Dmitrij Bykov je spisovatel, básník, literární vědec a učitel, nyní v Rusku zařazený na seznam zahraničních mediálních agentů. V rozhovoru pro Radio Svoboda sděluje své názory na podobu dnešního Ruska a budoucnost Putinova režimu. Tomu už podle svých slov dává jen málo času.

Michail Sokolov z Radia Svoboda Bykovovi připomněl, že spisovatel už před několika lety předpověděl, že Rusko opět překvapí a ohromí svět, a ptá se ho, zda to bylo tak překvapivé, jak si myslel. Bykov na to odpovídá: „Řekl jsem, že nejprve nastane krátké období nacismu, fašismu v ruském podání, kterému se říká rašismus, a pak se zhroutí a znovu zrodí téměř od nuly. Dal jsem tomu pět let, rozhovor proběhl před dvěma lety. Budeme tedy muset jít touto cestou další tři roky a dostat se z této katastrofy.“

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM označuje sedm nebezpečných lží Václava Klause

Týdeník FORUM tentokrát vyrazil do terária s českými pravěkými ještěry a přináší článek o Václavu Klausovi, který se čas od…

Pak vysvětluje, proč si Putin letošní 24. únor, den vpádu na Ukrajinu, vybral jako chvíli takové konfrontace. Podle něj byly dvě možnosti: buď pokračovat v současném rozkladu (postupné zničení všech zbývajících ruských institucí, omámení další generace), nebo, snad kvůli tomu, že Putin má dojem, že už nemá moc času, radikální akce. Taky mu nejspíš někdo namluvil, že ruští vojáci na Ukrajině budou vítáni květinami.

Podle Bykova Putin nevyjadřuje nějakou „vůli hlubinného lidu“, protože vůlí lidu nebývá touha být veden na porážku. On sám žije zřejmě kvůli dlouhému pobytu u moci ve zvláštním duševním rozpoložení: „Jen málo lidí je u moci 23 let a on má přesně takovou zkušenost. Co se stane s člověkem, který 23 let pošlapává politické pole a potlačuje veškerou opozici? Dnes máme jen několik afrických diktátorů a Alexandra Lukašenka, kteří mohou sloužit jako výsledek pro taková zobecnění, chcete-li. Co se odehrává v hlavě Vladimira Putina a za koho se považuje – za boha, poloboha, nadboha, nadčlověka – není příliš jasné. V žádném případě na sebe nevztahuje obvyklé lidské zákony. Myslím, že rok na té židli stačí k tomu, aby se už nepovažoval úplně za člověka, a po třiadvacátém roce pravděpodobně začíná složitá syntéza.“

Putin si možná uvědomuje, že už nebude mít k dispozici dalších deset let. To je jeden faktor. Tím druhým je Putinův vztah k lidem: „Protože lid nedělal Vladimiru Putinovi při plnění jeho úkolů za těch 23 let vůbec žádné potíže.“ Třetím faktorem je „poměrně nebezpečné pohrdání ostatními vůdci, kteří jsou buď příliš nahraditelní, příliš slabí, nebo příliš diplomatičtí“. Vůdci běží čas a o ostatních má velmi nízké mínění.

„Nemyslím si, že by tito lidé, v něž se Rusové za posledních 20 let proměnili, museli být cíleně burcováni k válce – sami jsou dost agresivní, mají dost plochou mentalitu. Není to něco, čeho bych si všiml – každý sociolog vám řekne, že národ přejímá vlastnosti vůdce. A Vladimir Putin, upřímně řečeno, intelektuálně vůbec nezáří. Zkusme si vzpomenout alespoň na jeden jeho vtipný výrok, alespoň na jeden jeho zapamatovatelný aforismus kromě dvacet let starého ‚utopíme je v hajzlu‘ (výrok o čečenských bojovnících, pozn. red.), na jeden jeho humánní čin.“

Podle Bykova byl zlomem Putinův projev v Mnichově v roce 2008: „Mnichovský projev už řekl vše, už formuloval tuto mytologému, která je podle mého názoru vzácně pokřivená a zcela mimo realitu: tady jsme s otevřenou náručí pro vás, a vy jste nás neměli rádi, tak nás teď poslouchejte.“

Dále čtěte

Ukrajina jako spící raketová velmoc: Co stojí za útokem proti ruské základně na okupovaném Krymu?

V úterý 9. srpna odpoledne se z ruského letiště v Saky (Saki) na okupovaném ukrajinském Krymu ozvaly nejméně tři…

Podle Bykova nedává obviňování Západu žádný smysl: „Dokonce i v 90. letech, kdy Západ věřil v dobrotu a čistotu našich záměrů, nám pomáhal, jak jen mohl, a mluvilo se o přijetí Ruska do NATO. V době, kdy měl Západ všechny možnosti zničit ruskou ekonomiku, udělal vše pro její obnovu. Hromadně sem vysílal své emisary, i když se někomu zdáli škodliví. Přišla sem americká ekonomika, pomáhala, jak mohla, brali Rusy s talentem na studia. Nyní je však vše považováno za podkopávání a následné ničení ruského ducha. V co tedy doufáte? Ve skutečnosti máme jasné datum, kdy Putinův projekt na ovládnutí světa začal – mnichovský projev.“

Jaká bude budoucnost? Spisovatel připouští, že „putinismus může nahradit něco mnohem horšího“, i když je to jen jedna možnost: „Zdá se mi, že úleva a radost z konce tohoto režimu bude taková, že lidé budou chtít být konečně lidmi, že se k němu budou obracet s radostí a nadějí. V žádném případě však nevylučuji, že po několika letech tvrdé inflace a národního ponížení bude mít Rusko svého Schickelgrubera (příjmení adoptivního otce Adolfa Hitlera, pozn. red.), který zmobilizuje obyčejné lidi a vybuduje skutečně bojeschopnou armádu a militarizovanou ekonomiku, člověka Girkinovy třídy, jenže chytrého, to není nemožné.“

Putinovskou ideologii Bykov shrnuje stručně: „Je to ruský fašismus, postavený na myšlence protizápadní, protiamerické, protiliberální, na myšlence zvláštní cesty a jakési výlučné duchovnosti. Není zajímavé tuto ideologii podrobně rozebírat, protože v ní jde o jediné: my vás zabijeme, protože jsme lepší.“

Nastolení nějakých normálních vztahů po všech odhalených ruských masakrech na Ukrajině ale bude jednou velmi obtížné: „Cestu, kterou bude muset Rusko projít, než s ním bude možné komunikovat, si Rusko, obávám se, nedokáže dost dobře představit, protože neví, jak se svět staví k putinismu.“ Putin podle něj ruskou zemi „zanechal zcela zničenou, demoralizovanou a těžce omráčenou“. „Ale jak víme, čím blíže ke dnu se dostanete, tím silněji se můžete odrazit.“

A jako příklad uvádí Němce, kteří se po porážce nacismu dokázali vydat jinou a novou cestou.