v dojezdových vzdálenostech. Na protiválečný pochod jich ale podle berlínské policie přišly necelé dva tisíce.
Organizátorům to, zdá se, stačí. Pochod vedou Jašin, Navalná a Kara-Murza se svojí manželkou. Před sebou drží velký plakát s nápisem „Žádný Putin. Žádná válka“. A pomalu míří k ruské ambasádě, co by kamenem dohodil od Braniborské brány. Po cestě dlouhé necelé tři kilometry se pochod několikrát zastavuje. Na každé zastávce na improvizované pódium vystoupí vždy jeden z lídrů.
„Rusko bude svobodné,“ křičí Jašin do mikrofonu na první zastávce. „Putinovo místo není v Kremlu, ale ve vězení,“ dodává a prohlašuje Alexeje Navalného za hrdinu Ruska. „Ne válce“, „Jeden za všechny, všichni za jednoho“, „Rusko jsme my“, „Putin je válečný zločinec“ skandují v průběhu celé trasy pochodu.
Julija Navalná mluví o pár desítek minut později. Když vystoupí na pódium, dav vyvolává její jméno, ona děkuje za to, že všichni přišli. „Všichni, kdo tady jste, říkáte ne vojně a ne Putinovi,“ křičí do mikrofonu. Poslední na pódiu stojí Kara-Murza. „Ukrajině mír, Rusku svobodu,“ říká a připomíná opozičního lídra Borise Němcova, který byl zavražděn v roce 2015 nedaleko Kremlu.
Úplně naposledy se pochod zastavuje před ruskou ambasádou obehnanou plotem, před kterým stojí policisté. Všichni tři lídři míří na pódium a děkují za účast. „Děkuji za to, že věříte ve svoji zemi, že věříte ve svobodu a jeden v druhého. Žádám vás, nevzdávejte se,“ říká Putinův vězeň Jašin. „Nikdy se nevzdávejte. Rusko bude svobodné,“ křičí. „Věříme v naši zemi,“ dodává Kara-Murza. Pochod končí s davem skandujícím, že Rusko bude svobodné. Snad bude. Poslední na pódiu zůstává Jašin a ještě chvíli všem tleská.
