Vladimir Putin s exministrem obrany Sergejem Šojgu (vlevo) a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem (vpravo). FOTO: Tisková služba prezidenta Ruské federace / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Tisková služba prezidenta Ruské federace / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
ANALÝZA / Analytici Institutu pro studium války ISW srovnávají Putinovy výroky o jeho neochotě bojovat proti zemím sdruženým v NATO s jeho prohlášeními, která učinil před tím, než zákeřně napadnul Ukrajinu. Podle expertů jsou jeho slova velice podobná.
Ústav pro studium války analyzoval Putinův rozšířený rozhovor ruský státní kanál Rossija 1, který se uskutečnil 17. prosince. V něm Putin zcela nepokrytě vyhrožoval Finsku, ale také mnohomluvně ujišťoval, že Rusko v žádném případě nehodlá bojovat s NATO
Putin se pokusil popřít varování amerického prezidenta Joe Bidena, který na počátku prosince varoval, že Rusko, pokud na Ukrajině zvítězí, v budoucnu zaútočí na některou ze zemí NATO. Putin se snažil vyvrátit názor amerického prezidenta argumenty, že Rusko nemá žádné geopolitické, ekonomické, vojenské nebo územní důvody pro válku s NATO a že má jen zájem rozvíjet vztahy s členskými státy NATO.
„Tento rozhovor byl pravděpodobně záměrným pokusem posílit snahy Kremlu vykreslit ruskou vojenskou hrozbu pro NATO jako imaginární a umělou,“ píše se v analýze ISW. Analytici se však domnívají, že žádné z ujištění, která ruský vůdce vypustil na veřejnost, nemá reálný základ.
ISW připomíná, že již 21. července Putin vyhrožoval Polsku. Varšava totiž krátce předtím oznámila, že poslala své vojáky střežit bělorusko-polskou hranici kvůli přesídlení žoldácké Wagnerovy skupiny do Běloruska. Putin tehdy vyhrožoval, že „Rusko odpoví všemi prostředky, které má k dispozici“.
Kromě Putinových výhrůžek připomínají analytici ISW výraznou postavu ruské propagandy, bývalého premiéra i prezidenta Dmitrije Medveděva, který na svém telegramovém účtu prezentuje často velice radikální názory na řešení politických či vojenských situací ve světě, v nichž je nějakým způsobem Rusko zapojeno. ISW cituje jeho reakci z 29. srpna, kdy v reakci na podporu ukrajinských úderů na Krym ze strany Západu hrozil, že Rusko má „možnost jednat v rámci jus ad bellum (válečné právo) proti každé ze zemí NATO“. V listopadu pak Medveděv napadl Polsko, o němž napsal, že jej Moskva považuje za „nebezpečného nepřítele“, který by mohl ztratit svou „státnost“.
ISW upozorňuje, že verbální útoky vůči sousedním státům či proti státům sdruženým v NATO jsou zcela běžnou součástí ruské politiky. Ve státní televizi se často objevuje, že „pobaltské státy budou dalším vojenským cílem Ruska“ a že „padnou brzy po Ukrajině“. Časté je rovněž vyhrožování použitím jaderných zbraní, jak to v televizi činí propagandisté, mezi nimiž vyčnívá zvláště Vladimir Solovjov.
Experti se domnívají, že dlouhodobým Putinovým cílem je oslabit západní jednotu a donutit NATO, aby opustilo své klíčové principy, jako je „politika otevřených dveří“, která umožňuje alianci přijímat nové členy podle vlastního uvážení. Putin chce „vytvořit podmínky, za kterých NATO podkope svou vlastní globální moc, stane se strukturálně a ideologicky slabým a neschopným vzdorovat budoucím cílům Ruska“. Těmito cíli jsou s největší pravděpodobností dobývání území nebo nastolení ruské suverenity nad státy, které Moskva i několik desetiletí po rozpadu Sovětského svazu a jeho impéria stále považuje za sféru svého vlivu.
Rostoucí třenice mezi USA a Evropou, stejně jako uvnitř NATO a dalších západních struktur, mohou podle ISW oslabit kolektivní akce Západu proti agresivnímu chování Kremlu a umožnit Putinovi rozvinout novou síť koalic, které budou prosazovat ruské cíle. Putin se podle nich snaží, aby NATO uznalo ruské nároky, požadavky a sféru vlivu. Opakovaně také naznačil, že Rusko chce ukončit „americkou hegemonii“. Rusko podle něj nemusí „nacházet společný jazyk s USA ani se účastnit seriózních diplomatických jednání s nimi“. Analytici se domnívají, že obě tato prohlášení je nutné vnímat jako jasně cílenou a již ani nezakrývanou hrozbu pro USA a státy NATO.
ISW připomíná, že Putin na Ukrajinu nevtrhnul proto, že by se cítil ohrožen ze strany NATO, ale proto, že NATO v té chvíli považoval za slabého a podřadného soupeře. „Putin respektuje pouze vojenskou sílu,“ upozorňuje analýza, která dodává, že Putin očekává, že se pomoc Ukrajině ze strany USA a NATO zhroutí a poté bude Ukrajina vydána Rusku na milost.
Experti ISW varují, že současná rétorika Kremlu o jeho nepřátelských záměrech vůči NATO velice připomíná Putinovo vystupování v době před napadením Ukrajiny. V kombinaci s potenciálním budoucím vojenským potenciálem Ruska v případě ruského vítězství na Ukrajině to představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost celého Západu.
