Ruský prezident Vladimir Putin během zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování. FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret „O schválení základů státní politiky Ruské federace v oblasti jaderného odstrašování“. O změnách v ruské jaderné doktríně ruský prezident mluvil již v minulosti. Jejich schválení přichází v době, kdy americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území.
Z aktualizované doktríny podle ruského nezávislého webu Meduza vyplývá, že základem pro jaderný úder by mohla být „agrese proti Ruské federaci a jejím spojencům ze strany jakéhokoli nejaderného státu s podporou jaderného státu“, stejně jako masivní letecký útok nejadernými prostředky, včetně bezpilotních letounů. Změny v doktríně vstoupily v platnost v úterý.
„Agrese proti Ruské federaci a jejím spojencům jakýmkoli nejaderným státem za účasti nebo podpory jaderného státu se považuje za společný útok,“ stojí v Putinem podepsaném dokumentu.
Změny v ruské jaderné doktríně navrhoval Vladimir Putin na zasedání ruské bezpečnostní rady v polovině září letošního roku. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že změny by měly být vnímány jako „určitý signál“ Západu. „Je to signál, který varuje tyto země před následky, pokud se budou podílet na útoku na naši zemi různými prostředky, a to nikoli nutně jadernými,“ řekl Peskov.
O změnách v ruské jaderné doktríně se spekulovalo již delší dobu. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov dříve prohlásil, že práce jsou již v pokročilé fázi. „Existuje jasné odhodlání provést korekci, což je z velké části dáno studiem a analýzou zkušeností z vývoje konfliktu v posledních letech, samozřejmě včetně všeho, co souvisí s eskalačním kurzem našich západních protivníků,“ řekl podle agentury TASS v září.
Schválení změn v ruské jaderné doktríně přichází v době, kdy americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Podle informací amerického deníku The New York Times budou zbraně nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v západoruské Kurské oblasti.
Pokud Ukrajina využije k útoku na ruské území americké rakety, podle změn podepsaných v úterý Vladimirem Putinem by tento krok znamenal válku mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí. Rusko v takovém případě zareaguje odpovídajícím způsobem, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí v reakci na zprávy o zrušení amerického omezení.
Ukrajinská armáda v srpnu překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila tam stovky kilometrů čtverečních ruského území. Kyjev podle médií mimo jiné doufal, že touto ofenzivou přinutí Moskvu přemístit jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tak tamní ruský postup.
Rozhodnutí končící Bidenovy administrativy přichází zhruba dva měsíce před nástupem nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se funkce ujme 20. ledna příštího roku. O povolení použít americké zbraně proti ruským vojenským cílům daleko od ukrajinské hranice žádá Bidena ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již měsíce.
První ukrajinské údery budou zřejmě provedeny americkými střelami ATACMS, které mají dolet přibližně 300 kilometrů.
Zatímco někteří američtí činitelé vyjádřili pochybnosti nad tím, zda rakety dlouhého doletu změní vývoj války, nynější rozhodnutí by mohlo Kyjev dostat do lepší vyjednávací pozice, pokud by začaly rozhovory o příměří, napsal Reuters. Podle zdrojů NYT je cílem Bidenova kroku také vyslat Severní Koreji vzkaz, že její vojáci jsou v Rusku ve zranitelné pozici a že by neměla vysílat další.
