Ukrajina je možná v nevýhodě jako útočící armáda. Existují ovšem dva prvky, které jí hrají do karet. Pro Rusy oba představují takřka neřešitelný problém. Válka je logistika, jak říkají experti, a slova o potřebě odchodu z jihozápadu okupovaných území už zaznívají i z jejich řad.
Během prvotního razantního útoku na jih Ukrajiny se Rusům podařilo ukořistit souvislý pás území spojující pevninské Rusko s Krymem. Je to pozice výhodná, ale zároveň i velmi zranitelná. Klíčem k vítězství či porážce jsou logistické trasy táhnoucí se z Ruska až na okupovaný poloostrov. A to je především železnice, píšou experti o současné válečné situaci.
Rusy okupovaná území mají tvar podkovy. Zevnitř pomyslného oblouku útočí Ukrajinci. Zvenčí stojí Rusové. Je to pozice nevýhodná pro obránce, vzhledem k tomu, že vnitřní část útočné linie je kratší a umožňuje Ukrajincům lépe manévrovat. To by ale samo o sobě nemuselo stačit proti početní převaze ruských sil. Mnohem důležitějším faktorem je podle zmíněné studie logistika. Ta představuje za současného uspořádání sil skutečnou slabinu ruských agresorů.
Klíčem k ruskému válečnému úsilí na Ukrajině jsou dvě tepny, které zásobují ruské vojáky vším, co je potřeba. Právě po nich proudí na okupované území ohromné množství životně potřebných zdrojů. Tou jednou je Kerčský, neboli Krymský most. Ten má dvě větve, z nichž ta železniční je důležitější. Druhou tepnou vyživující ruské válečné úsilí na jihu Ukrajiny je železnice mířící ze západního Ruska na Krym přes nově obsazená území. Právě na těchto dvou trasách proudí mezi Ruskem a okupovaným ukrajinským územím vše, co Rusové nutně potřebují. Nejde jen o munici, na jejíž nedostatek, zejména pokud jde o artilerii, si ruští vojáci opakovaně stěžují.
Po kolejích k nim putuje palivo, maziva, náhradní díly do zbraní i do automobilů, jídlo a nepřeberné množství dalšího materiálu, bez kterého by statisíce vojáků jen stěží mohly účinně bojovat. Opačným směrem zase odjíždějí poškozená obrněná vozidla na opravu, zranění vojáci na léčení, a pokud se to podaří, i ti zdraví, v rámci dovolenky či rotace. Objem přepravy je tak ohromný, že je ho možné uskutečnit jen po železnici nebo prostřednictvím lodí. Silnice bezprostřední strategický význam nemají. Do nákladních automobilů se potřebné prostředky umístí až těsně u frontové linie, když jsou distribuovány mezi potřebné jednotky na bojových pozicích.
Zranitelnost Kerčského mostu, který Ukrajinci už dvakrát významně poškodili, a to včetně jeho železniční části, není potřeba zdůrazňovat. Překvapivě zranitelný je však i pozemní koridor na jihu okupovaného území. Jak experti píšou, stačí, aby se fronta posunula na vzdálenost 15-20 kilometrů od klíčových železničních tras, a ukrajinské dělostřelectvo bude ruskou logistiku schopné účinně ničit. Není proto třeba dojít ani do Melitopolu, natož do Berďansku.
Odříznuté armádě nezbude než se stáhnout, nebo čelit katastrofě. Experti uvádějí, že železnice vede přes celé Rusy okupované území a nyní je vzdálena zhruba 30-40 km od fronty. K dosažení palebné kontroly chybí Ukrajincům již jen polovina této vzdálenosti. Aktuálně to ale nevypadá, že by se hodlali zastavit ve svém metodickém nahlodávání tzv. Surovikinovy obranné linie. Sami se totiž mohou spolehnout na maximální možnou podporu svého zázemí, včetně zahraničních zdrojů.
Blíží se zima. Jižní Ukrajina je rovinatá step kolonizovaná osídlením poměrně nedávno a nedisponuje příliš komplexní infrastrukturou. Rusové budou potřebovat spoustu zásob, mají-li zůstat bojově efektivní a nadále čelit ukrajinským protiútokům. Bez účinné logistické podpory budou muset přezimovat ve zmrzlé stepi se skrovnými zásobami a ani ruské námořnictvo v Černém moři pravděpodobně nebude schopné suplovat roli železnice. O to se stará rostoucí ukrajinská schopnost napadat námořní cíle. „Pod nepřátelskou palbou a na pozadí omezených zásob bude ruská armáda vyčerpána a ztratí svou bojeschopnost,“ myslí si odborníci s tím, že ruská obrana bude do jara vyčerpána, anebo se zcela zhroutí.