Zpomalení ekonomického růstu o polovinu oznámil ruské veřejnosti tamní prezident Vladimir Putin. Podle něj Rusko v příštím roce větší hospodářský růst ani nepotřebuje. Hlavní pro Rusy má být zkrocení inflace, která se blíží k deseti procentům.
Ruská ekonomika v roce 2025 zpomalí zhruba o polovinu. Zatímco letos se zvýší o čtyři procenta, v příštím roce růst HDP podle odhadů ministerstva hospodářského rozvoje klesne na 2-2,5 procenta, citoval ruského prezidenta nezávislý ruský deník The Moscow Times s odvoláním na ruskou agenturu Interfax.
„Neplánujeme, že bude stejný jako letos. Jakkoli to může znít zvláštně, vzhledem k makroekonomické realitě zatím takový růst nepotřebujeme,“ řekl Putin s tím, že za normálních okolností by byl samozřejmě vyšší růst ekonomiky lepší, ale vzhledem k nynějším okolnostem by mohl ruskému hospodářství způsobit škody.
Rusko čelí vysoké inflaci, která se blíží deseti procentům, a kurz centrální banky, jenž by ji měl krotit, je přitom na nejvyšší úrovni za posledních dvacet let. Tamní vláda sice plánuje pomalé zrychlování tempa růstu v následujících letech 2026-2028, a to až na tři procenta, tomu však nevěří ani Mezinárodní měnový fond, ani tamní centrální banka.
Ruská ekonomika podle nich prochází změnami mířícími do deprese. Odchod západních firem významně poškodil strojírenství a technologický průmysl. Paralelní import, který obchází západní sankce, je pomalý a odchod stovek tisíc obyvatel do války na Ukrajině zvyšuje už tak palčivý nedostatek dostupných zaměstnanců.
Podle MMF bude růst HDP v Rusku v příštím roce činit jen 1,3 procenta a do konce dvacátých let tohoto století klesne na jedno procento. Ruská centrální banka čeká růst v rozmezí 0,5-1 procenta, přičemž soukromá spotřeba a investice zřejmě neporostou vůbec.
Zisky ruských společností klesly za tři poslední kvartály, tj. od ledna do října, o 17 procent, prudce přibylo neuhrazených plateb po splatnosti a nákladní železniční doprava v Rusku poklesla na 16leté minimum.
Do miliardových ztrát se poprvé po čtvrt století propadl ruský plynárenský gigant Gazprom a také společnosti zaměřené na těžbu uhlí. Metalurgické závody čelí prudkému poklesu exportu a při stávajících úrokových měrách hrozí bankroty celé řady firem, ba celých odvětví, jako je například stavebnictví, píšou Rusové. Podle jednoho z tamních bývalých vysoce postavených vládních úředníků jde přímo o katastrofu.
Zástupci Ruské rady nákupních center sdělili, že v příštím roce hrozí uzavření přibližně 25 procent ruských nákupních center. Podrobnosti si můžete přečíst zde.