Uběhlo šest měsíců od chvíle, kdy měla být zastavena palba na východní Ukrajině. Ruské a proruské síly udržovaly nejprve na Donbasu několik měsíců méně intenzivní ostřelování předních linií a zabíjely desítky ukrajinských vojáků. Kremlu se nicméně dařilo vyhýbat se vážnější kritice ze strany západních mocností, které zprostředkovaly mírovou dohodu a pak dohlížely na její plnění. Prvního září pak zbraně opravdu utichly – zrovna když ruské síly zahájily vojenské operace v Sýrii. Zastavení palby trvalo dva měsíce a mezinárodní pozorovatelé hlásili pokrok v uskutečňování dohody o stažení těžkých zbraní z předních linií.
Teď ruské zbraně opět střílejí, píše americký deník The Washington Post. V posledním týdnu dochází denně k desítkám incidentů, kdy je z údajně stažených zbraní, včetně těžkého dělostřelectva a raketometů Grad, vedena palba na ukrajinské pozice. Devět ukrajinských vojáků bylo zabito.
Přestože zářijové zastavení palby jednoznačně prokázalo, že ruský prezident Vladimir Putin může nařídit přerušení agrese, kdykoli se mu zachce, nyní Putin minimálně povolil obnovit ostřelování ukrajinských pozic. Západní mocnosti, které uvažují o spojenectví s ruským vůdcem v boji proti Islámskému státu na Středním východě, si tento vývoj událostí na východní Ukrajině nemůžou dovolit ignorovat.
[ctete]33013[/ctete]
Proč Rusko porušilo klid zbraní v Doněcké a Luhanské oblasti, kde kontroluje dohromady zhruba 40.000 vojáků a povstalců vyzbrojených moderními zbraněmi, tanky, dělostřelectvem, raketomety a elektronickými systémy? Někteří ukrajinští činitelé spekulují, že Putin chce dosáhnout přerušení jednání o volném obchodu a bezvízové dohodě mezi Ukrajinou a Evropskou unií, které mají zanedlouho vejít v platnost. Jiní se domnívají, že vojenský nátlak má přimět Ukrajinu, Německo a Francii ke kapitulaci před ruskými požadavky v pokračujícím vyjednávání politické dohody v regionu, píše The Washington Post.
Jisté je to, že Vladimir Putin se nevzdal svého cíle obnovit ruskou kontrolu nad celou Ukrajinou nebo nad jejími východními oblastmi. Nadále se snaží oslabit a znevěrohodnit prozápadní vládu v Kyjevě. Ve středu Kreml oznámil, že od 1. ledna uvalí embargo na dovoz potravin z Ukrajiny v reakci na zapojení Kyjeva do sankcí proti Moskvě.
[ctete]33361[/ctete]
Přes řeči o míru se Putin snaží přinutit Ukrajinu, aby respektovala samozvané instituce, které nastolil na územích obsazených Ruskem, a k přepsání ústavy tak, aby dala proruským separatistům speciální pravomoci. Mezitím využívá svých vojenských sil k průzkumu a nátlaku.
Ukrajinští představitelé se domnívají, že součástí této hry může být i Putinova nabídka na spojenectví se Západem v boji proti radikálním islamistům na Středním východě. Obávají se, že cenou za spolupráci s Francií a Spojenými státy v Sýrii by mohly být jejich ústupky na Ukrajině – například v podobě zrušení či zmírnění sankcí uvalených na Rusko po jeho anexi Krymu a vojenské intervenci na Donbasu.
Evropští představitelé již oznámili, že sankce zůstanou v platnosti až do úplného uzavření a dodržování mírové smlouvy, která vyžaduje, aby Rusko stáhlo z Ukrajiny svá vojska. To však bylo před teroristickými útoky v Paříži a před tím, než se francouzský prezident François Hollande obrátil na Vladimira Putina s prosbou o pomoc v boji proti Islámskému státu v Sýrii a ten jeho prosby vyslyšel.
Zdá se, že obnovení palby ruských sil na východní Ukrajině Hollandovu iniciativu nezpomalilo. Ale mělo by. Pokud západní politici uzavřou v Sýrii spojenectví s Ruskem i poté, co ruská vojska opět útočí na Ukrajině, budou tím nejen tolerovat, ale dokonce podporovat Putinovu agresi, uzavírá list The Washington Post.
[ctete]34294[/ctete]