Dossier Centrum, které se věnuje mapování trestné činnosti osob spojených s Kremlem, získalo k dispozici utajenou zprávu popisující strategii začlenění Běloruska do Ruské federace. K tomu mělo v případě úspěšného obsazení Ukrajiny dojít nejpozději do roku 2030.
Dokument, který se dostal na veřejnost, se jmenuje „Strategické cíle Ruské federace v běloruském směru“. Cílem Kremlu je nastolit nadvládu ruského jazyka nad běloruštinou, přizpůsobit běloruskou legislativu ruštině a podřídit si společensko-politický, obchodní, vědecký a kulturní život Běloruska. V neposlední řadě jde také o zvýšení vojenské přítomnosti na území Běloruska. Kolem těchto oblastí je postavena celá strategie, kterou vypracovala prezidentská administrativa spolu se zpravodajskou službou, FSB, GRU a generálním štábem ozbrojených sil. Každý z cílů je rozdělen na úkoly různé naléhavosti – do roku 2022, 2025 a 2030.
K vypracování strategie přistoupila Moskva v roce 2021, tedy ve stejné době, kdy Putin připravoval plány na invazi na Ukrajinu. Ruské vedení se chystalo změnit moc na Ukrajině a na vlně tohoto úspěchu následně Bělorusko zcela pohltit. Ostatně Lukašenko o sbližování s Ruskem hovořil již v roce 1994 v kampani před prezidentskými volbami. „Ale tento projekt nemá žádný skutečný obsah. Stejně tak neexistuje žádná podpora mezi běloruskou společností,“ řekla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouska.
Mezi úkoly ruské rozvědky patří omezení vlivu „nacionalistických a prozápadních“ sil, dokončení reformy běloruské ústavy s přihlédnutím k zájmům Ruské federace a posílení proruských nálad ve vojenských a politických elitách a mezi obyvatelstvem.
„Lukašenko to dělá spíše pro Vladimira Putina, který v podstatě inicioval ústavní reformu v Bělorusku v době, kdy byly v ulicích ještě statisíce lidí. Bylo pro něj důležité, aby se to nepřelilo do Ruské federace, a proto potřeboval, aby Lukašenko lidem slíbil nějakou tu mrkev, aby odešli z ulice. To je prehistorie ústavní reformy,“ řekl běloruský opoziční politik Anatolij Lebedko.
Za svoji pozici nyní Lukašenko vděčí jen Rusku. Když totiž v roce 2020 vypukly masové protesty proti Lukašenkovi, rozdrtil je s pomocí Ruska. Moskva nakonec do Běloruska poslala svoje zpravodajské služby a policejní jednotky, které jsou vycvičené k potlačování shromáždění. Lukašenko se tak stal velmi závislým na Putinovi, pokud jde o jeho politické přežití, a proto je podle Dossier Centra možné, že se od té doby Rusko snaží zvýšit tempo integračního procesu.
Běloruské elity se však příliš úzké spolupráce s Ruskem bojí. Nemají zájem stát se vazalským státem Ruska. Putin má i kvůli tomu podle nejmenovaných zdrojů z okolí Dossier Centra s Lukašenkem velmi napjatý vztah. „Oba se nemají moc rádi. Souvisí to i s tím, že se mocenská rovnováha mezi nimi tak výrazně posunula. Každý čeká, až ten druhý zemře,“ tvrdí onen zdroj z běloruských kruhů.
Podle „Strategických cílů“ se prezidentská administrativa chystá zajistit kontrolu nad informačním prostorem Běloruska do konce tohoto desetiletí. Udělají to zvýšením počtu ruských médií v Bělorusku a posílením ruského informačního vlivu mezi obyvatelstvem. A Kreml se chystá zavést „proruské skupiny vlivu“ do kruhů politické a vojenské elity. Rusko se také chystá zavést zjednodušený postup pro vydávání ruských pasů běloruským občanům, „aby se vytvořila vrstva Rusů se zájmem o integraci a obchodní kruhy zaměřené na ruský trh.“ Takový přístup, jemuž se z nadsázkou říká „pasportizace“, Kreml rád využívá pro vměšování do politiky jiných zemí. Moskva rozdává ruské pasy místním obyvatelům, aby pak měla důvod zasáhnout a „chránit práva svých občanů“. Tento postup použili Rusové již v Abcházii, Jižní Osetii i na východě Ukrajiny.
Přestože neúspěšně vedená válka na Ukrajině plány zpomalila, zdaleka je nezastavila. Dlouhodobý cíl dosáhnout plné kontroly nad Běloruskem se podle Dossier Centra stále nezměnil.
Putin se nikdy netajil ideou vybudovat Velké Rusko spojením s Běloruskem a Ukrajinou. „Ruské cíle pro Bělorusko jsou stejné jako pro Ukrajinu, pouze v případě Běloruska se Rusko spoléhá na nátlak, ne na válku,“ prohlásil americký velvyslanec při OBSE Michael Carpenter.
Stálý zástupce Ukrajiny v OSN Serhij Kyslycja v rozhovoru pro Yahoo News vysvětlil, že Bělorusko je již de facto ruskou kolonií a ruská invaze na Ukrajinu nechala Lukašenka bez možnosti to jakkoliv změnit. „Bělorusko bude mít větší šanci na dekolonizaci, až Ukrajina vyhraje válku,“ shrnul budoucnost Kyslycja.
„Naše jednotky tam nejsou. Ale pokud to bude nutné, pokud to bude nutné pro Bělorusko a Rusko, udělají to,“ řekl Alexandr Lukašenko 24. února 2022, tedy v den, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu. Nicméně Lukašenko se na invazi podílel minimálně tím, že dovolil Putinovi soustředit jednotky na hranicích Běloruska a Ukrajiny. Z běloruského území Rusové navíc na Ukrajinu také zaútočili, a proto je Bělorusko považováno za agresorskou zemi na stejné úrovni jako Rusko, a to včetně uplatňování sankcí.