Ruský prezident Vladimir Putin během svého online vystoupení prohlásil, že Rusko není „země–benzinová pumpa“, jak se všeobecně soudí. Podle něj má ale Rusko nové technologické možnosti. Vedoucí informačního analytického centra „Alpari“ Alexandr Razuvajev pak v komentáři na webu PolitExpert.net dále objasňoval, o jakém potenciálu Putin mluvil. To bylo jistě třeba, protože jinak by asi nebylo jasné, o čem je vlastně řeč.

Během celoruského videovystoupení Putin zmínil, že Rusko bylo prý během pandemie koronaviru schopné rychle a efektivně organizovat distanční vzdělávání. To hovoří o jeho připravenosti čelit výzvám, a to i v technologické a personální oblasti.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

„Koneckonců nejsme jen ‚země–benzinová pumpa‘, jak se nás někteří snaží představit, ale jsme země s výraznými novými technologickými schopnostmi, které jsme schopni rychle rozvíjet a přizpůsobovat se dnešním výzvám,“ řekl Putin.

Podle analytika Alexandra Razuvajeva má prezident v první řadě na mysli vojensko-průmyslový komplex a také technologie produkce ropy a zemního plynu. V rozhovoru s korespondentem webu PolitExpert zdůraznil, že nyní rozpočtové příjmy z vývozu surovin tvoří pouze polovinu všech ostatních. To je přibližně 150 milionů dolarů, což představuje zhruba 8 procent HDP.

„To vše se za posledních osm let aktivně rozvíjí. Naše ekonomika je docela diverzifikovaná, je první v Evropě a pátá na světě, v tomto má [prezidentův poradce Maxim] Oreškin naprostou pravdu. Neřekl bych, že jsme nějak technologicky zaostalí. Když se říká, že v Německu jsou vyšší platy, no ano, když to počítáte podle směnného kurzu, jsou vyšší. Ale jsou tam i vyšší ceny. A naše ekonomiky jsou přibližně stejně velké, jen v Německu žije téměř dvakrát méně lidí, a HDP je navíc jen jedním z indikátorů.“

Razuvajev si myslí, že Rusko bylo „zemí–benzinovou pumpou“ někdy na počátku „nulových“ roků, kdy byl celý tuzemský akciový trh spojován s ropou a plynem.

Expert vysvětluje, že Spojené státy byly a zůstávají technologicky nejpokročilejší. Za nimi následují země „druhé, třetí, čtvrté ruky atd.“. Rusko je zařazeno na seznam států z druhého sledu a je pevně na své pozici. Z vojenského hlediska podle něj možná Rusko patří do první kategorie. Američané se prý jen spoléhají na to, že jejich export je z hlediska tupého vyjádření v penězích vyšší než ruský. „Souhlasím. Ale jsou tam jen země NATO a jejich spojenci, kteří kupují dobrovolně-povinně americké zbraně. Nelze si představit, že by Polsko nebo Litva americké zbraně nekupovaly,“ řekl Razuvajev. Rusko je prý na konkurenčním trhu úspěšné, třeba v Ázerbajdžánu, kde podle experta tamní prezident Alijev zkoumá, v čem je který produkt lepší.

Možná se tím někdo nechá přesvědčit. Jen by se mělo ještě vysvětlit, proč je na tom Rusko vždycky o tolik hůř, když klesnou ceny ropy. Člověk na Západě zase může uvažovat o tom, kolik ruských výrobků z dovozu má doma. Pokud to tedy není kalašnikov nebo nějaká protiletadlová střela, což si většina občanů běžně nekupuje. Také pohled na vesnici v Bavorsku a na vesnici v Rusku je dost odlišný. Někde je zřejmě problém.