Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Před svou návštěvou Mongolska, kam zamíří 3. září, poskytl ruský vůdce Vladimir Putin písemný rozhovor mongolskému listu Onoodor. Značná část rozhovoru se točila okolo svobody slova v médiích, která je podle Putina v Rusku na vynikající úrovni, a došlo i na slova o šikanování Ruska ze strany západních zemí.
V „politické“ části rozhovoru Putin hovořil o vzájemných vztazích s Mongolskem v současnosti i v minulosti. Podělil se „o svou vizi historie, současného stavu a budoucnosti bilaterálních vztahů“. A bylo to jako vždy. Putin připomínal vše, co by se dalo považovat za pozitivní, třeba fakt, že Rusko „jako první na světě uznalo nezávislost Mongolska v roce 1921,“ byť druhou částí věty, že „zůstalo dlouhou dobu jediným garantem jeho suverenity a bezpečnosti“, naznačil, že tehdejší stalinský SSSR k Mongolsku přistupoval jako ke své kolonii, ve které může dělat, co se mu zlíbí. Úplně samozřejmě vynechal únos, mučení a popravu bývalého mongolského premiéra Peldžidína Gendena, jenž jako jeden z mála lidí na světě udeřil Stalina, což mu komunistický boss nikdy neodpustil.
Nejzajímavější však byla pasáž věnující se tisku, svobodě slova a mezinárodním vztahům v současné době. Novináři se jej totiž zeptali na to, jak lze v současném světě najít rovnováhu mezi svobodou tisku a národní bezpečností.
„V Rusku jsou masmédia svobodná. To je pevně garantováno naší ústavou. Jsme přesvědčeni, že pluralita a otevřenost v informačním prostoru jsou životně důležité. Naše orgány konstruktivně spolupracují s televizními kanály, zpravodajskými agenturami, novinami, online médii a dalšími sdělovacími prostředky bez ohledu na jejich redakční politiku. Jediné, co musí udělat, je dodržovat ruské zákony,“ skrytě pohrozil akreditovaným zahraničním novinářům Putin, který se vzápětí opřel do západních demokracií.
Podle Putina jim však ve skutečnosti téměř všechny západní země, kde ruští novináři ještě mohou působit, vytvářejí překážky, zakazují ruské televizní kanály a přímo cenzurují moskevská média a online zdroje. A to je dle mínění ruského vůdce v rozporu s demokratickými principy svobody slova a volného toku informací.
„Naše média však pouze předávají a vysvětlují ruský pohled na aktuální naléhavé problémy a globální procesy,“ zřejmě nechtěně prozradil Putin důvody, proč jsou ruská média na Západě omezována. Ruský pohled na věc totiž není nic jiného než státní propaganda.
„Západ, který se prohlašuje za vzor svobody, se rozhodl skrývat před nepohodlnými fakty a pravdou tím, že zahájil nehoráznou šikanózní kampaň proti ruským novinářům a bez rozdílu je označil za kremelské propagandisty,“ posteskl si v rozhovoru Putin.
Od svobody slova si Putin v jedné odpovědi odskočil k nedávné olympiádě, na kterou měli ruští sportovci kvůli ruské invazi na Ukrajinu zakázaný přístup. „Současní vůdci Mezinárodního olympijského výboru jednající na příkaz kolektivního Západu – především Spojených států – flagrantně opovrhují olympijskými ideály, které by měli bránit,“ zaútočil Putin na Mezinárodní olympijský výbor, aniž by zmínil důvody, proč byli Rusové z účasti na sportovních kláních (nejen olympijských) vyloučeni.
„Rusko pevně věří, že sport by měl být politicky neutrální, a uznává, že hraje velkou roli při posilování mezilidských vazeb, navazování vzájemně respektující komunikace, utváření vztahů mezi státy a národy v duchu míru a dobrého sousedství, rovnosti a nediskriminaci,“ poznamenal Vladimir Putin, který má na rukou krev tisíců zabitých či zavražděných ukrajinských sportovců.
V rozhovoru se také vrátil ke svému nedávnému interview s americkým propagandistou a bývalým novinářem Tuckerem Carlsonem, s nímž „hovořil“ i o dění na Ukrajině. „Současnou situaci na Ukrajině výrazně ovlivnila celá řada vnějších i vnitřních faktorů. Negativní dopad měla i rozhodnutí sovětských vůdců o národnostních a územních otázkách,“ zopakoval své argumenty, na jejichž základě vydal rozkaz k napadení Ukrajiny. A dostal se tak opět k „historickému“ výkladu dění v letech 1917 i 1954 z ruského pohledu.
„Hlavním důvodem dnešní tragické situace na Ukrajině je přitom záměrná protiruská politika kolektivního Západu pod vedením USA. Po desetiletí usilovali o úplnou kontrolu nad Ukrajinou. Financovali tam nacionalistické a protiruské organizace; vytrvale pracovali na tom, aby Ukrajinu přesvědčili, že Rusko je jejím věčným nepřítelem a hlavní hrozbou její existence. Ukrajina se prakticky proměnila ve vyjednávací žeton, který Západ používal k dosažení svých geopolitických ambicí,“ popsal stejně lživým způsobem jako již mnohokrát důvody vypuknutí války v únoru 2022. „Budeme se i nadále snažit plnit všechny úkoly speciální vojenské operace, abychom zajistili bezpečnost Ruska a jeho občanů,“ dodal ruský diktátor.
K rozhovoru je nutno dodat jednu důležitou informaci, která v něm ani od novinářů, a tím méně od samotného Putina nezazněla. Index svobody tisku, který každoročně sestavuje organizace Reportéři bez hranic, řadí Rusko na 162. příčku ze 180 zemí. Za ním jsou již jen takové státy jako například Bělorusko, Čína, Saúdská Arábie, Severní Korea, Afghánistán či Sýrie. První příčka patří aktuálně Lucembursku, Česká republika si drží slušné 19. místo, byť v loňském žebříčku jí patřila 11. příčka. A jak Reportéři bez hranic připomínají, od vpádu na Ukrajinu byla v Rusku „téměř všechna nezávislá média zakázána, blokována nebo prohlášena za zahraniční agenty či nežádoucí organizace“, zbytek pak podléhá přísné vojenské cenzuře. Ostatně i samotné stránky Reportérů bez hranic jsou v Rusku od dubna 2024 blokovány.
