Zatímco Spojené státy americké a Velká Británie hodlají dodat Ukrajině rakety dlouhého doletu, šéf Kremlu Vladimir Putin se tváří, že se podle něj nic zvláštního neděje. Jeho okolí ale pro jistotu dává najevo, že pokud bude zasažen nějaký cíl na ruském území, bude následovat tvrdá odveta. Po delší době už Rusové také provedli raketový útok na Kyjev.
V podstatě jde nyní o dvě dodávky zbraní, o kterých se nejvíc mluví. Ta první je z USA. Americký prezident Joe Biden počátkem června nařídil dodávku raket MLRS na Ukrajinu v rámci balíčku pomoci ve výši 700 milionů dolarů. Ten zahrnuje i raketový systém M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System), o který Kyjev opakovaně žádal. Biden řekl, že je to pro ukrajinskou armádu „nezbytné“.
Spojené království v pondělí také ohlásilo, že posílá na Ukrajinu své první rakety dlouhého doletu. Britská vláda uvedla, že ukrajinská armáda bude v nadcházejících týdnech vyškolena v používání odpalovacích zařízení raketového systému M270 s vícenásobným odpálením. Ministr obrany Ben Wallace řekl, že jeho země dodává ukrajinským jednotkám „životně důležité zbraně, které potřebují k obraně své země před nevyprovokovanou invazí“. „Jak se mění taktika Ruska, musí se měnit i naše podpora Ukrajině,“ dodal.
Šéf Kremlu Vladimir Putin se tváří, že ho to nevyvádí z míry, a tvrdí, že dodávky vícenásobných raketových systémů (MLRS) ze strany Spojených států a dalších západních zemí nemění rovnováhu sil, protože ukrajinské ozbrojené síly disponovaly ruskými a sovětskými zbraněmi s podobným dostřelem. Řekl to v rozhovoru pro televizní kanál Rossija 1. Podle něj se nejedná o „nic nového“, protože ukrajinská armáda již má ve výzbroji systémy Grad, Smerč a Uragan.
„Dnes jsme slyšeli, že jde o rakety, které mají dosah pouhých 45 až 70 kilometrů, v závislosti na typu rakety. Stejné to bylo i s těmi Grady, Hurikány, o kterých jsem se zmínil. Mají také dolet 40 až 70 kilometrům,“ řekl Putin.
Putin tvrdí, že na začátku speciální operace měla Ukrajina asi 515 těchto systémů, 380 z nich bylo zničeno, ale některé z nich byly rekonstruovány a nyní mají ukrajinské ozbrojené síly 360 systémů MLRS. Dodávka podle něj „souvisí s kompenzací ztrát této vojenské techniky, není to nic nového a v podstatě se tím nic nemění“. „A vůbec, všechen ten povyk kolem dalších dodávek zbraní má podle mého názoru jediný cíl – co nejvíce prodloužit ozbrojený konflikt. Pokud budou dodány (rakety dlouhého doletu), vyvodíme z toho příslušné závěry a použijeme naše ničivé prostředky, kterých máme dostatek, k zasažení cílů, které zatím nezasahujeme.“
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov nechce o podobě případné odvety nějak podrobně mluvit a říká, že by se teď nemělo „mluvit o nejhorších scénářích“. Expremiér a exprezident a místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv byl ale radikálnější a varoval, že v případě útoku na ruské území ruské síly zasáhnou ukrajinská rozhodovací centra. „V případě použití těchto typů zbraní proti ruskému území nebudou mít ozbrojené síly naší země jinou možnost než jednat a zasáhnout rozhodovací centra,“ řekl a jmenoval jako taková centra ukrajinské ministerstvo obrany a generální štáb. „Ale je třeba si uvědomit, že konečná rozhodovací centra v tomto případě bohužel nejsou jen v Kyjevě.“
Putin ale schopnosti nových amerických a britských systémů podhodnocuje. Raketový systém M270 je nejmodernějším raketovým systémem britské armády a má dosah 80 kilometrů, což je větší dosah než jakákoli jiná raketová technologie, která se v současnosti používá na ukrajinských bojištích. Střely M270 americké výroby jsou jádrem britské armády v oblasti přesně naváděných střel dlouhého doletu. Systém s tříčlennou posádkou dokáže vystřelit 12 raket za 40 sekund, a to s naprostou přesností, a byl už nasazen v Afghánistánu a Iráku.
Ukrajinští představitelé ujistili, že nepoužijí obdržené MLRS k úderům na cíle na ruském území, a poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak také prohlásil, že ukrajinské síly se nyní brání, úder na ruské území se neplánuje. Prezident Volodymyr Zelenskyj se nechal slyšet: „Dění v Rusku nás nezajímá. Zajímá nás pouze naše vlastní území.“
Kreml tomu ale nevěří, nebo se tak aspoň tváří. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ukrajinské ozbrojené síly mají v úmyslu raketami dlouhého doletu Rusko zasáhnout. Zbraně prý brzy dorazí do města Šostka v Sumské oblasti, odkud budou prováděny údery „přímo z obytných oblastí města“. Podle ministerstva obrany se tak stane v rámci „provokace“ proti ruským silám, aby opětovaly palbu.
Nové akce už nejspíš začaly tak jako tak. V neděli Rusko po delší přestávce opět raketami zaútočilo na Kyjev. Zasažena byla čtvrť na východě města a cílem bylo skladiště a zařízení státní železniční společnosti. Střely s plochou dráhou letu byly zřejmě odpáleny z bombardéru Tu-95 letícího nad Kaspickým mořem. Ukrajina tvrdí, že jednotky protivzdušné obrany jednu raketu sestřelily. Podle Oleksandra Kamyšina, generálního ředitele ukrajinského státního železničního podniku Ukrzaliznycja, několik střel zasáhlo Darnycký závod na opravu vagonů a zranilo jednoho železničního pracovníka. Kamyšin popřel ruské zprávy, že by v jeho podniku bylo umístěno vojenské vybavení, a vyzval novináře, aby si to ověřili návštěvou závodu.
Společnost Energoatom sdělila, že jedna střela se nebezpečně přiblížila k Jihoukrajinské jaderné elektrárně a „letěla kriticky nízko“. Podle Energoatomu ruské síly „stále nechápou, že i ten nejmenší úlomek rakety, který může zasáhnout fungující energetický blok, může způsobit jadernou katastrofu a únik radiace“.
Pokud jde o celkovou situaci na ukrajinském bojišti, britské ministerstvo obrany sdělilo, že ve východním městě Severodoněck pokračují těžké boje a ruské síly pokračují v postupu k východoukrajinskému městu Slovjansk v Doněcké oblasti. Ruské síly pravděpodobně přesunuly na Hadí ostrov v Černém moři několik prostředků protivzdušné obrany, včetně systémů SA-15 a SA-22, a je pravděpodobné, že tyto zbraně jsou určeny k zajištění protivzdušné obrany ruských námořních plavidel operujících v okolí Hadího ostrova.