Ruský prezident Vladimir Putin se obrátil s nezvyklým poselstvím na Spojené státy. Nezvyklým proto, že byl tentokrát mimořádně jemný. Na ekonomickém fóru v Petrohradě řekl, že USA jsou pravděpodobně poslední zbývající supervelmocí a dále řekl: „Přijímáme to a jsme připraveni se Spojenými státy spolupracovat.“
Takový výrok se zdá být gestem smíření po vážném diplomatickém konfliktu, který nastal po ruské anexi Krymu a podpoře ruských separatistů na východě Ukrajiny. Americký prezident Barack Obama nazval Rusko kdysi regionální mocností a Putina toto prohlášení rozhněvalo a teď najednou říká, že Rusko je ochotno spolupracovat s jakýmkoli zvoleným prezidentem. Až dosud se zdálo, že spíše podporuje republikánského kandidáta Donalda Trumpa. K tomu se teď vyjádřil tak, že pouze řekl, že Trump je mimořádným fenoménem.
Putin také vyzval Evropskou unii, aby těsněji spolupracovala s Ruskem a euroasijskou oblastí. Evropa podle něj zůstává pod svými možnostmi, když sází pouze na transatlantickou spolupráci se Spojenými státy. Po dvou letech konfliktu má být podle Putina vybudována nová důvěra, přičemž o Rusku řekl, že není mstivé. „Nemyslím si, že východ a západ jsou kvůli konfliktům na cestě k nové studené válce. Jsem si jistý, že to nikdo nechce. Každopádně my to nechceme.“
Na zhoršení vztahu podle něj ale Rusko nenese vinu. Své poselství směřoval také na investory ve vlastní zemi a ze zahraničí. Jim Putin slíbil lepší podnikatelské prostředí. Také se vyjádřil pro snížení vlivu státu na hospodářství. Nemělo by docházet k neoprávněným zásahům ve firmách. Většina soudních procesů pak jde do ztracena.
Je celkem jasné že se jedná o Putinovu reakci na zhoršující se ekonomickou situaci jeho země. Právě nyní se má rozhodovat o prodloužení západních ekonomických sankcí vůči Rusku kvůli anexi Krymu. Západ se domnívá, že Putin a jeho okolí samozřejmě nesou na zhoršení vztahů se Západem hlavní díl odpovědnosti.
Je zřejmé, že v Kremlu nyní poněkud šlapají na brzdu. Teď tam vymýšlejí, že by vyprázdněnou státní pokladnu zaplnili uvalením další daně na ropný průmysl. Rusko je silně závislé na exportu svých surovin a polovina daňových příjmů Ruska stále závisí na ropném a plynárenském průmyslu. Do budoucna by finanční prostředky, které ruské ropné firmy investují do zajištění své budoucí produkce, byly zdaněny. Hrozí je masivní redukce těžby a ziskovosti ropného průmyslu až do roku 2035. To pro Putina představuje velké dilema, protože buď bude muset snížit vysoký vojenský rozpočet, nebo sociální výdaje, které jsou už tak dost nízké. Přitom obojí znamenalo oporu pro Putinovu politiku.
Se zeměmi, jako je Rusko, je problém v tom, že jejich vstřícnost nemusí být trvalá. Bude trvat tak dlouho, jak to bude proMoskvu výhodné. Kdyby teď ceny ropy vyskočily nahoru, zjistí najednou v Kremlu, že jsou taky supervelmoc?
